Na Ohři se čile staví

Po povodni v roce 2002 byla na řece Ohři realizována protipovodňová opatření a stavby v hodnotě desítek miliónů korun. Finančně nejnáročnější byla stavba s názvem "Rekonstrukce bezpečnostního přelivu vodního díla Nechranice", která byla součástí projektu "Zlepšení ekologických a hydrologických podmínek na řece Ohři a Labi" a zařazena do programu Phare. Na vodní nádrži Nechranice byl vybudován nový hydrotechnický uzávěr s betonovou nornou stěnou, boční stěny byly zesíleny, stěny a dno byly zrekonstruovány a zvětšila se kapacita ovladatelného prostoru na zhruba 106 miliónů m3. Finančně náročná stavba, jejíž součástí bylo vybudování velínu, stála celkem 51 mil. Kč, pokryta byla z programu Phare, dotací Ministerstva zemědělství a z vlastních zdrojů Povodí Ohře, s. p..

V období září 2003 - prosinec 2004 se na Vodním díle Nechranice uskutečnila technická opatření na návodním líci. Stavba spočívala v rekonstrukci parapetů a vlnolamu na koruně přehradní hráze. Tím se zamezilo poškozování konstrukcí návodního líce přehrady vlivem stárnutí, klimatických účinků a vlnobití, výrazně se zvýšila bezpečnost hráze před jejím poškozováním větrnou a vlnovou erozí. Toto protipovodňové opatření stálo 22 mil. Kč.

Na území Povodí Ohře došlo i k celé řadě dalších protipovodňových opatření, která zajistila zkapacitnění koryt vodních toků, aby se zvýšila ochrana intravilánů měst a obcí. Jde o zkapacitnění Bouřlivého potoka na Teplicku, rekonstrukci Telnického potoka, koryta Bíliny pod vodním dílem Újezd, Bystřice, Panenského potoka a o úpravu Chomutovky. Ve stádiu rozpracovanosti je rekonstrukce Maršovského potoka a úprava Panenského potoka v Mimoni, ve stádiu přípravy před realizací se nachází úprava Robečského potoka.

"Spolupráce s vedením Povodí Ohře byla při letošní povodni velmi dobrá. Díky každodenní vzájemné komunikaci byl na Nechranicích po několik dní utlumen průtok ze 380 m3/s na 230 m3/s, což mělo významný vliv na kulminaci Labe v Ústí nad Labem. Toto opatření pomohlo snížit hladinu řeky v Ústí o 30 centimetrů, což umožnilo zachování silničního provozu na mostě Edvarda Beneše po celou dobu povodní," uvedl hejtman Ústeckého kraje Ing. Jiří Šulc.