zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Brání památková péče rozvoji kolektorů?

11.05.2006
Energie
Brání památková péče rozvoji kolektorů?
Reakce na článek Památky versus moderní ekologické zdroje energie

Článek Památky versus moderní ekologické zdroje energie (Moderní obec č.2/2006) se týkal semináře Slunce pro památky konaného loni v listopadu v Českých Budějovicích. Do úst jsou mi vkládány výroky, které jsem nemohla vyslovit, popřípadě jsou zkresleny vytržením ze souvislostí a posunutou interpretací.

První citace "památková péče nechce, aby se naše mínění kamkoli posouvalo", je výrok zcela nesmyslný. Nepamatuji si úplně každé slovo, ani to, jestli opravdu bylo řečeno ostře, nekompromisně, pobouřeně apod. - možná ano a v některých případech nepochybně - nicméně jedno vím zcela jistě - památková péče nechce, aby se posouvalo vnímání památek, a to je základní důvod, proč se ve většině případů brání umisťování kolektorů na památky a do památkově chráněných území - o "mínění" tedy zcela určitě nebyla řeč.

Další citace "Tento postup je protizákonný, v památkové péči nelze nic povolit dodatečně. Památkáři nedoporučují, památkáři rozhodují", je sice spojením dvou vět navzájem nesouvisejících, ale samo o sobě pravdivých právě tak, jako tvrzení, že památkáři reagovali pobouřeně. Je-li prezentace podána tak, že popisovaný postup je od počátku do konce v rozporu se zákonem, pobouřená reakce je bezesporu namístě. Dodatečně opravdu povolovat nelze, zásahy již provedené řeší zákon jiným způsobem. Ostatně následně jsme se panem doktorem Pokorným domluvili, věci byly ve skutečnosti poněkud jinak, než bylo prezentováno a s napáchanou škodou, tedy návodem nerespektujte zákon a dosáhnete svého, se stejně už nic moc dělat nedalo. Druhá věta je pouhým konstatováním faktu - veřejná správa vydává správní rozhodnutí, tedy rozhoduje v rámci zákona a v jeho mezích - ať je to dopravní policista, který udělí pokutu, úředník stavebního úřadu, který vydá stavební povolení, nebo kdokoli jiný.

PRAVÝ ŠPERK NA OBRAZU HOLAŠOVIC

U uvedeného článku je fotografie solárního panelu v Holašovicích - ovšem mimo rezervaci - a další citace - nestačím se divit: "Jsou oblasti jako Holašovice, tedy vesnická památková rezervace a navíc lokalita UNESCO, kde už dopředu víme, že kolektory nepovolíme ani náhodou. Vůbec se tím nemusí nikdo zabývat a utrácet peníze." Nemá asi valného smyslu se dohadovat o jednotlivých slovech, takové formulace opravdu nepoužívám (nemohl by mi někdo objasnit, co například znamená "lokalita UNESCO"?), nicméně o tomto panelu víme, v té době ještě nebylo rozhodnuto ve správním řízení o možnosti jeho umístění, tedy nás pochopitelně zaskočila informace, že je instalován. Pokud má někdo pocit, že panel před domkem v zahradě v Holašovicích není odnikud vidět, ať se projde po záhumenní cestě a popřípadě se podívá z dálky, jak se krásně leskne - pravý šperk na obrazu Holašovic v krajině.

Z PŘÍSPĚVKU NA SEMINÁŘI

"Sluneční moduly a památky z pohledu ochrany kulturního dědictví" je můj příspěvek ze semináře, který lze najít v plném znění na internetových stránkách sdružení CALLA. Popisuje postupy dané památkovým zákonem a některé aspekty této problematiky z hlediska ochrany kulturního dědictví. Dovolím si z něho citovat krátký výňatek:

"Umístění velké lesklé černé plochy na střeše zámku, kostela či vesnické chalupy bude v první chvíli přímo pobuřovat, pak již jen někdo sem tam prohodí poznámku a nakonec si skoro všichni zvyknou - nic jiného jim totiž nezbude. Zde je ale skryto významné nebezpečí posunu vnímání kulturního dědictví pokřivenou optikou, která se následně stane normou. Nejde přece vůbec o to, že by kolektory jako takové vadily památkářům, kolektory vadí památkám, a to hlavně proto, že neumožňují jejich vnímání jako celku.. Nikoho by ani ve snu nenapadlo umístit před obraz v galerii cokoli, co by jej byť jen mírně zakrývalo -- to je prakticky totéž. Je velké množství nejrůznějších vhodných ploch pro umístění slunečních kolektorů, těch památkově chráněných je nepatrný zlomek.

Jednou ze základních zásad památkové péče v přístupu k obnově památek je, že památky se obnovují z materiálů a postupy, kterými vznikaly. To je samozřejmě v zásadním rozporu se snahou vnášet do chráněného prostředí nové materiály, prvky a technologie. Pokud má takové novum ještě tu vlastnost, že je nepřehlédnutelné, hledají se možnosti opravdu nesnadno. Je-li však CALLA, jako jeden ze spolupořadatelů semináře, Sdružením pro záchranu prostředí, lze jistě doufat, že nenahraditelné hodnoty kulturního dědictví bude vnímat rovněž jako součást prostředí hodnou ochrany."

KULTURNÍ DĚDICTVÍ OBOHACUJE

Kulturní dědictví jako celek, bez ohledu na to jak úplně jsou jeho hodnoty v jednotlivých případech pojmenovány a vnímány, obohacuje každého z nás. Budeme-li si ale muset "odmýšlet" černé plochy, budeme nuceni si jen představovat, co se pod těmi lesklými deskami skrývá a jak by to asi vypadalo bez nich, naše pohledy se postupně přestanou ptát a naše vnímání otupí. Kdyby byly vhodné památkově nechráněné plochy převážně již pro kolektory využity, byla by to opravdu památková péče, která by bránila dalšímu rozvoji alternativních zdrojů energie, zatím ale nemám pocit, že by bylo vhodných nechráněných ploch málo.

(V článku jsem citována jako vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Jihočeského kraje - ve skutečnosti jsem vedoucí oddělení památkové péče v tomto odboru - pozn. autorky.)

AUTOR: Jana Vozábalová

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí