Velké stěhování
Nejspornější vodní dílo, přehrada Tři soutěsky v Číně, už se stává realitou.
Nejspornější vodní dílo, přehrada Tři soutěsky v Číně, už se stává realitou.
Čína dokončila stavební práce na největším vodním díle v globálním měřítku. Vody zaplaví velkou část jedinečné krajiny, města, obce, továrny. Ze záplavového území muselo být vystěhováno na 1,5 milionu lidí. Ti mají najít nové domovy na severozápadě Číny.
Výstavba přehrady trvala přes osm let. Po dokončení stavebních prací dojde na montáž technologií hydroelektrárny. Agregáty budou po dokončení v roce 2009 dodávat do sítě 85 miliard kilowathodin elektrické energie a nahradí tak zhruba 50 milionů tun uhlí, které by jinak shořely v kotlích tepelných elektráren, o které se zatím opírá čínská energetika. Čína je spolu s USA největším producentem skleníkových plynů.
Dalším důvodem pro stavbu přehrady je vodohospodářství. Pod přehradou začíná na dva tisíce kilometrů dlouhá rovina, která je nejúrodnější částí Číny. Na jednom kilometru čtverečním tu žije až tisíc lidí. V roce 1931 zahynulo při záplavách 150 tisíc lidí, roku 1954 jich řeka zabila 35 tisíc. Před deseti lety se podařilo zabránit katastrofě nasazením dvou set tisíc vojáků a milionu civilistů, kteří zpevňovali a zvyšovali hráze. Přehrada má průtoky řeky vyrovnat.
Čína chce též z nádrže vést vodu několik tisíc kilometrů dlouhým kanálem na sever země, kde je jí katastrofální nedostatek. Stovky měst nemají zdroj nekontaminované vody.
Po zatopení peřejí budou moci po řece plout velké námořní lodě od ústí Dlouhé řeky u Šanghaje, až do tisíc kilometrů vzdáleného průmyslového centra Wu-chan. To umožní rozvoj chudých oblastí.
Stejně závažné argumenty, jaké jsou vynášeny pro novou přehradu, jsou i proti ní. Jsou převážně ekologické. Změna režimu průtoků v řece ohrozí už beztak ohroženou populaci říčního delfína nebo čínského jesetera, na mělčinách i místního druhu aligátora a vzácné želvy. Úřady ujišťují, že jsou "přijata účinná opatření na ochranu ohrožených živočichů". Ekologičtí odpůrci přehrady to ale zpochybňují.
AUTOR: Petr Němec
Čína dokončila stavební práce na největším vodním díle v globálním měřítku. Vody zaplaví velkou část jedinečné krajiny, města, obce, továrny. Ze záplavového území muselo být vystěhováno na 1,5 milionu lidí. Ti mají najít nové domovy na severozápadě Číny.
Výstavba přehrady trvala přes osm let. Po dokončení stavebních prací dojde na montáž technologií hydroelektrárny. Agregáty budou po dokončení v roce 2009 dodávat do sítě 85 miliard kilowathodin elektrické energie a nahradí tak zhruba 50 milionů tun uhlí, které by jinak shořely v kotlích tepelných elektráren, o které se zatím opírá čínská energetika. Čína je spolu s USA největším producentem skleníkových plynů.
Dalším důvodem pro stavbu přehrady je vodohospodářství. Pod přehradou začíná na dva tisíce kilometrů dlouhá rovina, která je nejúrodnější částí Číny. Na jednom kilometru čtverečním tu žije až tisíc lidí. V roce 1931 zahynulo při záplavách 150 tisíc lidí, roku 1954 jich řeka zabila 35 tisíc. Před deseti lety se podařilo zabránit katastrofě nasazením dvou set tisíc vojáků a milionu civilistů, kteří zpevňovali a zvyšovali hráze. Přehrada má průtoky řeky vyrovnat.
Čína chce též z nádrže vést vodu několik tisíc kilometrů dlouhým kanálem na sever země, kde je jí katastrofální nedostatek. Stovky měst nemají zdroj nekontaminované vody.
Po zatopení peřejí budou moci po řece plout velké námořní lodě od ústí Dlouhé řeky u Šanghaje, až do tisíc kilometrů vzdáleného průmyslového centra Wu-chan. To umožní rozvoj chudých oblastí.
Stejně závažné argumenty, jaké jsou vynášeny pro novou přehradu, jsou i proti ní. Jsou převážně ekologické. Změna režimu průtoků v řece ohrozí už beztak ohroženou populaci říčního delfína nebo čínského jesetera, na mělčinách i místního druhu aligátora a vzácné želvy. Úřady ujišťují, že jsou "přijata účinná opatření na ochranu ohrožených živočichů". Ekologičtí odpůrci přehrady to ale zpochybňují.
AUTOR: Petr Němec
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích