Švédi už nemají obavy z jádra, vadí jim skleníkové plyny

Počáteční reakcí Švédů na Černobyl byla panika. První průzkumy veřejného mínění před dvaceti lety ukázaly, že 85 procent obyvatel si přeje doběhnutí existujících nukleárních elektráren, stejný počet odmítal stavění nových.
Teď je v zemi, která jako první identifikovala nad svým územím radioaktivní mrak z Černobylu, vše jinak. Co se stalo?
Švédové sledovali zprávy, podle kterých byly obavy z účinků radioaktivního záření na zdraví lidí postižených oblastí nadsazené.
Pozornost veřejnosti se navíc přesunula na boj proti zamořování životního prostředí plyny z výfuků automobilů, freony a spalovaným uhlím. Více než jaderné elektrárny je začaly děsit skleníkové plyny.
Pomohly i statistiky, podle kterých je výroba energie v jaderných elektrárnách levnější, než když se spaluje ropa či plyn. Jedna kilowatt hodina vyrobená atomovou elektrárnou stojí 0,17 eura, v konveční elektrárně je to 0,85 eura.
To se odrazilo v náladách Švédů. Podle výzkumu veřejného mínění z 12. dubna je 75 procent obyvatelstva pro používání nukleární energie a pouhých devět procent proti.
Zůstává paradoxem, že obrat veřejného mínění ve prospěch nukleární energie se nepromítl do švédské politiky. Politici se vyjadřují stále o energii z jádra opatrně.
Především Strana středu, která je v čele boje proti nukleární energie od osmdesátých let, ale pokračuje v kampani za vyřazení atomových elektráren. Využila tlaků Dánska na zavření elektrárny v Barsebacku na jihu Švédska asi 30 kilometrů od Kodaně a naléhala na její zastavení.
Tehdejší šéf koncernu Volvo protestoval proti plánům Strany středu veřejným dopisem, který podepsalo 100 manažerů průmyslových závodů: "Vyhodit 30 miliard švédských korun zastavením elektrárny v Barsebacku a místo toho štípat dříví na alternativní výrobu energie je nesmyslné a nepřijatelné," uvedli.
Nicméně, loni v květnu byl Barseback vyřazen z provozu.
Předseda rady guvernérů Evropské jaderné společnosti, profesor Frank Deconinck, uzavření elektrárny odsoudil. "Uzavření výborně fungující a bezpečné elektrárny z politických důvodů vážně poškodilo reputaci průmyslově vyspělého Švédska."
Země je jedním z největších spotřebitelů elektřiny na světě. Deset nukleárních reaktorů ve třech elektrárnách vyrábí čtyřicet pět procent elektrické energie. Racionálně vedené debaty přesto nedaly Švédům zapomenout na výbuch před dvaceti lety.
Mrak obsahující radioaktivní cesium se tehdy proměnil nad Švédskem v déšť. Nejvíce byla postižena oblast města Gävle, sto kilometrů na sever od Uppsaly, odkud se poté mraky přesunuly na sever do provincii Jämtland, Västernorrland a Västerbotten. Všechny tři provincie jsou převážně zalesněné a bohaté na lesní plody. Státní úřad na ochranu proti záření (SSI) důrazně varoval před sbíráním lesních plodů. Farmáři dojných krav v těchto oblastech museli vylévat mléko a nesměli posílat dobytek na jatka.
Minulý týden uvedl Leif Moberg, ředitel Ústavu na ochranu proti záření, že půda na severu Švédska doposud obsahuje cesium. "Dávky radioaktivního záření jsou ale malé a nevedly k žádnému zvýšení případů rakoviny," řekl novinářům.