Krátce - různé

Evropska komise kazdy rok pred prazdninami vydava prehled cistoty vody v prirodnich koupalistich po cele unii - vcetne Ceske republiky. Letosni zpravu publikovala minuly tyden. Patrime k zemim s pomerne spatnymi vysledky. Ze 176 sledovanych rybniku, prehrad, rek, piskoven a dalsich mist skoro 57 procent nesplnuje dobrovolne (prisnejsi) standardy a tretina dokonce ani slabsi, povinne normy. Na kazdem desatem miste je koupani dokonce primo zakazano. Priciny: znecisteni vinou umelych hnojiv z poli, fosfatu v pracich prascich, nedostatecnych cisticek odpadnich vod a dalsi.
Kompletni prehled sledovanych ceskych koupalist:
http://ec.europa.eu/water/water-bathing/report2006/cz_lists_maps.pdf.
Zelene trojuhelnicky znaci mista splnujici prisnejisi dobrovolne normy, modre - slabsi povinne standardy.

LONDÝN Noste džíny dva dny v týdnu, perte je jen každý pátý den a nechte je, ať uschnou samy. Anebo ještě lépe - neperte je vůbec. K tomuto závěru dospěla zpráva o negativních ekologických dopadech džínoviny, kterou vypracovala jedna francouzská agentura pro ochranu životního prostředí.
Společnost Bio Intelligence Service zkoumala "životní cyklus" džín z pohledu výroby materiálu, i s ohledem na denní využití. Studie došla k závěru, že průměrné džíny jsou nošeny jeden den v týdnu po dobu čtyř let, prány v pračkách s vysokou spotřebou energie při teplotě 40 stupňů Celsia každý třetí den a před použitím žehleny. Ročně to představuje asi 240 kWh energie, což je ekvivalent hodinového používání 4000 žárovek o 60 wattech.
Autorka studie Nadia Boeglinová navrhuje snížit dopady džín na planetu mimo jiné jejich zkrácením na šortky.

Gymnázium v Aši je jednou z pilotních škol Klubu ekologické výchovy (KEV). Projekt spolufinancuje Evropský sociální fond i státní rozpočet. " Gymnázium Aš se zaměřuje dlouhodobě na práci v ekologické oblasti. Od roku 1998 je škola členem Klubu ekologické výchovy. Spolupracuje s Muzeem v Aši a Českým svazem ochránců přírody, kde se již vytvořil stálý systém pravidelných přednášek pro širokou veřejnost a studenty naší školy," informovala pedagožka gymnázia Dana Pěnčíková, která je vedle Luboše Lhotáka, Zdeňka Dostála, Petra Hesse a Jaroslava Staňka členkou realizačního týmu zmíněného projektu. " V rámci projektu Ochrana perlorodky se studenti zabývali vytvářením příznivých podmínek pro život tohoto přírodního druhu. Zúčastnili jsme se celostátního projektu KEV 2002- 2004 Učitel a vzdělávání pro udržitelný rozvoj," pokračovala Pěnčíková. " Patříme také mezi účastníky celostátní výtvarné a literární soutěže Zelený kříž pod záštitou UNESCO," dodala.

V květnu letošního roku bylo do šetření Centra pro výzkum veřejného mínění zahrnuto téma životního prostředí. 41 % dotázaných vždy odevzdává nebezpečný odpad a dalších 30 % tento odpad odevzdává často. Podobně velký podíl respondentů třídí běžný odpad (39 % vždy a 36 % často).
U nákupu výrobků šetrných k přírodě, omezování jízdy autem kvůli přírodě a šetření energiemi a vodou kvůli přírodě převládají lidé, kteří takto jednají výjimečně nebo nikdy. Do aktivní ochrany přírody formou podepisování petic, finančních podpor ekologických hnutí nebo demonstrací za životní prostředí se v posledních pěti letech zapojilo minimum dotázaných (16, 12 a 5 %). Třetina dotázaných se účastnila aktivit na ochranu přírody jako jsou brigády nebo obnova zeleně.

Na letišti v pražských Letňanech budou moci přistávat i letadla ze zahraničí. Vláda včera na návrh Ministerstva vnitra schválila zřízení hraničního přechodu na tomto malém letišti. Pražský magistrát se podle ministra Františka Bublana ke zřízení mezinárodního letiště sice vyjádřil negativně, se záměrem však souhlasila městská část Praha 18, na jejímž území letiště leží, a výtky nemělo ani Ministerstvo životního prostředí, dodal Bublan. Sportovní letadla do váhy 5700 kilogramů, tedy přibližně do velikosti stroje L-200 Morava či některých dvou- až třímístných typů značky Cessna, tak již nebudou muset létat z ciziny pouze na Ruzyň. "Podpoří to rozvoj místních lokalit," řekla mluvčí Úřadu pro civilní letectví Jitka Ungerová.

Na západě čínské metropole Pekingu vyrostla unikátní ekologická administrativní budova. Má ušetřit téměř tři čtvrtiny energie spotřebované běžnou stavbou, informovala včera agentura DPA.
Technická zařízení v osmipatrové budově určené pro přibližně 400 úředníků sbírají dešťovou vodu a společně s pisoáry, v nichž se nepoužívá voda, se podílejí na úspoře běžně používané vody z vodovodu. Solární panely na rostlinami zarostlé střeše ohřívají vodu pro umývárny. Vyrábějí též pět až šest procent elektrické energie potřebné pro chod budovy. Inteligentní systém osvětlení ušetří až 20 procent energie normálně potřebné na svícení.
Na vytápění 13 tisíc metrů čtverečních kancelářské plochy se spotřebuje tolik energie jako na obvyklou stavbu s rozlohou pouze 3000 metrů čtverečních. Celkově má tato budova spotřebovat o 72 procent méně energie než stejně velký "normální" dům.
Při stavbě "zeleného domu" se používaly ekologické materiály. O chod se stará technika: na 2000 senzorů zásubuje počítač informacemi o teplotě, světle a množství oxidu uhličitého ve vzduchu.
Stavba stála původně okolo v přepočtu 190 miliónů korun, ekologické úpravy ji prodražily o dalších 11,3 miliónu korun. Tyto dodatečné náklady by měly vrátit během sedmi let.
Smogem sužovaná čínská metropole vkládá do tohoto projektu, na kterém se podílely i americké společnosti, velké naděje.

Americké firmy začínají podporovat své zaměstnance, aby si pořizovali hybridní vozy. Prvními vlaštovkami jsou Google, Bank of America a Timberland. Google dává zaměstnancům jednorázový příspěvek (zdanitelný) ve výši pěti tisíc dolarů, BoA a Timberland po třech tisících. Někde mezi těmito částkami se pohybuje cenová přirážka za hybridní pohon.