České stavebnictví pod tlakem

Přes rekordní růst stavební výroby v posledních letech se výrobci stavebních hmot potýkají se stále většími problémy, které ohrožují jejich konkurenceschopnost. Hlavní příčiny tohoto stavu vidí Ing. Rudolf Borýsek, viceprezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, v energetických nákladech, enviromentální politice EU a ČR, v nerovnoprávném postavení výrobců stavebních hmot a českých stavebních firem na trhu EU a ve zhoršujícím se podnikatelském prostředí v ČR.

Jak mimo jiné uvedl na tiskové konferenci svazu v rámci Stavebních veletrhů 2006 v Brně, po tzv. liberalizaci trhu v oblasti zemního plynu, kdy koncem roku 2005 došlo ke zdražení o 50 %, se situace stala neúnosnou. Podobně je tomu v oblasti elektrické energie. V obou případech je na vině státem trpěný monopol (RWE a ČEZ).

Evropská směrnice o obchodování s povolenkami na vypouštění oxidu uhličitého nemá výrazný vliv na stav životního prostředí, ale přitom podstatně omezuje hospodářskou soutěž. Přídělem povolenek z pozice státu se určí, kolik může výrobce maximálně vyrábět - protože během dvou až tří let nelze realizovat investice vedoucí ke snížení emisí při zachování výroby. Zatímco firmy, které spadají do systému integrované prevence IPPC (tedy zavádění nejlepších dostupných průmyslových technik), již nemají další možnost, jak udržet výrobu a současně snižovat emise, jiné volí cestu přesouvání výroby do zemí, kde systém evropských povolenek neplatí.

V roce 2005 realizovalo české stavebnictví v zahraničí pouze 1,4 % objemu stavebních prací, z toho většinu na Slovensku a v Polsku. Například v oblasti stavebních hmot a materiálů se vývoz zdicích materiálů uskutečnil prakticky v nulových hodnotách, zatímco dovoz činil téměř 300 000 m3, tedy více než 10 % domácí spotřeby. Také export zhruba 550 000 t cementu je hluboko pod objemem dovozu milionu tun (25 % domácí spotřeby).

Kromě již zmíněných energetických nákladů a omezení v oblasti životního prostředí za to může nezdravě otevřený a liberální trh uprostřed ochranářskými opatřeními deformované Evropy, problematika evropských norem, neschopnost českého státu zajistit kontrolu dodržování zákonů a norem u importovaných produktů, výrazné zpevňování koruny, definované globální struktury a trhy, ale i zhoršující se podnikatelské prostředí v ČR.

To je negativně ovlivněno některými posledními legislativními kroky, mj. zákoníku práce, v nichž se odráží celkové daňové zatížení a složitost, explodující minimální mzda, nemocenské pojištění, úrazové pojištění, další restrikce, nařízení a omezení.

Řešení by se našla - je třeba urychleně vytvořit podmínky pro skutečnou liberalizaci trhu se zemním plynem a zvážit vhodnou formu privatizace ČEZ. Stát musí podpořit český průmysl stavebních hmot v oblasti ekologických investic a investic spojených s přechodem na alternativní paliva s využitím například evropských fondů, nezbytná je odpovídající enviromentální politika, která nepoškodí zájmy obyvatel ČR. V neposlední řadě je nutno realizovat recipročně stejná ochranářská opatření, která standardně využívají některé státy, a zajistit důslednou kontrolu dodržování zákonů, norem a zdravotní nezávadnosti dovážených stavebních hmot a materiálů.