zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Čína si brousí zuby i na africkou ropu

26.04.2006
Geologie
Čína si brousí zuby i na africkou ropu
Kdysi to byl kontinent, kde Mao Ce-tung chtěl podporovat národně osvobozenecká hnutí bojující proti "imperialismu". Dnes Afrika zajímá čínské vůdce hlavně jako zdroj surovin, jako nové perspektivní odbytiště čínského zboží a místo výjimečných investičních příležitostí.
Čínské hospodářství se překotně řítí kupředu a jedním z důsledků je neuvěřitelně rostoucí hlad po minerálech. Podřizuje se mu i diplomacie a také čínský prezident Chu Ťin-tchao dělá, co může.
Včera po třídenní návštěvě Saúdské Arábie zahájil v Maroku týdenní cestu po Africe, která má pomoci Pekingu zajistit si energetické a obchodní kontrakty.
Trend je podle analytiků jasný. "Obchodní styky Afriky se přesouvají z globálního severu ke globálnímu východu," napsal britský expert Christopher Clapham.
V roce 2004 čínský dovoz z Afriky stoupl ve srovnání s předešlým rokem o 81 procent na více než 15 a půl miliardy dolarů a čínský export na týž kontinent vzrostl o 36 procent na téměř 14 miliard dolarů. Loňský vzestup čínsko-afrického obchodu se odhaduje na 40 procent a z velké části se na něm podepsal vývoz ropy do Číny.

Ropa a "zavřené oči"
Z tohoto pohledu se čínský prezident Chu Ťin-tchao rozhodl začít turné v netypické a nenápadné zemi. Maroko je jedinou severoafrickou zemí bez ropných zásob. O co jde Číně především, se ukáže hlavně v Nigérii, která je osmým největším světovým exportérem ropy. Čínská ropná společnost CNOOC minulý týden oznámila, že byla uzavřena dohoda, na jejímž základě získala pětačtyřicetiprocentní podíl na ropném poli u nigerijského pobřeží. Dohodnutá cena je 2,3 miliardy dolarů.
I na třetí Chuově zastávce se bude mluvit o ropě. Keňa chce podepsat s CNOOC smlouvy o hledání ropy a zemního plynu na keňském území.
Mnohé africké země vítají čínský zájem i z toho důvodu, že Peking si v obchodě a při investování neklade žádné politické podmínky, netrvá na transparentnosti a nezmiňuje se o civilizovaných podmínkách pro africké zaměstnance. Čína to nazývá politikou nezasahování do vnitřních záležitostí jiných zemí. Avšak aby ukojila svůj energetický hlad, je ochotna jít i dál.
Dokládá to případ Súdánu. Čína kvůli súdánské ropě a dalším obchodním zájmům několikrát v Radě bezpečnosti OSN diplomaticky podpořila súdánskou vládu, obviňovanou z mnoha válečných zločinů v oblasti Dárfúr.
V Angole, která v únoru překonala Saúdskou Arábii jako největší dodavatel ropy do Číny, zase Peking neklade nepohodlné otázky, v čích kapsách končí dolary z ropných kontraktů a jakou roli hraje korupce. "Angolská vláda to využívá k tomu, aby obešla výtky, že při správě svých obrovských ropných zásob není transparentní," napsala agentura AFP.

Vyčerpají se zdroje?
Čína v roce 2003 ve spotřebě ropy předstihla Japonsko a zařadila se ve světě na druhé místo za USA. Její hlad po energii znepokojuje Washington, analytiky i ekology.
Americký Úřad pro energetické informace uvedl, že Čína se v uplynulých čtyřech letech podílela 40 procenty na celosvětovém růstu poptávky po ropě, a patřila tak k faktorům, které ženou její cenu nahoru.
"Bude-li čínské hospodářství růst nynějším tempem, průměrný příjem obyvatele Číny dosáhne nynější americké úrovně do roku 2031," soudí americký ekolog Lester Brown. Kdyby Čína a druhý asijský obr Indie dosáhly jen poloviny americké spotřeby, znamenalo by to, že by denně využívaly sto miliónů barelů ropy. Celý svět loni ovšem spotřeboval jen 85 miliónů barelů za den.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí