Brusel chce mít v Evropě více vozidel poháněných na stlačený zemní plyn či využívajících jiné alternativní způsoby pohonu.
Brusel chce mít v Evropě více alternativních vozidel
Taková vozidla jsou však zatím dražší než klasická se zážehovým či vznětovým motorem. První na řadě, kdo by "čistá vozidla" - zejména autobusy, podle představy Evropské unie musel začít povinně používat, by byla veřejná správa i dopravci, kteří pro ni pracují.
Nedozná-li návrh nové evropské směrnice (viz box) ještě změn, pak by členské státy EU musely povinně zajistit, aby 25 % silničních vozidel s užitečnou hmotností nad 3,5 tuny, která byla zakoupena nebo pronajata v daném roce veřejnými orgány a provozovateli poskytujícími přepravní služby na základě koncese nebo povolení od veřejného orgánu, byla tzv. čistá vozidla.
Konkrétně by to mj. znamenalo, že v každoroční obměně parku autobusů, zajišťujícího městskou hromadnou a meziměstskou veřejnou dopravu, by napříště alespoň z jedné čtvrtiny musela být vozidla využívající některou z ekologicky přijatelnějších alternativních technologií pohonu. Ať už by tuto dopravu provozoval dopravce na základě koncese, nebo by ji zajišťoval dopravní podnik, jehož zřizovatelem či zakladatelem by bylo příslušné město. Vzhledem k současnému stupni technologického ovládnutí alternativních pohonů se jako nejreálnější z nich pro použití ve veřejné dopravě jeví pohon na stlačený zemní plyn - CNG (Compressed Natural Gas).
HAVÍŘOV: 15 LET ZKUŠENOSTÍ
ČSAD Havířov, a. s., které pro toto bezmála 85tisícové město zajišťuje městskou hromadnou a příměstskou autobusovou dopravu, dosahuje v osobní dopravě ročních výkonů zhruba 3,2 mil. km. Už v roce 1991 tam uvedli do provozu Karosu B 732, která byla přestavěna na pohon CNG a mimochodem slouží dosud. V letech 1992 a 1993 díky účelové dotaci 1,5 mil. Kč z rozpočtu města přibylo dalších 21 takto přebudovaných autobusů. Nyní z asi 130 autobusů, které ČSAD Havířov vlastní, je v evidenčním stavu 44 CNG autobusů, z toho 33 v přepravním systému MHD (55 % turnusové potřeby). Ubývá přestavěných autobusů a přibývají autobusy nové, již přímo vyrobené s pohonem na CNG. V roce 2003 a 2004 to byly autobusy z firmy Ekobus Praha (Ekobus City CNG 10,5 a Ekobus City Plus CNG 12m), v závěru loňského roku autobusy značky Karosa Citelis CNG.
"Nebýt státní podpory a účelových investičních dotací města určitě bychom se takto široce nerozmáchli," říká Ing. Dalibor Drlík, ředitel osobní dopravy ČSAD Havířov, a. s. "Vždyť cena nového autobusu na pohon CNG proti standardnímu je zhruba o 0,5 až 1 milión vyšší. Byť je provoz "plynových" autobusů proti klasickým levnější (viz tabulka), návratnost investice přesto činí zhruba deset let." Připomeňme fakt, že 1 m3 CNG se běžně přepočítává jako 1 litr benzínu nebo nafty.
VÝZNAM SPOLUPRÁCE S MĚSTEM
V ČSAD Havířov se do rozsáhlého využívání pohonu CNG mohli pustit i proto, že s magistrátem uzavřeli dlouhodobou smlouvu o provozování MHD a že město s touto ekologicky čistější alternativou pohonu rovněž počítá ve svém strategickém plánu rozvoje do roku 2015. Ředitel Drlík navíc připomíná, že pro využití autobusů s pohonem CNG má Havířov optimální velikost. "Je to vlastně jedno velké sídliště na relativně menší rozloze bez vzdálenějších periférií - a ještě zase ne tak veliké, aby se tu vyplatilo zavést elektrickou trakci," vysvětluje.
Ředitel Drlík si osobně hodně cení závazku státu udržet spotřební daň z CNG na minimální úrovni, byť - jak připomíná - tato daň byla v roce 1993 dokonce až na nule. Za šanci pro příští roky považuje i to, že by měla zůstat zachována státní účelová dotace na pořízení nových autobusů s pohonem CNG.
Zanedbatelný není ani ekologický přínos: Jen každý ze čtyř moderních ekobusů zakoupených v letech 2003 a 2004 ve městě loni najezdil průměrně 70 tisíc kilometrů a vyprodukoval o 11,5 tuny emisí méně než srovnatelný autobus s dieselovým motorem splňujícím normu Euro3.
Důslednost, s níž ČSAD Havířov přistupuje k využívání CNG, je podtržena i jeho projektem na vybudování veřejné plnicí stanice v areálu společnosti. Projekt s uznatelnými náklady 19,325 mil. Kč po doporučení národního Řídicího výboru Evropského programu regionálního rozvoje (ERDF) už čeká na definitivní schválení z Bruselu, aby mohl čerpat evropskou dotaci ve výši 35 % uznatelných nákladů (6,744 mil. Kč). Navíc má přiznáno české spolufinancování ve výši 17,5 % (3,382 mil. Kč). V ČSAD Havířov tak chtějí řešit rychlé plnění vlastních autobusů, ale rovněž podpořit alternativní pohon v celém regionu. Nejbližší plnicí stanice v Horní Suché totiž mívá nejvyšší ceny za 1 m3 CNG (letos v březnu 18,20 Kč proti například 11,90 Kč v Dobré u Frýdku-Místku - údaje Českého plynárenského svazu).
PRIMÁTORKA: JDE NÁM O "GREEN IMAGE" MĚSTA
PaedDr. Milada Halíková, primátorka Havířova, říká: "Chceme, aby se o o našem městě nadále mluvilo jako o "zeleném", byť je jeho jméno spojováno i s hornickou činností. Proto podporujeme autobusy s pohonem CNG. Jejich problémem ovšem zůstává cena. Náš dopravce proto chce vědět, zda Havířov bude tento druh dopravy podporovat také do budoucna. My jsme se pro tuto podporu už rozhodli. Ale určitě by bylo na místě podporu CNG vozidel ještě zvýšit i ze strany státu, a umožnit tak větší rozmach tohoto ekologického druhu dopravy."
STÁTNÍ PODPORA UŽ DOCHÁZÍ
Stát na podporu zavádění alternativních paliv ve stejnojmenném opatření 2.3 Operačního programu Infrastruktura pro tyto účely na období let 2004 až 2006 alokoval zhruba 94 mil. Kč s nejpozdějším rozdělením v roce 2008. Ovšem pro velký zájem žadatelů letos počátkem dubna z této sumy zůstávalo už jen přibližně 19 mil. Kč. Ing. Petra Strachoňová z odboru fondů EU Ministerstva dopravy v té souvislosti připustila, že celá zbývající částka se žadatelům uvolní patrně již letos v červnu. V rámci opatření 2.3 lze na nákup autobusu s alternativním pohonem obdržet účelovou dotaci ve výši až 35 % uznatelných nákladů. Veřejnou podporu je však možné čerpat i na vybudování infrastruktury související se zaváděním alternativních paliv, tedy také na výstavbu plnicí stanice CNG.
O způsobech podpory v oblasti alternativních paliv i o rozdělení kompetencí mezi jednotlivé resorty v příštím programovém období Evropské unie se teprve jedná. Zatím nebylo ani definitivně určeno, zda se tyto prostředky budou poskytovat z evropských fondů nebo čistě národních.
Česká republika však bude nadále podporovat využití CNG. Vyplývá to i z dohody uzavřené mezi státem a plynárenskými společnostmi (viz box). Ta například potvrdila předsevzetí vlády až do roku 2020 stabilizovat spotřební daň na stlačený a zkapalněný zemní plyn na minimální úrovni stanovené Evropské unie. Důležitý je také závazek plynárenství ročně vyčlenit 10 mil. Kč ve formě příspěvků na nově pořizované autobusy s pohonem CNG.
AUTOR: Ivan Ryšavý
Co přináší dohoda mezi státem a plynárenskými společnostmi
Dne 16. 3. 2006 stát (zastupovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu) uzavřel dohodu se společností RWE Transgas, a. s, a všemi regionálními plynárenskými distribučními společnostmi. Na základě této této dohody stát bude podporovat využití CNG v dopravě, přičemž se vychází z usnesení vlády ČR č. 563 ze dne 11. 5. 2005, jímž byl schválen program podpory zemního plynu jako alternativního paliva v dopravě.
Tento program stanovuje indikativní cíl dosáhnout do roku 2020 podílu spotřeby zemního plynu na celkové spotřebě pohonných hmot v dopravě minimálně 10 %, přičemž by do téhož roku měla být stabilizována výše spotřební daně na stlačený zemní plyn (CNG) a zkapalněný zemní plyn (LNG) pro dopravu na úrovni minimální spotřební daně stanovené směrnicemi EU.
Podle dohody každá z plynárenských společností zajistí do jednoho roku základní pokrytí území vymezeném svou licencí na distribuci plynu minimálně jednou, veřejnosti přístupnou plnicí stanicí na CNG. Nad rámec tohoto závazku plynárenské firmy zajistí výstavbu plnicí stanice všude tam, kde územní samosprávný celek rozhodne o převodu vozového parku městské a příměstské dopravy (nebo jeho části) na zemní plyn a kde to umožní místní technické podmínky. Podmínkou pro výstavbu takové plnicí stanice je minimální počet 4 autobusů nebo vozidel s obdobnou spotřebou CNG, tj. zhruba 100 tisíc m3 v prvním roce. Plynárenské společnosti také zajistí výstavbu plnicích stanic podél hlavních silničních tranzitních tahů.
Plynárenské společnosti zároveň poskytnou příspěvek 200 tisíc korun na nově pořizovaný autobus poháněný CNG, a to v celkovém rozsahu nejvýše 10 mil. Kč za rok, pokud jim na tomto vozidle bude poskytnuta reklamní plocha v přiměřeném rozsahu. Další podmínkou je, aby takto podpořený autobus obdržel státní příspěvek na pořízení autobusů na stlačený zemní plyn.
ZDROJ: MPO ČR
Co obsahuje návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady EU
Do roku 2010 by ve členských zemích Evropské unie mělo platit pravidlo, že 25 % silničních vozidel s užitečnou hmotností nad 3,5 tuny, která byla zakoupena nebo pronajata v daném roce veřejnými orgány a provozovateli poskytujícími přepravní služby na základě koncese nebo povolení od veřejného orgánu, bude z kategorie tzv. čistých vozidel definovaných ve směrnici 2005/55/ES. Ta za "čistá" vozidla neboli vozidla zvláště šetřící životní prostředí (Enhanced environmentally friendly vehicle - EEFV) považuje vozidla fungující na alternativních technologiích (využívající biopaliva, poháněná motory na zemní plyn, elektromotory, využívající dva typy motorů - spalovací motor a elektromotor, tedy tzv. hybridní, a dále využívající k pohonu vodík jako nosič energie).
Česká republika v obecné rovině podporuje hlavní cíl tohoto návrhu, totiž snížit negativní dopad silniční dopravy na životní prostředí, a v principu rovněž souhlasí s myšlenkou podpořit rozvíjející se trh tzv. čistých vozidel. Za problematickou však považuje dosavadní nepoměr využitelnosti i nákladů na pořízení a údržbu čistých vozidel ve srovnání s běžnými vozidly. Podle ČR je také nespravedlivý fakt, že návrh směrnice se vztahuje jen na veřejné orgány a podniky. S ohledem na vyšší náklady spojené s technologií čistých vozidel to totiž může založit ztrátu jejich konkurenceschopnosti vůči soukromému sektoru. Navíc ve druhé etapě by se navrhované pravidlo mělo vztahovat i na vozidla s užitečnou hmotností pod 3,5 tuny, tedy například také na služební automobily obecních, městských či krajských úřadů.
ZDROJ: MŽP ČR
Průměrná spotřeba CNG u autobusů ČSAD Havířov, a. s., v roce 2005 (m3/100 km)
Karosa B 732 CNG 49,46
Ekobus City CNG 10,5 44,51
Ekobus City Plus CNG 12m 51,22
Karosa Citelis CNG (01/2006) 70,21
Průměrné náklady na PHM za rok 2005 (Kč/km)
MHD
Karosa B 732 CNG 6,92
Ekobus City CNG 10,5 6,14
Ekobus City Plus CNG 12m 7,08
Karosa B 952 (nafta) 7,24
City Bus Karosa (nafta) 8,88
MHD celkem 7,56
(POD) Příměstská obsluž. doprava
Karosa C 734 CNG 5,29
Karosa C 954 (nafta) 6,29
POD celkem 6,65
ZDROJ: ČSAD Havířov, a. s.
Nedozná-li návrh nové evropské směrnice (viz box) ještě změn, pak by členské státy EU musely povinně zajistit, aby 25 % silničních vozidel s užitečnou hmotností nad 3,5 tuny, která byla zakoupena nebo pronajata v daném roce veřejnými orgány a provozovateli poskytujícími přepravní služby na základě koncese nebo povolení od veřejného orgánu, byla tzv. čistá vozidla.
Konkrétně by to mj. znamenalo, že v každoroční obměně parku autobusů, zajišťujícího městskou hromadnou a meziměstskou veřejnou dopravu, by napříště alespoň z jedné čtvrtiny musela být vozidla využívající některou z ekologicky přijatelnějších alternativních technologií pohonu. Ať už by tuto dopravu provozoval dopravce na základě koncese, nebo by ji zajišťoval dopravní podnik, jehož zřizovatelem či zakladatelem by bylo příslušné město. Vzhledem k současnému stupni technologického ovládnutí alternativních pohonů se jako nejreálnější z nich pro použití ve veřejné dopravě jeví pohon na stlačený zemní plyn - CNG (Compressed Natural Gas).
HAVÍŘOV: 15 LET ZKUŠENOSTÍ
ČSAD Havířov, a. s., které pro toto bezmála 85tisícové město zajišťuje městskou hromadnou a příměstskou autobusovou dopravu, dosahuje v osobní dopravě ročních výkonů zhruba 3,2 mil. km. Už v roce 1991 tam uvedli do provozu Karosu B 732, která byla přestavěna na pohon CNG a mimochodem slouží dosud. V letech 1992 a 1993 díky účelové dotaci 1,5 mil. Kč z rozpočtu města přibylo dalších 21 takto přebudovaných autobusů. Nyní z asi 130 autobusů, které ČSAD Havířov vlastní, je v evidenčním stavu 44 CNG autobusů, z toho 33 v přepravním systému MHD (55 % turnusové potřeby). Ubývá přestavěných autobusů a přibývají autobusy nové, již přímo vyrobené s pohonem na CNG. V roce 2003 a 2004 to byly autobusy z firmy Ekobus Praha (Ekobus City CNG 10,5 a Ekobus City Plus CNG 12m), v závěru loňského roku autobusy značky Karosa Citelis CNG.
"Nebýt státní podpory a účelových investičních dotací města určitě bychom se takto široce nerozmáchli," říká Ing. Dalibor Drlík, ředitel osobní dopravy ČSAD Havířov, a. s. "Vždyť cena nového autobusu na pohon CNG proti standardnímu je zhruba o 0,5 až 1 milión vyšší. Byť je provoz "plynových" autobusů proti klasickým levnější (viz tabulka), návratnost investice přesto činí zhruba deset let." Připomeňme fakt, že 1 m3 CNG se běžně přepočítává jako 1 litr benzínu nebo nafty.
VÝZNAM SPOLUPRÁCE S MĚSTEM
V ČSAD Havířov se do rozsáhlého využívání pohonu CNG mohli pustit i proto, že s magistrátem uzavřeli dlouhodobou smlouvu o provozování MHD a že město s touto ekologicky čistější alternativou pohonu rovněž počítá ve svém strategickém plánu rozvoje do roku 2015. Ředitel Drlík navíc připomíná, že pro využití autobusů s pohonem CNG má Havířov optimální velikost. "Je to vlastně jedno velké sídliště na relativně menší rozloze bez vzdálenějších periférií - a ještě zase ne tak veliké, aby se tu vyplatilo zavést elektrickou trakci," vysvětluje.
Ředitel Drlík si osobně hodně cení závazku státu udržet spotřební daň z CNG na minimální úrovni, byť - jak připomíná - tato daň byla v roce 1993 dokonce až na nule. Za šanci pro příští roky považuje i to, že by měla zůstat zachována státní účelová dotace na pořízení nových autobusů s pohonem CNG.
Zanedbatelný není ani ekologický přínos: Jen každý ze čtyř moderních ekobusů zakoupených v letech 2003 a 2004 ve městě loni najezdil průměrně 70 tisíc kilometrů a vyprodukoval o 11,5 tuny emisí méně než srovnatelný autobus s dieselovým motorem splňujícím normu Euro3.
Důslednost, s níž ČSAD Havířov přistupuje k využívání CNG, je podtržena i jeho projektem na vybudování veřejné plnicí stanice v areálu společnosti. Projekt s uznatelnými náklady 19,325 mil. Kč po doporučení národního Řídicího výboru Evropského programu regionálního rozvoje (ERDF) už čeká na definitivní schválení z Bruselu, aby mohl čerpat evropskou dotaci ve výši 35 % uznatelných nákladů (6,744 mil. Kč). Navíc má přiznáno české spolufinancování ve výši 17,5 % (3,382 mil. Kč). V ČSAD Havířov tak chtějí řešit rychlé plnění vlastních autobusů, ale rovněž podpořit alternativní pohon v celém regionu. Nejbližší plnicí stanice v Horní Suché totiž mívá nejvyšší ceny za 1 m3 CNG (letos v březnu 18,20 Kč proti například 11,90 Kč v Dobré u Frýdku-Místku - údaje Českého plynárenského svazu).
PRIMÁTORKA: JDE NÁM O "GREEN IMAGE" MĚSTA
PaedDr. Milada Halíková, primátorka Havířova, říká: "Chceme, aby se o o našem městě nadále mluvilo jako o "zeleném", byť je jeho jméno spojováno i s hornickou činností. Proto podporujeme autobusy s pohonem CNG. Jejich problémem ovšem zůstává cena. Náš dopravce proto chce vědět, zda Havířov bude tento druh dopravy podporovat také do budoucna. My jsme se pro tuto podporu už rozhodli. Ale určitě by bylo na místě podporu CNG vozidel ještě zvýšit i ze strany státu, a umožnit tak větší rozmach tohoto ekologického druhu dopravy."
STÁTNÍ PODPORA UŽ DOCHÁZÍ
Stát na podporu zavádění alternativních paliv ve stejnojmenném opatření 2.3 Operačního programu Infrastruktura pro tyto účely na období let 2004 až 2006 alokoval zhruba 94 mil. Kč s nejpozdějším rozdělením v roce 2008. Ovšem pro velký zájem žadatelů letos počátkem dubna z této sumy zůstávalo už jen přibližně 19 mil. Kč. Ing. Petra Strachoňová z odboru fondů EU Ministerstva dopravy v té souvislosti připustila, že celá zbývající částka se žadatelům uvolní patrně již letos v červnu. V rámci opatření 2.3 lze na nákup autobusu s alternativním pohonem obdržet účelovou dotaci ve výši až 35 % uznatelných nákladů. Veřejnou podporu je však možné čerpat i na vybudování infrastruktury související se zaváděním alternativních paliv, tedy také na výstavbu plnicí stanice CNG.
O způsobech podpory v oblasti alternativních paliv i o rozdělení kompetencí mezi jednotlivé resorty v příštím programovém období Evropské unie se teprve jedná. Zatím nebylo ani definitivně určeno, zda se tyto prostředky budou poskytovat z evropských fondů nebo čistě národních.
Česká republika však bude nadále podporovat využití CNG. Vyplývá to i z dohody uzavřené mezi státem a plynárenskými společnostmi (viz box). Ta například potvrdila předsevzetí vlády až do roku 2020 stabilizovat spotřební daň na stlačený a zkapalněný zemní plyn na minimální úrovni stanovené Evropské unie. Důležitý je také závazek plynárenství ročně vyčlenit 10 mil. Kč ve formě příspěvků na nově pořizované autobusy s pohonem CNG.
AUTOR: Ivan Ryšavý
Co přináší dohoda mezi státem a plynárenskými společnostmi
Dne 16. 3. 2006 stát (zastupovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu) uzavřel dohodu se společností RWE Transgas, a. s, a všemi regionálními plynárenskými distribučními společnostmi. Na základě této této dohody stát bude podporovat využití CNG v dopravě, přičemž se vychází z usnesení vlády ČR č. 563 ze dne 11. 5. 2005, jímž byl schválen program podpory zemního plynu jako alternativního paliva v dopravě.
Tento program stanovuje indikativní cíl dosáhnout do roku 2020 podílu spotřeby zemního plynu na celkové spotřebě pohonných hmot v dopravě minimálně 10 %, přičemž by do téhož roku měla být stabilizována výše spotřební daně na stlačený zemní plyn (CNG) a zkapalněný zemní plyn (LNG) pro dopravu na úrovni minimální spotřební daně stanovené směrnicemi EU.
Podle dohody každá z plynárenských společností zajistí do jednoho roku základní pokrytí území vymezeném svou licencí na distribuci plynu minimálně jednou, veřejnosti přístupnou plnicí stanicí na CNG. Nad rámec tohoto závazku plynárenské firmy zajistí výstavbu plnicí stanice všude tam, kde územní samosprávný celek rozhodne o převodu vozového parku městské a příměstské dopravy (nebo jeho části) na zemní plyn a kde to umožní místní technické podmínky. Podmínkou pro výstavbu takové plnicí stanice je minimální počet 4 autobusů nebo vozidel s obdobnou spotřebou CNG, tj. zhruba 100 tisíc m3 v prvním roce. Plynárenské společnosti také zajistí výstavbu plnicích stanic podél hlavních silničních tranzitních tahů.
Plynárenské společnosti zároveň poskytnou příspěvek 200 tisíc korun na nově pořizovaný autobus poháněný CNG, a to v celkovém rozsahu nejvýše 10 mil. Kč za rok, pokud jim na tomto vozidle bude poskytnuta reklamní plocha v přiměřeném rozsahu. Další podmínkou je, aby takto podpořený autobus obdržel státní příspěvek na pořízení autobusů na stlačený zemní plyn.
ZDROJ: MPO ČR
Co obsahuje návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady EU
Do roku 2010 by ve členských zemích Evropské unie mělo platit pravidlo, že 25 % silničních vozidel s užitečnou hmotností nad 3,5 tuny, která byla zakoupena nebo pronajata v daném roce veřejnými orgány a provozovateli poskytujícími přepravní služby na základě koncese nebo povolení od veřejného orgánu, bude z kategorie tzv. čistých vozidel definovaných ve směrnici 2005/55/ES. Ta za "čistá" vozidla neboli vozidla zvláště šetřící životní prostředí (Enhanced environmentally friendly vehicle - EEFV) považuje vozidla fungující na alternativních technologiích (využívající biopaliva, poháněná motory na zemní plyn, elektromotory, využívající dva typy motorů - spalovací motor a elektromotor, tedy tzv. hybridní, a dále využívající k pohonu vodík jako nosič energie).
Česká republika v obecné rovině podporuje hlavní cíl tohoto návrhu, totiž snížit negativní dopad silniční dopravy na životní prostředí, a v principu rovněž souhlasí s myšlenkou podpořit rozvíjející se trh tzv. čistých vozidel. Za problematickou však považuje dosavadní nepoměr využitelnosti i nákladů na pořízení a údržbu čistých vozidel ve srovnání s běžnými vozidly. Podle ČR je také nespravedlivý fakt, že návrh směrnice se vztahuje jen na veřejné orgány a podniky. S ohledem na vyšší náklady spojené s technologií čistých vozidel to totiž může založit ztrátu jejich konkurenceschopnosti vůči soukromému sektoru. Navíc ve druhé etapě by se navrhované pravidlo mělo vztahovat i na vozidla s užitečnou hmotností pod 3,5 tuny, tedy například také na služební automobily obecních, městských či krajských úřadů.
ZDROJ: MŽP ČR
Průměrná spotřeba CNG u autobusů ČSAD Havířov, a. s., v roce 2005 (m3/100 km)
Karosa B 732 CNG 49,46
Ekobus City CNG 10,5 44,51
Ekobus City Plus CNG 12m 51,22
Karosa Citelis CNG (01/2006) 70,21
Průměrné náklady na PHM za rok 2005 (Kč/km)
MHD
Karosa B 732 CNG 6,92
Ekobus City CNG 10,5 6,14
Ekobus City Plus CNG 12m 7,08
Karosa B 952 (nafta) 7,24
City Bus Karosa (nafta) 8,88
MHD celkem 7,56
(POD) Příměstská obsluž. doprava
Karosa C 734 CNG 5,29
Karosa C 954 (nafta) 6,29
POD celkem 6,65
ZDROJ: ČSAD Havířov, a. s.
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích
