zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vysoká hra

18.05.2006
Energie
Vysoká hra
Západ usilovně hledá způsob, jak reagovat na íránský jaderný program.

Na pondělní schůzce ministrů zahraničních věcí zemí Evropské unie Javier Solana ohlásil, že EU připravuje "smělý plán" ohledně íránského nukleárního programu. Plán by měl obsahovat balík ekonomických, nukleárních a případně i bezpečnostních záruk. O co konkrétně jde, neřekl. V každém případě, tvrdí Solana, by mělo být pro Teherán obtížné tuto iniciativu odmítnout - za předpokladu, že skutečně usiluje pouze o mírové využití atomové energie.

Bylo by možné rozebírat, nakolik zůstalo toto mlhavé sdělení za očekáváním. Potíž je v tom, že Evropská unie není připravena reagovat na změny, které se kolem Íránu dějí.

PŘÍKLADEM může být sobotní summit D-8, skupiny osmi muslimských rozvojových zemí, který se sešel na ostrově Bali. Ten podpořil stanovisko Íránu, týkající se práva na vlastní mírový program obohacování uranu. Nejvyšší představitelé Indonésie, Íránu, Pákistánu, Nigérie, Turecka a Malajsie plus ministři z Egypta a Bangladéše dali najevo mnohem větší pochopení pro politiku íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, než zaznívá ze západních metropolí. "Náš lid potřebuje více vzájemné pomoci," řekl indonéský prezident Susilo Bambang Yudhoyono a dodal, že "hrdé islámské země" musejí spolupracovat při rozvoji obnovitelných a alternativních zdrojů energie.

Za obdobný diplomatický úspěch íránského prezidenta lze pokládat summit Organizace ekonomické spolupráce. Ten se sešel přede dvěma týdny v Baku na pozvání ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva. Zúčastnili se ho vedle Íránu a Ázerbájdžánu představitelé takových států, jako je Afghánistán, Pákistán, Turecko a středoasijské postsovětské republiky.

SUMMIT D-8 lze chápat jako šanci pro uvolnění napětí v regionu. Nemluvě o bilaterálních vztazích Íránu s Ázerbájdžánem, které jsou mimořádně významné. Vždyť téměř čtvrtinu obyvatel Íránu tvoří Ázerbájdžánci. Důležitější ale může být, že Ázerbájdžánců žije v Íránu dvakrát až třikrát více než v samotném Ázerbájdžánu.

O významu těchto schůzek svědčí například to, že diskuse o obohacování íránského uranu v Rusku jsou spojeny s úvahami o jeho transportu přes Ázerbájdžán. Ten ale nedává najevo sympatie pro íránský islámský režim a v řadě oblastí, včetně vojenské, spolupracuje s USA. Situaci komplikuje představa válečných uprchlíků z Íránu či rozštěpení Íránu v důsledku války: mnohem výrazněji nábožensky orientovaní Ázerbájdžánci z Íránu by mohli destabilizovat situaci v Ázerbájdžánu, tedy u dalšího významného exportéra ropy.

ZDÁ SE, že se západní diplomacie dostává do pasti, kterou si sama připravila. A rozhodně nejde pouze o Radu bezpečnosti, kde Rusko a Čína brání přijetí sankcí proti Íránu. Spojené státy dnes s obtížemi hledají důstojnou cestu, jak sladit silácká prohlášení vůči Teheránu s možnostmi jak na diplomatickém, tak i na vojenském poli. Jinak řečeno, jak sdělit světu, že nepoužijí sílu v případě, že Írán bude bál pokračovat s programem obohacování uranu.

Naději by mohla přinést přímá jednání Washingtonu s Teheránem, která nedávno doporučil i Zbygniew Brzezinski.

AUTOR: Oskar Krejčí
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí