zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Balada z hadrů

05.05.2006
Odpady
Balada z hadrů
Kdo slibuje recyklaci odpadu, který nedokáží zhodnotit ani Němci, je buď technický génius, anebo nebezpečný snílek.

Hromady obnošeného šatstva se válejí přímo u silnice, ale pravý ráj hadrů je až v nedaleké ruině bývalé kotelny. Ve volně přístupném objektu, který nemá střechu a místo vrat jen zející díru, leží už od ledna bez ladu a skladu 500 tun špinavých potrhaných svršků. Stačí škrtnout sirkou a je tu druhá Libčeves na Lounsku, kde minulý týden už potřetí vzplála nelegální skládka německého odpadu. Tohle smetiště se ovšem nenachází v zapadlé obci na severu Čech, ale přímo na území hlavního města ve vilové čtvrti Lahovičky poblíž modřanského jezu. Pozemek patří pražskému magistrátu a ruina, která volá po stržení, stavebnímu podnikateli Miroslavu Trefilovi.

"Na proud kamionů a podezřelý náklad, který vysypávaly, jsme okamžitě upozornili policii i obecní úřad. Vzkázali nám, že je to v pořádku. Prý to není odpad, ale secondhandové oděvy, které si tu u pana Trefila uskladnila firma Benefon. Vůbec jim nebylo divné, že dovnitř prší a sněží," popisuje historii černé skládky občan Lahoviček Tomáš Pelikán. Když se do případu nakonec vložila Česká inspekce životního prostředí, bylo už pozdě. Po jednateli Benefonu se slehla zem. Oním tajuplným mužem je totiž Interpolem hledaný René Grünwald, jehož další firma BAU-24 zamořila textilním odpadem z Německa také zpustlý kravín v severočeské Libčevsi.

PODOBNÝCH LAHOVIČEK A LIBČEVSÍ jsou dnes v Česku desítky, vyplývá z nedávné zprávy Ministerstva životního prostředí pro vládu a Ekonom ji má k dispozici. Jitka Jenšovská, která na České inspekci životního prostředí (ČIŽP) mapuje přeshraniční pohyb odpadů, je přesvědčena, že na počátku nynějších obludných rozměrů černých skládek s německým odpadem stojí netečnost a naivita obecních samospráv. "Když se v Německu změnila odpadová legislativa, písemně jsme starosty upozornili, aby zkontrolovali opuštěné objekty v katastru svých obcí. Byly to tisíce dopisů, ale přišly na ně jen tři reakce," říká Jenšovská. Po bitvě je sice každý generál, v jednom však má Jenšovská pravdu. Přesvědčit úředníka, aby bezcenné hadry považoval za secondhad, je obdivuhodně snadné.

Obdobně zázračná transformace se odehrála v severočeských Arnolticích u Frýdlantu. Tam Marek Lacika a Lenka Krýchová dokáží zpracovat staré hadry a vyřazené plasty na užitečné věci. Recyklační linka, která umí to, s čím si dosud neporadili ani technicky vyspělejší Němci, musí být zázračná, jenže vidět ji nemůžeme. Dosud neexistuje ani na papíře.

"Nejdřív jsme se museli předzásobit odpadem, potřebná razítka k výstavbě si sháníme až teď. Práci tu najde 15 lidí," ujišťuje Lacika a tajemně mlčí, když se ptáme, kde na investici vezme peníze. Podle údajů ČIŽP jeho firma nelegálně dovezla 269 kamionů textilních a 153 kamionů plastových odpadů, za což jí byla už v prosinci uložena pokuta. Jaroslava Janečková z Krajského úřadu v Liberci říká, že pokutu firma dosud nezaplatila, takže jí byl vyměřen splátkový kalendář. Definitivně však Janečková Lacikovo podnikání zatratit nechce. Recyklační firmu kraj potřebuje a pracovní příležitosti v pohraničí také.

NEEXISTUJÍCÍ RECYKLAČNÍ LINKU provozuje také šluknovská podnikatelka Dana Hálová, která v objektu Pozemkového fondu v osadě Ramš u Sosnové nelegálně uložila německý plastový odpad z 328 kamionů. Na zápach z objektu si občané osady stěžují už od podzimu. Ani Hálová vyměřenou pokutu dosud nezaplatila. Předchozí firma, ve které působila, skončila konkurzem.

Sliby pracovních míst přiměly úřady na Liberecku ke shovívavosti. Jenže kolik podobných scénářů už tady bylo? Karel Kmoch z Kácova na Benešovsku svého času také sliboval zázračnou recyklaci ledniček a také začal předzásobením. Nakonec po něm zbylo přes dvacet tisíc lednic, které na své náklady musel nechat zlikvidovat Středočeský krajský úřad a plánovaný závod na likvidaci freonů nikdy nevznikl.

STOVKY TUN NĚMECKÝCH ODPADŮ skončily podle zprávy Ministerstva životního prostředí na českých skládkách firmy ASA a Marius Pedersen, ačkoli to náš zákon o odpadech zakazuje. Podle Jitky Jenšovské z ČIŽP si dovozci vytvořili překupnickou síť, která si mezi sebou odpady předávala a falešnými průvodními doklady jim vtiskla český původ. K dovozu starého textilu a plastů žádné zvláštní povolení nepotřebujete, protože z pohledu zákona jsou to druhotné suroviny. Deklaraci konečného uživatele i místo původu odpadů si každý vyplňuje sám, jednotný formulář na to neexistuje. Záleží pouze na pravdomluvnosti firmy.

V současné době mají občané pouze jedinou možnost, jak v českých obcích zarazit proud kamionů s podezřelým nákladem: Ohlásit to telefonicky celníkům, kteří mají právo jedoucí vozidlo odstavit, zkontrolovat obsah a do vyjasnění pochyb odebrat řidiči doklady. Horká linka je v provozu již několik týdnů. Mluvčí Generálního ředitelství cel Jiří Barták ale říká, že počet podobných upozornění byl prozatím minimální.

AUTOR: Alice Olbrichová
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
24
8. 2017
24-26.8.2017 - Veletrh, výstava
Japonsko
ASIO, spol.s r.o.
25
8. 2017
25.8.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
25
8. 2017
25-27.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Živá škola přírodního stavitelství v Bílých Karpatech
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí