V Brně řádí škodná
Kateřině Dubské se povedlo několik dobrých věcí. Lidé kolem ní už nepovažují
ošklivost za normální.
Kateřině Dubské se povedlo několik dobrých věcí. Lidé kolem ní už nepovažují ošklivost za normální.
Ve výstavní síni bývalé brněnské slévárny Vaňkovka se sešla asi stovka lidí: pár desítek postarších zahrádkářů, mladé matky, studenti, lidé z brněnské nadace Partnerství a Hnutí Duha a také několik magistrátních úředníků. Je první čtvrtek v měsíci, a to se ve Vaňkovce debatuje o městě.
Besedy svolává spolek brněnských občanů, který si dal jméno "Brno věc veřejná" (BVV). Témata vybírá jeho zakladatelka Kateřina Dubská. Dnes se probírá územní plán. Radnice nedávno nadzvedla zahrádkáře: mají se vzdát pronajatých pozemků ve středu Brna ve prospěch veřejné zeleně a nových staveb. "Úředníci vám měli slušně vysvětlit, že území má sloužit veřejnosti. Navrhnu kompromis," uklidňuje pořadatelka rozčileného sedmdesátníka a vysvětluje, jak by se dalo postupovat: "Nejprve by se dala kolonie zprůchodnit novou cestou. Nájemce postupně připravíme na to, že zahrádky časem doslouží. A město by zatím kultivovalo mnohem zanedbanější místa."
Znala jsem to jen z knih
Kateřina Dubská si myslí, že by se lidé měli zajímat o své okolí. Zkouší to už asi 15 let. Začala osvětou. Vystudovaná socioložka a andragožka (vzdělávání dospělých) založila v Brně nakladatelství a nazvala jej podle zdevastované, kdysi slavné brněnské kavárny ERA 21. Zaměřila se na urbanistiku, architekturu a ekologii. "Kolegové se mi smáli, že zkrachuju. Nevěřili, že by někdo kupoval knihy o nízkoenergetických domech, hliněných stavbách, alternativních zdrojích energie. Já jsem ale věděla, že u našich západních sousedů jsou součástí kultury a musí zákonitě přijít i k nám. Peníze do začátku jsem měla, mohla jsem si dovolit rozjet i nový měsíčník o architektuře, dělaný mladě a s ekologickým pohledem." Dnes její nakladatelství zaměstnává skoro desítku lidí a ročně vydává kromě časopisu o architektuře i několik desítek titulů, z toho je kolem dvaceti "poučných".
Před dvěma roky se čtyřicetileté nakladatelce podařila jiná dobrá věc: obrátila pozornost Brňanů k plánované stavbě odsunu nádraží a výsledkem bylo referendum. "Zaujalo mě, že největší stavbu v republice město umístilo do záplavového území. Plánovalo stranou zájmu médií, nenápadně, skoro v tajnosti." Kateřina sjednotila skupinu podobně smýšlejících lidí (Hnutí Duha, nadace Partnerství), tématu brněnského nádraží věnovala mj. celé číslo měsíčníku ERA, a nakonec jménem svého nakladatelství uspořádala vůbec první veřejnou besedu. "V evropských městech jsou občanské diskuse běžné, ale to jsem znala jen z knih, které jsem redigovala," vzpomíná.
ERA 21 pronajalo sál a akci oznámilo v novinách. Besedu vedl česko-švýcarský urbanista Jiří Oplatek a slovo dostali i architekti jak z řad budoucích stavitelů, tak odpůrci odsunu a konečně také posluchači. Do nabitého sálu krátce zavítal i tehdejší primátor Petr Duchoň. "To bylo milé, ale mítink měl pořádat a zaplatit on se svými radními," komentovala to chladně tmavovlasá nakladatelka a spolu s kolegy začala připravovat referendum. "Že vůbec proběhlo, bude důležité ještě dlouhá léta," říká. "Probudili jsme občanské vědomí, nechtěla jsem jej nechat zase usnout. Zaregistrovali jsme se jako občanský spolek a besedy běží dodnes." Veškerou organizaci, volbu témat, pozvánky redakcím a brněnským radnicím obstarává paní Dubská jménem spolku sama, ostatní členové spolku se zapojují, když je téma zajímá. O výsledku debat jsou elektronicky informovány radnice.
A posluchači chodí. Tak velký zájem paní Dubskou překvapil: "Čekala jsem poloprázdno, protože o nádraží se tehdy v Brně nemluvilo. A také proto, že lidé jsou spíš pasivní a lhostejní. Na dezolátní stav města jsme si zvykli, ošklivost považujeme za normální. O odsunu nádraží si většina lidí myslí, že to tak být musí. Politikové také lidem namlouvají, že něčemu tak složitému nemohou rozumět."
Do debat spolku se zapojilo i několik brněnských podnikatelů, kteří by rádi zatraktivnili budovy svých opuštěných továren. Absolutním hitem byla loňská podzimní výstava fotografií "Brněnský chodec". "Politikové dělají všechno pro to, aby se tu auta měla dobře," oznámil podtitul výstavy a stovka fotografií brněnského historického středu ukázala pěší zónu obsazenou auty, mezi nimiž se na malé ploše prodírali chodci. Regionální příloha MfD přinesla seriál, který napsali čtenáři. Kritizovali léta rozkopané náměstí Svobody, špinavé ulice a auta v pěších zónách. "Na střed města má názor každý: matky, děti, podnikatelé i důchodci. Psali sami bez vyzvání, my jsme oslovili jen pár odborníků," říká vedoucí jihomoravské přílohy Karel Škrabal.
Pár podnikatelů ze středu města Kateřině Dubské oznámilo, že i jim vadí dezolátní stav města, protože jim odehnal zákazníky. Na úřad si ale stěžovat nechodí. "To nechám v kompetenci spolku BVV, dal jsem jim podklady a držím jim palce," říká obchodník s textilem Jiří Vystavěl. Podpořit je ale nechce ani člensky, ani sponzorsky: "Nabalují se na ně různá hnutí jako třeba zelení. Když to pak radní zjistí, dostanou strach."
Všechny akce pořizují lidé z BVV s minimálními náklady. Sál Vaňkovky je pro neziskové spolky a nadace zdarma, pozvaní odborníci odmítají odměny (účty za vystavené fotky ale zaplatil Katčin manžel). Besedy vede zpravidla jeden ze zakládajících členů, psycholog Luboš Kostroň. O tom, jak by se mělo v Brně stavět, řekl na jedné z besed: "O plánech by měli nejprve diskutovat obyvatelé. Jejich názory by politikové dostali k dispozici." Jenže do toho, aby politiky informoval, se mu nechce. "Nechci nikoho napadat, ani dělat tlumočníka," vysvětluje šedesátiletý psycholog.
Málokdo je tak odvážný
Kostroně a jeho "spolkové kolegy" označil nedávno náměstek primátora Radomír Jonáš za škodnou se vším, co k tomu patří. Když proti tomu protestovala řada brněnských intelektuálů, včetně některých profesorů Masarykovy univerzity, hájil se článkem v MfD, kde vysvětluje, proč jsou zelení a další aktivisté škodliví: "K plánovaným stavbám se vždy postavili odmítavě. Dělají to pro své vlastní zviditelnění a škodí vývoji Brna jako celku."
Kateřina Dubská ale tvrdí, že komunikace radnice s občany není nemožná - i náměstek Jonáš jednou přišel, potíž prý ale byla v tom, že nikoho nepustil ke slovu. Někteří politikové občanské debaty neberou na vědomí vůbec. "Řeším to otevřenými dopisy a články v novinách, politiky písemně zvu, ale málokterý je tak odvážný a vejde mezi občany." Starostka radnice Brna-Střed Dagmar Hrubá (ODS) prý žádnou pozvánku od BVV neměla v ruce. "Vím ale, že jim jde o veřejné věci, měli by tedy hlídat, aby vandalové neničili městský majetek," říká.
Pavla Hobstová
Autorka je publicistka.
Ve výstavní síni bývalé brněnské slévárny Vaňkovka se sešla asi stovka lidí: pár desítek postarších zahrádkářů, mladé matky, studenti, lidé z brněnské nadace Partnerství a Hnutí Duha a také několik magistrátních úředníků. Je první čtvrtek v měsíci, a to se ve Vaňkovce debatuje o městě.
Besedy svolává spolek brněnských občanů, který si dal jméno "Brno věc veřejná" (BVV). Témata vybírá jeho zakladatelka Kateřina Dubská. Dnes se probírá územní plán. Radnice nedávno nadzvedla zahrádkáře: mají se vzdát pronajatých pozemků ve středu Brna ve prospěch veřejné zeleně a nových staveb. "Úředníci vám měli slušně vysvětlit, že území má sloužit veřejnosti. Navrhnu kompromis," uklidňuje pořadatelka rozčileného sedmdesátníka a vysvětluje, jak by se dalo postupovat: "Nejprve by se dala kolonie zprůchodnit novou cestou. Nájemce postupně připravíme na to, že zahrádky časem doslouží. A město by zatím kultivovalo mnohem zanedbanější místa."
Znala jsem to jen z knih
Kateřina Dubská si myslí, že by se lidé měli zajímat o své okolí. Zkouší to už asi 15 let. Začala osvětou. Vystudovaná socioložka a andragožka (vzdělávání dospělých) založila v Brně nakladatelství a nazvala jej podle zdevastované, kdysi slavné brněnské kavárny ERA 21. Zaměřila se na urbanistiku, architekturu a ekologii. "Kolegové se mi smáli, že zkrachuju. Nevěřili, že by někdo kupoval knihy o nízkoenergetických domech, hliněných stavbách, alternativních zdrojích energie. Já jsem ale věděla, že u našich západních sousedů jsou součástí kultury a musí zákonitě přijít i k nám. Peníze do začátku jsem měla, mohla jsem si dovolit rozjet i nový měsíčník o architektuře, dělaný mladě a s ekologickým pohledem." Dnes její nakladatelství zaměstnává skoro desítku lidí a ročně vydává kromě časopisu o architektuře i několik desítek titulů, z toho je kolem dvaceti "poučných".
Před dvěma roky se čtyřicetileté nakladatelce podařila jiná dobrá věc: obrátila pozornost Brňanů k plánované stavbě odsunu nádraží a výsledkem bylo referendum. "Zaujalo mě, že největší stavbu v republice město umístilo do záplavového území. Plánovalo stranou zájmu médií, nenápadně, skoro v tajnosti." Kateřina sjednotila skupinu podobně smýšlejících lidí (Hnutí Duha, nadace Partnerství), tématu brněnského nádraží věnovala mj. celé číslo měsíčníku ERA, a nakonec jménem svého nakladatelství uspořádala vůbec první veřejnou besedu. "V evropských městech jsou občanské diskuse běžné, ale to jsem znala jen z knih, které jsem redigovala," vzpomíná.
ERA 21 pronajalo sál a akci oznámilo v novinách. Besedu vedl česko-švýcarský urbanista Jiří Oplatek a slovo dostali i architekti jak z řad budoucích stavitelů, tak odpůrci odsunu a konečně také posluchači. Do nabitého sálu krátce zavítal i tehdejší primátor Petr Duchoň. "To bylo milé, ale mítink měl pořádat a zaplatit on se svými radními," komentovala to chladně tmavovlasá nakladatelka a spolu s kolegy začala připravovat referendum. "Že vůbec proběhlo, bude důležité ještě dlouhá léta," říká. "Probudili jsme občanské vědomí, nechtěla jsem jej nechat zase usnout. Zaregistrovali jsme se jako občanský spolek a besedy běží dodnes." Veškerou organizaci, volbu témat, pozvánky redakcím a brněnským radnicím obstarává paní Dubská jménem spolku sama, ostatní členové spolku se zapojují, když je téma zajímá. O výsledku debat jsou elektronicky informovány radnice.
A posluchači chodí. Tak velký zájem paní Dubskou překvapil: "Čekala jsem poloprázdno, protože o nádraží se tehdy v Brně nemluvilo. A také proto, že lidé jsou spíš pasivní a lhostejní. Na dezolátní stav města jsme si zvykli, ošklivost považujeme za normální. O odsunu nádraží si většina lidí myslí, že to tak být musí. Politikové také lidem namlouvají, že něčemu tak složitému nemohou rozumět."
Do debat spolku se zapojilo i několik brněnských podnikatelů, kteří by rádi zatraktivnili budovy svých opuštěných továren. Absolutním hitem byla loňská podzimní výstava fotografií "Brněnský chodec". "Politikové dělají všechno pro to, aby se tu auta měla dobře," oznámil podtitul výstavy a stovka fotografií brněnského historického středu ukázala pěší zónu obsazenou auty, mezi nimiž se na malé ploše prodírali chodci. Regionální příloha MfD přinesla seriál, který napsali čtenáři. Kritizovali léta rozkopané náměstí Svobody, špinavé ulice a auta v pěších zónách. "Na střed města má názor každý: matky, děti, podnikatelé i důchodci. Psali sami bez vyzvání, my jsme oslovili jen pár odborníků," říká vedoucí jihomoravské přílohy Karel Škrabal.
Pár podnikatelů ze středu města Kateřině Dubské oznámilo, že i jim vadí dezolátní stav města, protože jim odehnal zákazníky. Na úřad si ale stěžovat nechodí. "To nechám v kompetenci spolku BVV, dal jsem jim podklady a držím jim palce," říká obchodník s textilem Jiří Vystavěl. Podpořit je ale nechce ani člensky, ani sponzorsky: "Nabalují se na ně různá hnutí jako třeba zelení. Když to pak radní zjistí, dostanou strach."
Všechny akce pořizují lidé z BVV s minimálními náklady. Sál Vaňkovky je pro neziskové spolky a nadace zdarma, pozvaní odborníci odmítají odměny (účty za vystavené fotky ale zaplatil Katčin manžel). Besedy vede zpravidla jeden ze zakládajících členů, psycholog Luboš Kostroň. O tom, jak by se mělo v Brně stavět, řekl na jedné z besed: "O plánech by měli nejprve diskutovat obyvatelé. Jejich názory by politikové dostali k dispozici." Jenže do toho, aby politiky informoval, se mu nechce. "Nechci nikoho napadat, ani dělat tlumočníka," vysvětluje šedesátiletý psycholog.
Málokdo je tak odvážný
Kostroně a jeho "spolkové kolegy" označil nedávno náměstek primátora Radomír Jonáš za škodnou se vším, co k tomu patří. Když proti tomu protestovala řada brněnských intelektuálů, včetně některých profesorů Masarykovy univerzity, hájil se článkem v MfD, kde vysvětluje, proč jsou zelení a další aktivisté škodliví: "K plánovaným stavbám se vždy postavili odmítavě. Dělají to pro své vlastní zviditelnění a škodí vývoji Brna jako celku."
Kateřina Dubská ale tvrdí, že komunikace radnice s občany není nemožná - i náměstek Jonáš jednou přišel, potíž prý ale byla v tom, že nikoho nepustil ke slovu. Někteří politikové občanské debaty neberou na vědomí vůbec. "Řeším to otevřenými dopisy a články v novinách, politiky písemně zvu, ale málokterý je tak odvážný a vejde mezi občany." Starostka radnice Brna-Střed Dagmar Hrubá (ODS) prý žádnou pozvánku od BVV neměla v ruce. "Vím ale, že jim jde o veřejné věci, měli by tedy hlídat, aby vandalové neničili městský majetek," říká.
Pavla Hobstová
Autorka je publicistka.
Zdroj:Respekt
Sdílet článek na sociálních sítích
