zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Doly? Jádro? Modernizace!

22.06.2006
Energie
Doly? Jádro? Modernizace!
Pokud politické strany hledají leitmotiv ekologické politiky pro příští vládu, tady je hlavní tip: energické kroky k modernizaci ekonomiky.
Česká veřejná i politická debata tradičně klade rovnítko mezi zelená opatření a dobré zákony. Očekává instalaci filtrů na komíny nebo čističek na potrubí, lepší emisní standardy či pravidla pro výstavbu v krajině. Ne že by u nás už nebylo potřeba žádné nové legislativy. Třeba před několika týdny více než 200 vědců a akademiků vydalo společné stanovisko, které varuje před chřadnutím českých lesů vinou nezdravého hospodaření. Politici už řadu let odkládají zásadní reformu lesního zákona, která by vyloučila holosečné kácení a další výsadbu nestabilních umělých smrčin. Podobných děr v právním řádu zeje více.


Zastaralá ekonomika
Ale hlavní problém je dnes jinde. OECD loni v říjnu vydala prestižní zprávu o české ekologické politice v posledních osmi letech. Docela kvitovala pokrok v legislativě. Zdrcující kritiky se ovšem dostalo: obstarožní ekonomice.
Zdejší hospodářství za sebou dlouhodobě táhne závaží nízké efektivnosti. Se 12 tunami na obyvatele a rok patří Česká republika k zemím s nejvyššími exhalacemi oxidu uhličitého v Evropě. Na jednu vyrobenou korunu hrubého domácího produktu spotřebuje bezmála dvakrát více energie než patnáct států staré EU; porovnání surovinové náročnosti je ještě horší. Recyklace komunálního odpadu činí pouhých 13 % - směšných ve srovnání s padesátiprocentní úrovní sousedního Německa či Rakouska -, takže statisíce tun kvalitních materiálů každoročně končí na skládkách nebo se pálí.


Hltavý průmysl
Příčinou je především těžkopádný průmysl, který hltá nebývalé množství uhlí, ropy, elektřiny či materiálů - a potažmo produkuje mnoho exhalací a odpadu. Důsledkem ovšem není pouze vysoké znečištění. Vysoká spotřeba energie a surovin poškozuje konkurenceschopnost domácích podniků, které zatěžuje zbytečnými náklady. Českému hospodářství ujíždí vlak čistých technologií, takže mezinárodní trhy obsazují firmy ze západní Evropy, USA či Japonska.
Hlavní ekologickou prioritou vlády by se proto měl stát ambiciózní program modernizace ekonomiky. Nová koalice - ať už ji vytvoří kdokoli - by měla otevřít trh novým technologiím a rozhýbat inovace. Pár tipů: obnovitelné zdroje energie a biopaliva, silná recyklace, úsporné motory, zelená chemie a především zvyšování energetické i materiálové efektivnosti.
Nestačí přitom na každou druhou stránku libovolného ministerského dokumentu vepsat pár pěkných slov o podpoře výzkumu a vývoje. Pokrok závisí na konkrétních opatřeních. Klíčová bude účinná ekologická daňová reforma. Současné nasměrování daňové zátěže vysloveně sabotuje snahu o lepší efektivnost či o snížení nezaměstnanosti. Státní kasa totiž průmysl motivuje k přesnému opaku, když vybírá hlavně z pracovních míst, zatímco znečištění nebo spotřebu přírodních zdrojů nechává nezdaněné (a tudíž laciné).
Nesmí však zůstat pouze u toho. Ekologická legislativa se musí přestat omezovat na stanovení limitů znečištění, ale vědomě a promyšleně otevírat cestu inovacím. Dobrým vzorem jsou třeba zákony, které vyžadují zpětný odběr doslouživších výrobků, například elektroniky, a tak podniky motivují k zavádění trvanlivějšího a snadno recyklovatelného zboží. Stát by také měl na moderní technologie cíleně zaměřit investice stovek miliard z evropských fondů. Návrhy, jež zatím leží na stole, často plánují bez bližšího rozlišení financovat prakticky jakýkoli projekt v jednotlivých odvětvích s absurdním argumentem, že přece není možné diskriminovat některé (čti: méně efektivní) návrhy.


Dotace nepomohou
Vláda ovšem musí přestat spoléhat na státní dotace a více mobilizovat soukromé investice. První vlaštovkou je loňský zákon o obnovitelných zdrojích energie. Podle propočtů by do roku 2010 měl vytvořit asi padesát miliard korun privátních výdajů na čistou energetiku. Pro srovnání: celý Státní fond životního prostředí vydá na všechny své projekty dohromady asi čtyři miliardy ročně.
Za vzorové řešení se v evropských zemích považuje nizozemský systém, kde výnosy z takzvaných zelených investičních fondů, které se zaměřují na ekologická odvětví, požívají daňových výhod.
Koncepční program modernizace by pomohl snížit české znečištění více než cokoli jiného. Čtyři roky na proměnu ekonomiky samozřejmě nestačí. Ale ministři stihnout rozhýbat inovační trendy, perspektivní technologie a především: čisté investice.
Autor je programový ředitel Hnutí DUHA
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí