Začíná další bitva o osud velryb
Odpůrci a stoupenci lovu velryb se chystají na jednu z nejvyhrocenějších bitev
za čtvrt století. Dnes totiž začíná letošní zasedání Mezinárodní velrybářské
komise (IWC) a poprvé by v ní měly mít převahu země vedené triem Japonska,
Norska a Islandu, jež tvrdí, že dvacetiletý zákaz komerčního lovu velryb by měl
skončit.
Japonský blok i jeho odpůrci v čele s Británií, Austrálií a Novým Zélandem se
každý rok snaží do komise získat nové země, které budou hlasovat za jejich
postoj. Boj o hlasy přitom letos vyhrálo Tokio. Členy komise se totiž staly
Guatemala, Kambodža a Marshallovy ostrovy, nevýznamné státy, pro něž
velrybářství nehraje důležitou roli, avšak které jsou ochotny hlasovat jako
Japonsko. Jeho kritici tvrdí, že Tokio si hlasy těchto zemí jednoduše koupilo.
Jestli se ukáže, že stoupenci Japonska mají v komisi opravdu převahu, budou moci
prosadit důležitá rozhodnutí. Například zrušit projekty na ochranu velryb a
schválit rezoluce, které usnadňují lovy pro vědecké účely.
Pod zástěrkou vědeckého výzkumu přitom letos Japonci údajně ulovili již tisíc
plejtváků malých. Tokio by ale mohlo prosadit i další klíčový krok: aby členové
komise mohli hlasovat tajně. To by Japoncům umožnilo, aby si hlasy chudých
zemích snáze kupovali.
Takové praktiky sice Tokio rezolutně odmítá. Tomu ale nikdo nevěří vzhledem k
tomu, že za něj hlasují třeba Mongolsko či africké Mali, tedy chudá vyprahlá
země, jež nemá přístup k moři. Japonci přitom budou také chtít prosadit, aby u
komise ztratila status pozorovatele organizace Greenpeace.
"Všichni si před dvaceti lety mysleli, že jsme vyhráli, že ta zvířata jsou již
zachráněna. Ve skutečnosti je tomu ale tak, že jsme sice vyhráli bitvu, ale
válku pomalu prohráváme," řekl pesimisticky před dnešním zasedáním komise, která
se koná v karibském ostrovním státečku Svatý Kryštof a Nevis, Joshua Reichert z
nadace Pew Charitable Trust.
Na zvrácení zákazu lovu velryb, který platí od roku 1986, by však japonský blok
zatím neměl mít dostatečnou podporu. K tomu by totiž bylo zapotřebí, aby ho
podpořilo 75 procent hlasujících zemí.
Norové zákaz lovu velryb pro komerční účely jednoduše ignorují, Japonci a
Islanďané ho provozují pod záštitou zmíněného vědeckého výzkumu. Maso z takto
zabitých kytovců však nakonec skočí v drahých japonských restauracích. Velrybí
maso ale Japonci jedí stále méně.
Podle agentury AFP sní ročně Japonec v průměru pouhých třicet gramů velrybího
masa. V osmdesátých letech, kdy Japonsko ještě lovilo velryby kvůli obchodu, to
bylo dva a půl kilogramu.
Navzdory tomu ale japonská vláda nehodlá tlaku ekologů ustoupit. Každý rok dává
na podporu velrybářského průmyslu několik miliónů dolarů a Japonce přesvědčuje,
že velrybí maso je ideálem zdravého stravování pro všechny generace. Proč?
"Je to věc, která souvisí s národní pýchou. Stala se z toho taková národní
otázka," vysvětloval včera HN tento postoj Christopher Hood, specialista na
japonskou kulturu ze známého britského institutu Chatham House. Když jsou
Japonci obviňováni barbarismu, dotýká se to jejich národní hrdosti.
Lov velryb má navíc v Japonsku tradici. "U některých japonských komunit existuje
dlouhá tradice lovení velryb. Po druhé světové válce je k tomu navíc nabádali i
Američané. Tehdy na tom bylo Japonsko špatně a Američané Japoncům říkali, ať
jedí velrybí maso co nejvíce," tvrdil japanolog Hood. "V pozdější době se zde
ale jedlo čím dál méně," dodal.
Odpůrci a stoupenci lovu velryb se chystají na jednu z nejvyhrocenějších bitev za čtvrt století. Dnes totiž začíná letošní zasedání Mezinárodní velrybářské komise (IWC) a poprvé by v ní měly mít převahu země vedené triem Japonska, Norska a Islandu, jež tvrdí, že dvacetiletý zákaz komerčního lovu velryb by měl skončit.
Japonský blok i jeho odpůrci v čele s Británií, Austrálií a Novým Zélandem se každý rok snaží do komise získat nové země, které budou hlasovat za jejich postoj. Boj o hlasy přitom letos vyhrálo Tokio. Členy komise se totiž staly Guatemala, Kambodža a Marshallovy ostrovy, nevýznamné státy, pro něž velrybářství nehraje důležitou roli, avšak které jsou ochotny hlasovat jako Japonsko. Jeho kritici tvrdí, že Tokio si hlasy těchto zemí jednoduše koupilo.
Jestli se ukáže, že stoupenci Japonska mají v komisi opravdu převahu, budou moci prosadit důležitá rozhodnutí. Například zrušit projekty na ochranu velryb a schválit rezoluce, které usnadňují lovy pro vědecké účely.
Pod zástěrkou vědeckého výzkumu přitom letos Japonci údajně ulovili již tisíc plejtváků malých. Tokio by ale mohlo prosadit i další klíčový krok: aby členové komise mohli hlasovat tajně. To by Japoncům umožnilo, aby si hlasy chudých zemích snáze kupovali.
Takové praktiky sice Tokio rezolutně odmítá. Tomu ale nikdo nevěří vzhledem k tomu, že za něj hlasují třeba Mongolsko či africké Mali, tedy chudá vyprahlá země, jež nemá přístup k moři. Japonci přitom budou také chtít prosadit, aby u komise ztratila status pozorovatele organizace Greenpeace.
"Všichni si před dvaceti lety mysleli, že jsme vyhráli, že ta zvířata jsou již zachráněna. Ve skutečnosti je tomu ale tak, že jsme sice vyhráli bitvu, ale válku pomalu prohráváme," řekl pesimisticky před dnešním zasedáním komise, která se koná v karibském ostrovním státečku Svatý Kryštof a Nevis, Joshua Reichert z nadace Pew Charitable Trust.
Na zvrácení zákazu lovu velryb, který platí od roku 1986, by však japonský blok zatím neměl mít dostatečnou podporu. K tomu by totiž bylo zapotřebí, aby ho podpořilo 75 procent hlasujících zemí.
Norové zákaz lovu velryb pro komerční účely jednoduše ignorují, Japonci a Islanďané ho provozují pod záštitou zmíněného vědeckého výzkumu. Maso z takto zabitých kytovců však nakonec skočí v drahých japonských restauracích. Velrybí maso ale Japonci jedí stále méně.
Podle agentury AFP sní ročně Japonec v průměru pouhých třicet gramů velrybího masa. V osmdesátých letech, kdy Japonsko ještě lovilo velryby kvůli obchodu, to bylo dva a půl kilogramu.
Navzdory tomu ale japonská vláda nehodlá tlaku ekologů ustoupit. Každý rok dává na podporu velrybářského průmyslu několik miliónů dolarů a Japonce přesvědčuje, že velrybí maso je ideálem zdravého stravování pro všechny generace. Proč?
"Je to věc, která souvisí s národní pýchou. Stala se z toho taková národní otázka," vysvětloval včera HN tento postoj Christopher Hood, specialista na japonskou kulturu ze známého britského institutu Chatham House. Když jsou Japonci obviňováni barbarismu, dotýká se to jejich národní hrdosti.
Lov velryb má navíc v Japonsku tradici. "U některých japonských komunit existuje dlouhá tradice lovení velryb. Po druhé světové válce je k tomu navíc nabádali i Američané. Tehdy na tom bylo Japonsko špatně a Američané Japoncům říkali, ať jedí velrybí maso co nejvíce," tvrdil japanolog Hood. "V pozdější době se zde ale jedlo čím dál méně," dodal.
Japonský blok i jeho odpůrci v čele s Británií, Austrálií a Novým Zélandem se každý rok snaží do komise získat nové země, které budou hlasovat za jejich postoj. Boj o hlasy přitom letos vyhrálo Tokio. Členy komise se totiž staly Guatemala, Kambodža a Marshallovy ostrovy, nevýznamné státy, pro něž velrybářství nehraje důležitou roli, avšak které jsou ochotny hlasovat jako Japonsko. Jeho kritici tvrdí, že Tokio si hlasy těchto zemí jednoduše koupilo.
Jestli se ukáže, že stoupenci Japonska mají v komisi opravdu převahu, budou moci prosadit důležitá rozhodnutí. Například zrušit projekty na ochranu velryb a schválit rezoluce, které usnadňují lovy pro vědecké účely.
Pod zástěrkou vědeckého výzkumu přitom letos Japonci údajně ulovili již tisíc plejtváků malých. Tokio by ale mohlo prosadit i další klíčový krok: aby členové komise mohli hlasovat tajně. To by Japoncům umožnilo, aby si hlasy chudých zemích snáze kupovali.
Takové praktiky sice Tokio rezolutně odmítá. Tomu ale nikdo nevěří vzhledem k tomu, že za něj hlasují třeba Mongolsko či africké Mali, tedy chudá vyprahlá země, jež nemá přístup k moři. Japonci přitom budou také chtít prosadit, aby u komise ztratila status pozorovatele organizace Greenpeace.
"Všichni si před dvaceti lety mysleli, že jsme vyhráli, že ta zvířata jsou již zachráněna. Ve skutečnosti je tomu ale tak, že jsme sice vyhráli bitvu, ale válku pomalu prohráváme," řekl pesimisticky před dnešním zasedáním komise, která se koná v karibském ostrovním státečku Svatý Kryštof a Nevis, Joshua Reichert z nadace Pew Charitable Trust.
Na zvrácení zákazu lovu velryb, který platí od roku 1986, by však japonský blok zatím neměl mít dostatečnou podporu. K tomu by totiž bylo zapotřebí, aby ho podpořilo 75 procent hlasujících zemí.
Norové zákaz lovu velryb pro komerční účely jednoduše ignorují, Japonci a Islanďané ho provozují pod záštitou zmíněného vědeckého výzkumu. Maso z takto zabitých kytovců však nakonec skočí v drahých japonských restauracích. Velrybí maso ale Japonci jedí stále méně.
Podle agentury AFP sní ročně Japonec v průměru pouhých třicet gramů velrybího masa. V osmdesátých letech, kdy Japonsko ještě lovilo velryby kvůli obchodu, to bylo dva a půl kilogramu.
Navzdory tomu ale japonská vláda nehodlá tlaku ekologů ustoupit. Každý rok dává na podporu velrybářského průmyslu několik miliónů dolarů a Japonce přesvědčuje, že velrybí maso je ideálem zdravého stravování pro všechny generace. Proč?
"Je to věc, která souvisí s národní pýchou. Stala se z toho taková národní otázka," vysvětloval včera HN tento postoj Christopher Hood, specialista na japonskou kulturu ze známého britského institutu Chatham House. Když jsou Japonci obviňováni barbarismu, dotýká se to jejich národní hrdosti.
Lov velryb má navíc v Japonsku tradici. "U některých japonských komunit existuje dlouhá tradice lovení velryb. Po druhé světové válce je k tomu navíc nabádali i Američané. Tehdy na tom bylo Japonsko špatně a Američané Japoncům říkali, ať jedí velrybí maso co nejvíce," tvrdil japanolog Hood. "V pozdější době se zde ale jedlo čím dál méně," dodal.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích