zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jsou všude. Proti všem.

19.04.2006
Obecné
Jsou všude. Proti všem.
V aktuálních volebních preferencích se Strana zelených vklínila mezi čtveřici velkých parlamentních stran. Téměř každý jednotlivý zisk mandátu pro tuto stranu může výrazně ovlivnit povolební koaliční matematiku.

Nejčastější dotaz směřující na volební analytiky zní: Potvrdí se preference Zelených, které uvádějí nejrůznější agentury, i ve volbách? Odpověď je poměrně jednoduchá: Jestli se potvrdí, bude to poprvé, kdy se tyto agentury trefily ve významné volební otázce.

Důvody, proč nelze dávat mezi ohlašované preference a volební výsledky rovnítko, jsou dva. Předně příliš mnoho občanů zatím neví, jak bude hlasovat v červnu. Přibližně desetina voličů se rozhoduje až v posledních dvou týdnech před volbami. Jde většinou o voliče, kteří se málo zajímají o politiku. Jejich volební chování je reakcí na poslední dramatické podněty či nahodile složené události v závěru kampaně.

Druhým důvodem, proč nebývají průzkumy preferencí dva měsíce před volbami přesné, je fakt, že v této fázi kampaně mnozí lidé varují velké strany před jejich nadutostí. Činí tak tím, že slibují své hlasy stranám malým. V předcházejících volbách však vždy zapůsobil gravitační efekt silných stran, a voliči se od malých stran v rozhodujícím okamžiku odvrátili.

V případě Strany zelených (SZ) lze říci, že na současných úspěších v žebříčcích popularity se podílejí tři skupiny potenciálních voličů. Předně jsou to kmenoví voliči SZ. Ta působí pod vedením Martina Bursíka mnohem jednotněji než dříve. Na druhé straně tvrdit, že se zelení přikloní k levicové nebo pravicové vládní koalici, je více než předčasné. Nejpravděpodobnější variantou je, že se někteří případní poslanci za SZ budou orientovat nalevo, jiní napravo.

Druhou skupinu potenciálních voličů SZ tvoří protestní hlasy lidí, kteří sice chtějí jít k volbám, ale nemají v oblibě žádnou ze stran velké čtyřky, tedy ČSSD, ODS, KSČM a KDU-ČSL. V okamžiku, kdy agentury ohlásily, že by Zelení mohli překročit povinné kvórum, cítí, že by tu mohl být někdo nový, komu mohou dát hlas, aniž by hrozilo, že to bude hlas vyhozený do větru.

Třetí skupinu tvoří liberálové, kteří nikdy z nejrůznějších důvodů nemilovali ODS. Jde o pohrobky ODA a Unie svobody, kteří hledají přístav a nevěří staronovým tvářím SNK Evropských demokratů. A jestliže v zahraničí bývají zelené melouny uvnitř rudé, tak v Česku se zdá, že by mohly být i trochu černé či modré.

Velkou pomocí Straně zelených je značná přízeň médií, jíž se žádná malá strana v nedávné minulosti netěšila. Ta je dána snahou zpestřit zpravodajství, zajímavostí programu SZ, důvěrou v evropskou značku a v neposlední řadě odporem některých novinářů k silné parlamentní čtyřce. Na druhé straně představa nové středně silné a málo vypočitatelné strany mobilizuje aktivisty velké čtyřky k simultánce proti Zeleným.

Pravda je, že SZ je stranou s radikálním programem, který se málo vyjadřuje k tradičním sociálním tématům, jež hýbou politikou. V Česku Strana zelených působí jako konzervativní faktor upevňující hlavní výsledky postsocialistické transformace. Je více nátlakovou skupinou než stranou v pravém slova smyslu. Spoustu dobrých nápadů, které lze v programu SZ nalézt, by mohly realizovat i jiné strany.

Zdá se ovšem, že bez tlaku Zelených by na ně pravděpodobně zapomněly. Stačí si porovnat pasáže o povodních v programech SZ a stran velké čtyřky.

Chce-li SZ ve volbách uspět, musí využít růstu zájmu a navýšit množství kmenových voličů, kteří neodpadnou v závěru kampaně. Této expanzi budou pravděpodobně nejvíce bránit ty pasáže programu SZ, které zavánějí ekologickým extremismem či ekonomickou naivitou.

AUTOR: Oskar Krejčí
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí