Vědci tvrdí, že se ozónová díra opět zacelí
Zákaz vypouštění freonů do ovzduší přináší první ovoce. Myslí si to alespoň
vědci z japonského Národního ústavu ekologických studií. Podle jejich výzkumu by
se měla poškozená ozónová vrstva začít od roku 2020 zacelovat a ozónová díra nad
Atlantikem by mohla úplně zmizet do roku 2050. Informovala o tom internetová
verze časopisu Spiegel.
Počítačová simulace, vypracovaná týmem vedeným Eidžim Akjošim, vycházela z
nejnovějších údajů o snižujícím se množství freonů v atmosféře. Ty potvrdily
také výzkumy několika univerzit v USA a amerického Národního úřadu pro výzkum
oceánů a atmosféry, podle nichž se poškozování ozónové vrstvy již zastavilo.
"Tyto změny mohou nasvědčovat rostoucímu množství ozónu v atmosféře,"
komentovala výsledky členka týmu Betsy Weatherheadová. "Přesto musíme ozónovou
vrstvu sledovat ještě několik příštích let, abychom si mohli být jistí."
Navzdory prognózám japonských vědců dosáhla ozónová díra nad Antarktidou v
loňském roce své zatím rekordní velikosti, když v září zaujímala 25,9 miliónu
kilometrů čtverečních. Tím se rozlohou vyrovnala Severní Americe.
V roce 1989 vstoupil v platnost Montrealský protokol, který zakázal výrobu
produktů obsahujících freony, kterým je úbytek ozónu připisován. Úmluvu zatím
ratifikovalo 185 států světa.
Ozónová vrstva chrání Zemi před účinky ultrafialového záření, jež u lidí zvyšuje
riziko rakoviny kůže a poškození zraku. Dlouhodobě má rovněž špatný vliv na
biologickou různorodost planety. Největší oslabení této ochranné vrstvy bylo
naměřeno nad oběma póly. Pozorování Evropské vesmírné agentury odhalila také
menší "díru" nad severním Atlantikem.
Zákaz vypouštění freonů do ovzduší přináší první ovoce. Myslí si to alespoň vědci z japonského Národního ústavu ekologických studií. Podle jejich výzkumu by se měla poškozená ozónová vrstva začít od roku 2020 zacelovat a ozónová díra nad Atlantikem by mohla úplně zmizet do roku 2050. Informovala o tom internetová verze časopisu Spiegel.
Počítačová simulace, vypracovaná týmem vedeným Eidžim Akjošim, vycházela z nejnovějších údajů o snižujícím se množství freonů v atmosféře. Ty potvrdily také výzkumy několika univerzit v USA a amerického Národního úřadu pro výzkum oceánů a atmosféry, podle nichž se poškozování ozónové vrstvy již zastavilo.
"Tyto změny mohou nasvědčovat rostoucímu množství ozónu v atmosféře," komentovala výsledky členka týmu Betsy Weatherheadová. "Přesto musíme ozónovou vrstvu sledovat ještě několik příštích let, abychom si mohli být jistí."
Navzdory prognózám japonských vědců dosáhla ozónová díra nad Antarktidou v loňském roce své zatím rekordní velikosti, když v září zaujímala 25,9 miliónu kilometrů čtverečních. Tím se rozlohou vyrovnala Severní Americe.
V roce 1989 vstoupil v platnost Montrealský protokol, který zakázal výrobu produktů obsahujících freony, kterým je úbytek ozónu připisován. Úmluvu zatím ratifikovalo 185 států světa.
Ozónová vrstva chrání Zemi před účinky ultrafialového záření, jež u lidí zvyšuje riziko rakoviny kůže a poškození zraku. Dlouhodobě má rovněž špatný vliv na biologickou různorodost planety. Největší oslabení této ochranné vrstvy bylo naměřeno nad oběma póly. Pozorování Evropské vesmírné agentury odhalila také menší "díru" nad severním Atlantikem.
Počítačová simulace, vypracovaná týmem vedeným Eidžim Akjošim, vycházela z nejnovějších údajů o snižujícím se množství freonů v atmosféře. Ty potvrdily také výzkumy několika univerzit v USA a amerického Národního úřadu pro výzkum oceánů a atmosféry, podle nichž se poškozování ozónové vrstvy již zastavilo.
"Tyto změny mohou nasvědčovat rostoucímu množství ozónu v atmosféře," komentovala výsledky členka týmu Betsy Weatherheadová. "Přesto musíme ozónovou vrstvu sledovat ještě několik příštích let, abychom si mohli být jistí."
Navzdory prognózám japonských vědců dosáhla ozónová díra nad Antarktidou v loňském roce své zatím rekordní velikosti, když v září zaujímala 25,9 miliónu kilometrů čtverečních. Tím se rozlohou vyrovnala Severní Americe.
V roce 1989 vstoupil v platnost Montrealský protokol, který zakázal výrobu produktů obsahujících freony, kterým je úbytek ozónu připisován. Úmluvu zatím ratifikovalo 185 států světa.
Ozónová vrstva chrání Zemi před účinky ultrafialového záření, jež u lidí zvyšuje riziko rakoviny kůže a poškození zraku. Dlouhodobě má rovněž špatný vliv na biologickou různorodost planety. Největší oslabení této ochranné vrstvy bylo naměřeno nad oběma póly. Pozorování Evropské vesmírné agentury odhalila také menší "díru" nad severním Atlantikem.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích