Stavební trend pro další roky? Šetřit energii

Hlavně z těchto důvodů by měl současný zákazník mít povědomí o nových technologiích, které více a lépe reagují na požadavky dnešní doby.

Jedná se o kombinace stavebního systému s novými způsoby vytápění tak, aby byla stavba co nejekonomičtější na provoz a šetrná na zdraví svých uživatelů.

V časech kachlových kamen bylo potřeba, aby stěny měly velkou akumulační schopnost, kterou se vyrovnával rozdíl teplot při vyhasnutí kamen v noci a teplotě ráno, kdy stěny odevzdávaly naakumulované teplo do prostoru. Topení na tuhá paliva nám ale nedovolují přesnější regulaci při maximální úspoře energie a dochází k časovému posunu (zpoždění), který je možné vyrovnávat pouze akumulací do zdi. Klasická vytápění dřevem nebo uhlím tak postupně vystřídaly jiné zdroje - elektřina a plyn.

LETITÉ STANDARDY VYVOLÁVAJÍ ZMĚNY

Pozůstatky v podobě silně nepříznivých vlivů znečištění a s tím i vysokého množství alergiků, astmatiků, jsou však nepřehlédnutelné. Tito lidé vyžadují co nejčistší prostředí a nejlépe větrání v rámci objektu. Proto se současní výrobci moderních vytápěcích systémů soustředí na produkty, které umožní regulovat teplotu vzduchu v interiéru na stupeň přesně. Očekáváme, že teplota se bude měnit podle našich požadavků nahoru nebo dolů okamžitě. Nechceme vydávat zbytečnou energii na pozdější akumulaci tepla do stěny, ale chceme změnu teploty vzduchu okamžitě. Aby tyto technologie zvládaly své poslání, je pro ně velmi důležitá stavební část, která zajistí komfortní, příjemné klima spojené s nízkými náklady na provoz.

Na základě těchto argumentů se v poslední době stále častěji hovoří o uplatnění nízkoenergetických a pasivních rodinných a bytových domů. Pojmy představující moderní, ekologickou a cenově dostupnou stavební technologii výstavby s maximální tepelnou ochranou budov v souvislosti se stoupajícími náklady na energie a s tím spojenou ochranu životního prostředí.

JAK U STAVBY DOSÁHNOUT "NÍZKOENERGETICKÉ" ČI "PASIVNÍ" KATEGORIE?

Odpověď na tuto otázku ovlivňuje limit spotřebované energie. Ten je dán stupnicí, podle které se klasifikují jednotlivé budovy. V porovnání se standardní stavbou s cca 60 kWh/m2/rok jde u nízkoenergetického objektu o hodnotu asi 30 kWh/m2/rok, u pasivního domu pak o hodnotu zhruba 10 kWh/m2/rok.

Prvním předpokladem pro nízkoenergetickou stavbu (NED) je její vhodné umístění do terénu, ideální otočení světových stran... Důležitou roli také tvoří výběr kvalitního stěnového systému, okna a dveře by se přitom měly co nejvíce přibližovat parametrům stěny. Neméně podstatná je technologická část, volba vhodného topení z hlediska pořizovacích nákladů i dlouhodobých na vytápění. Vytápění v NED stavbách by se mělo řídit zásadou, že se topí a větrá v interiéru domu. Z praxe se ověřily nejvhodnější systémy jako podlahové topení, topení s nízkoteplotním spádem či kombinace s rekuperací. Vynaložené investiční prostředky a kvalita vytápění jsou ovšem úměrné kvalitě stavební konstrukce. Ta by měla zahrnovat především tyto atributy:

- stěna, která je štíhlá a zbytečně nezabírá místo,

- kvalitní izolace s možností libovolného zesílení,

- jednoduchá manipulace a úprava tvaru,

- lehké bednění, hutné nosné jádro, kvalitní sendvičová konstrukce.

Další aspekt hovořící pro vytvoření NED objektu je vytápění se ZZT (zpětné získávání tepla). Zde se pro splnění požadavků na rekuperaci tepla vyžadují dobře utěsněné stěny a efektivní výměna vzduchu. Ostatní ovlivňující faktory jsou již v rukou uživatele: jedná se o provozní náklady (sprcha, WC, přetápění aj.).

PRINCIP VÝSTAVBY "ÚSPORNÝCH" DOMŮ

Pro stavební systém NED objektů jsou vhodným materiálem tvárnice z expandovaného pěnového polystyrenu (EPS) nebo z vylepšeného materiálu Neopor. Mají speciální zámkový systém a rozebíratelné příčky, které zasunutím a spojením jednotlivých izolačních desek vytvoří ztracené bednění s oboustrannou tepelnou izolací. Následným vyplněním betonovou směsí vzniká monolitické betonové jádro bez přerušení a bez vzniku tepelných mostů v konstrukci. Izolant v interiéru usnadňuje rychlé zvýšení teploty při vytápění, venkovní zabraňuje prostupu chladu v zimě a přehřátí v létě.

Tímto systémem se dá stavět po celý rok. Proces tuhnutí betonu není pro oboustrannou izolaci stěny narušený ani po období mrazů. Stavební prvky jsou přesné a lehké, na stavbě není potřebná těžká technika. Vnější a vnitřní povrchy stěn se upravují klasickými způsoby, jako jsou omítky, obklady, sádrokarton aj. Na první pohled není konečná stěna rozpoznatelná od jiných, na rozdíl od ostatních je teplota vnitřního povrchu max. o 1°C nižší než teplota vnitřního vzduchu, a to i při větších mrazech. Je-li teplota stěny o více než 3°C chladnější než teplota vzduchu, v interiéru vzniká efekt "táhnutí" a může dojít k zdravotním problémům v podobě revmatického onemocnění či k víření prachu.

NÍZKOENERGETICKÝ OBJEKT KONTRA VODA A OHEŇ

Zhotovená stěna se také nemusí dodatečně izolovat, neexistují tepelné mosty a ani vlhnutí stěn. Polystyren je totiž odolný proti vodě, tím pádem nevytváří živnou půdu pro mikroorganismy a netrouchniví. Beton navíc ve vodě vyzrává a nemůže zde docházet k výskytu plísní a hub uvnitř konstrukce, jak se běžně stává u páleného zdiva. Je důležité vědět, že případné plesnivění není způsobeno tepelnou izolací, ale její absencí. Častou příčinou bývá nevhodné technické řešení konstrukcí, popřípadě nedostatečné větrání apod.

Při požáru EPS neuvolňuje o nic větší množství škodlivých látek než řada ostatních běžně používaných stavebních materiálů organického původu. Při hoření polystyrenu vzniká téměř výhradně kysličník uhelnatý (CO), a to v nízkých koncentracích. Alternativní izolační látky - jako korek a vlákna ze dřeva - mají v tomto směru ve zplodinách hoření podstatně větší koncentrace CO. Nebezpečí požáru izolací z pěnového polystyrenu snižuje i to, že v České republice se využívá EPS pouze ve samozhášivé úpravě s retardérem hoření (kategorie C1). Takto ošetřený materiál je mnohem obtížnější zapálit a výrazně se tím snižuje rychlost šíření plamene.

A CO POJEM "DÝCHAJÍCÍ STĚNA?"

Podmínkou současnosti je stavět vzduchotěsně, protože zvýšená vlhkost v konstrukci snižuje její tepelně technické vlastnosti a ohrožuje její funkčnost a životnost. Nejprve je třeba si uvědomit, že například stěnami dochází pouze ke zhruba 4% výměně vzduchu, a tím i vlhkosti. Většinu vlhkosti je třeba odvést (vyvětrat) jiným způsobem (okna, komíny, digestoře apod.) Pokud by se tato 4% hodnota snížila například na 2%, nepředstavuje to pro klima běžného domu žádný problém. Z tohoto důvodu po celém světě bezproblémově fungují dřevostavby, kde je parozábrana součástí stěnové konstrukce.

Více než třetina stavebních poruch patří do problémového okruhu parozábran. Žádná stěna není prostě tak propustná, aby nebylo nutné větrat. "Dýcháním" se tedy rozumí dostatečný přechod vodní páry přes stavební konstrukci a nazývá se pojmem difúze. V zimním období vodní pára difunduje přes obvodový plášť z vnitřku budovy směrem ven a v létě naopak. Pokud se vodní pára vlivem poklesu teploty na povrchu nebo uvnitř konstrukce ochladí pod hodnotu rosného bodu, sráží se a vzniká kondenzát. Zkondenzované množství vodní páry v průběhu roku by přitom mělo být menší než množství vypařené.

V konstrukcích provedených NED systémem se v praxi ukázalo, že v běžných podmínkách ke kondenzaci nedochází. Vypařování v létě je zhruba čtyřikrát vyšší než teoreticky uložené množství vody v zimě. Polystyren má dále tu výhodu, že je na jedné straně prakticky nenasákavý (jen 2 %), ale na druhé straně je paropropustný. Na základě těchto skutečností se "nízkoenergetická" stěna neliší od běžných stavebních prvků, jako jsou cihly, dřevo nebo stěny z betonu. Větrání musí být v každém případě zajištěno pravidelným větráním přes okna nebo větracími jednotkami nejlépe s rekuperací tepla.

"VÝŠKOVÉ" A "HLOUBKOVÉ" MOŽNOSTI SYSTÉMU

NED je univerzální systém jak pro nadzemní, tak pro podzemní konstrukce. Představuje stavebnici, jejíž konstrukčním prvkem je beton a bedněním homogenní, tepelná polystyrénová tvarovka. Díky zámku mezi jednotlivými tvarovkami se vytvoří dokonalé bednění a po zabetonování izolace. Betonová výplň v tloušťce 15 cm je natolik stabilní, aby vyhovovala parametrům nosné zdi až do výšky několika pater. Tuhost konstrukce při větších výškách je dána vloženou ocelovou výztuží. Obdobné je to i u podzemních částí budov, kde je použití tohoto systému také variabilní. Proti jiným stavebním materiálům je stěna u podzemní části již tepelně zaizolovaná. I zde je nutné správně posoudit vyztužení stěny. Co se týká základů nepodsklepených budov, v tomto případě je použití vhodné právě z důvodu izolace základu již při betonování.

ČÍM JE NED ZAJÍMAVÝ PRO BUDOUCNOST?

Trend ve stavebnictví pro další roky je šetřit energii. Proto se budou stále více prosazovat stavební technologie, které jsou k úsporám předurčeny. Hlavní racionálnost systému NED proti běžným stavebním materiálům je v homogenní izolaci pevně spojené s nosným jádrem.

Ve srovnání s klasickou výstavbou smysluplně propojená sendvičová konstrukce výrazně uspoří nejen energii, ale i stavební prostor. Nezanedbatelná je rovněž šetrnost z hlediska dopravy a manipulace s materiálem. Technologie NED se jeví jako ideální do záplavových oblastí, do špatně únosných podloží, do těžko dostupných lokalit... Absolutní předností systému se však jeví možnost vytvořit zdravotně nezávadné prostředí, potřebné v dnešní době především pro narůstající počty alergiků a astmatiků.