zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Africké jezero Čad pomalu ustupuje, vytlačuje ho poušť

29.04.2006
Příroda
Africké jezero Čad pomalu ustupuje, vytlačuje ho poušť
Jedno z největších jezer světa, středoafrický Čad, se ztrácí. Na rozdíl od jiných velkých jezer, jako je třeba Aralské ve Střední Asii, se o to zbytek světa jen málo zajímá.
Vodní plocha na rozmezí čtyř zemí - Nigérie, Čadu, Kamerunu a Nigeru - se přitom zmenšila už o pětinu bývalé rozlohy, kvůli změnám klimatu a nadměrnému využívání vodních zdrojů.
Krajina v okolí jezera je suchá a prašná. První známkou, že někde v okolí by mohla být voda, jsou sikavice, rostliny s hlubokými kořeny. Vyprahlá půda poblíž města Baga, porostlá jejich odolnými výhonky, bývala ještě před třiceti lety jezerním dnem.
Teď se okolní půda neodvratně stává pouští, Sahara postupuje vytrvale jižním směrem. Rozměr ekologické katastrofy je dobře patrný při pohledu na satelitní snímky. Vodní plocha se rok od roku zmenšuje.
"Jsme na vodě velmi závislí, bez ní nás čekají vážné problémy," varuje jeden z místních obyvatel.
Rybáři se smiřují se stále menšími úlovky. V bambusových sítích uvázne jen pár malých černých ryb. "Dříve jsme zaplnili vrchovatě třicet takových sítí," vzpomíná Musa Niger, jeden z rybářů. "Teď můžete házet sítě do vody třeba stokrát, stejně naplníte za den nejvýše jedinou. Ryb je málo."
Lidé na březích se ptají, proč voda tak rychle ubývá. Vědci nedávají jednoznačnou odpověď. Jako jednu z příčin uvádějí globální oteplování. Objem dešťových srážek vytrvale klesá, až na současných 10 milimetrů ročně.
K vysychání přispívá také přílišné zavlažování okolní půdy a neuvážená výstavba přehrad na hlavních přítocích.
"Poušť se rozšiřuje na jih a jezero stále ustupuje," říká William Bata Ndahi, ředitel Výzkumného ústavu pro jezero Čad. A ukazuje člun, se kterým vědci kdysi zkoumali hladinu - teď leží oprýskaná loď bezmála 60 kilometrů ve vnitrozemí.
Přilehlé státy se snaží hledat cesty, jak vysychání zastavit. Velmi diskutovaný ambiciózní plán počítá s výstavbou přehrady a téměř sta kilometrů kanálů. Ty by přivedly vláhu ze vzdáleného veletoku Kongo do řeky Čari, která se vlévá do jezera Čad z jihu.
Prvním krokem by mělo být zpracování studie o návratnosti projektu v hodnotě 6,5 miliónu dolarů. Státy se ohlížejí po mezinárodních dárcích, kteří by na projekt přispěli.
"Bude to nákladná stavba, ale můžeme z ní později profitovat všichni," míní inženýr Wakil Bakar, ředitel přípravné komise.
Vyhlídky projektu přesto nejsou valné. Mnozí ještě mají v dobré paměti, jak skončily velikášské stavby na Čadu před třiceti lety.
Jednou z nich je přehrada New Marte, muzeum staré technologie, kde téměř nic nefunguje. Měla zajistit elektřinu a zavlažit 670 čtverečních kilometrů zemědělské půdy. Dnes je ale zavlažováno pouze půl procenta plánované plochy. A ještě než přehrada začala fungovat, jezero ustoupilo.
Zůstala jediná výhoda. Lidé mohou obdělávat plochu, z níž se jezero vytratilo.
"Zemědělství je tou poslední věcí, která nás ještě drží při životě," říká farmář z vesnice Dugarri, která bývala rybářskou osadou. Obává se ale, že deště budou dále ubývat a teploty stoupat. Jezero by pak mohlo dále vysychat a potomci farmářů na jeho březích by za čas nemuseli mít co zachraňovat.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí