Co máte proti uhlí?
V Praze zasedali zástupci evropského uhelného průmyslu. Vadí jim současný systém
obchodování s emisemi v EU i nejasné surovinové perspektivy.
V Praze zasedali zástupci evropského uhelného průmyslu. Vadí jim současný systém obchodování s emisemi v EU i nejasné surovinové perspektivy.
V diskusi nad Zelenou knihou o bezpečné, konkurenceschopné a udržitelné energetice pro Evropu, která byla vypracována jako první krok ke společné energetické politice Unie, zazněl začátkem týdne na pražském zasedání Euracoal (European Association for Coal and Lignit, Evropská asociace pro černé a hnědé uhlí) silný hlas uhelné lobby. Co také jiného čekat od instituce, která si klade za cíl chránit zájmy evropského uhelného průmyslu. Euracoal má ale pro svá stanoviska vždy po ruce řadu argumentů.
Jedním z nich je nutnost vypořádat se s rostoucí závislostí Evropy na dovozu surovin. Jestliže se dnes v EU vyrábí jedna třetina elektřiny z uhlí, pak by tento objem měl být přinejmenším zachován.
Euracoal proto vyzývá, aby Brusel nově zhodnotil význam uhlí jako strategické suroviny, místo aby házel subjektům v tomto odvětví klacky pod nohy.
Podle Nigela Yaxleye, prezidenta Euracoal, snaha o podporu využívání uhlí ale v žádném případě neznamená, že by asociace "útočila" na jiné energetické zdroje. Na druhé straně přiznává, že je rád, že v podobě nových členských zemí, zejména Česka a Polska, získal cenné spojence. ČR a Polsko jsou totiž významnými producenty uhlí a provozovateli tepelných elektráren na této surovinové bázi.
ENERGETICKÁ POLITIKA. "Není realistické si myslet, že by dnešní velké elektrárenské kapacity na uhlí mohly být v reálném čase nahrazeny jinými zdroji," řekl po pražském rokování Euracoal Ekonomu Yaxley. Do roku 2030 bude podle něho v Evropě třeba nahradit 300 GW elektrárenských kapacit a kvůli rostoucí spotřebě vystavět dalších 200 GW nových. Investoři však potřebují jistotu, že obrovské prostředky, věnované na rozvoj tohoto oboru, nebudou v budoucnu promarněny, myslí si Nigel Yaxley.
Zelená kniha usiluje o to, aby závislost Evropy na dovozu energetických surovin z politicky nestabilních regionů nenarůstala. Klade důraz na obnovitelné energetické zdroje, chce však být realistická a předem nepotlačuje žádné technologie. Nad návrhy probíhá diskuse, která by měla být uzavřena letos v září. Prezident Euracoal vidí problém mj. v současném systému obchodování s emisemi CO2 , který logicky postihuje především ty, kdo vypouštějí emisí nejvíce. Podle něj však má tento systém negativní vliv na konkurenceschopnost evropského průmyslu, na ceny elektřiny i na investiční rozhodování.
Jedním z největších problémů pak podle asociace je, že neexistuje dlouhodobý právní rámec, o který by se subjekty v uhelném a energetickém sektoru mohly opřít. Schéma obchodu s emisními povolenkami má být zatím platné do roku 2012 a není vůbec zřejmá jeho budoucí podoba, ani zda se nějak zásadně nezmění. Nevědí to zatím ani v Bruselu.
Využití uhlí v energetice mohou dnes ovšem ovlivnit i jednotlivé vlády. Například v Německu se vláda zavázala, že investory do čistých uhelných technologií bude podporovat i v budoucnu, bez ohledu na to, jaký systém snižování emisí CO2 EU přijme.
ČISTÉ TECHNOLOGIE. Proti hlasům, které odmítají uhlí především kvůli znečišťování životního prostředí, argumentuje Euracoal právě podporou vývoje čistých uhelných technologií (CCT, Clean Coal Technologies). Představují také dlouhodobou vizi pro novou generaci elektráren, která bude schopna zachycovat a ukládat produkovaný CO2.
V Evropě se už dnes budují moderní hnědouhelné elektrárny s vysokou účinností. Od roku 2003 pracuje například německá elektrárna v Niederaussemu s účinností 47 %, první bezemisní uhelná elektrárna o výkonu 420 MW byla letos v březnu uvedena do provozu v Dánsku. Je to největší průmyslové pilotní zařízení na světě, schopné jímat CO2 ze spalin. Pilotní zařízení pro ověření technologie Oxyfuel se zachycováním CO2 připravuje také společnost Vattenfall na východě Německa, společnost RWE chce v roce 2014 uvést do provozu uhelnou elektrárnu se zachycováním CO2 o výkonu 450 MW.
Evropa má ve vývoji těchto technologií ve světě vedoucí místo. A Euracoal předpokládá, že k dosavadním největším výhodám uhlí, jako je dostupnost, bezpečnost dodávek a relativně nízké ceny, připojí i ekologickou udržitelnost.
Na evropské úrovni vznikla za účelem rozvoje nových technologií tzv. platforma pro elektrárny spalující tuhá paliva s nulovými emisemi, do jejíž činnosti je Euracoal zapojen.
NOVÉ ELEKTRÁRNY V ČR. Moderní uhelné elektrárny se v příštích letech postaví také v Česku. Např. ČEZ oznámil, že v roce 2007 zahájí výstavbu nového 660 MW bloku v elektrárně Ledvice. Některé starší uhelné elektrárny bude zásadním způsobem modernizovat (tzv. retrofit). Do roku 2010 proběhne rekonstrukce na čtyřech blocích elektrárny Tušimice II a v letech 2010-2014 v elektrárně Počerady. Energetická politika ČR prosazuje rovnoměrný mix zdrojů, nezavrhuje ani uhlí, ani jádro a podporuje obnovitelné zdroje.
Česká republika je rovněž členem Euracoal, a to prostřednictvím Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu.
AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ
AUTOR: LIBUŠE BAUTZOVÁ
V diskusi nad Zelenou knihou o bezpečné, konkurenceschopné a udržitelné energetice pro Evropu, která byla vypracována jako první krok ke společné energetické politice Unie, zazněl začátkem týdne na pražském zasedání Euracoal (European Association for Coal and Lignit, Evropská asociace pro černé a hnědé uhlí) silný hlas uhelné lobby. Co také jiného čekat od instituce, která si klade za cíl chránit zájmy evropského uhelného průmyslu. Euracoal má ale pro svá stanoviska vždy po ruce řadu argumentů.
Jedním z nich je nutnost vypořádat se s rostoucí závislostí Evropy na dovozu surovin. Jestliže se dnes v EU vyrábí jedna třetina elektřiny z uhlí, pak by tento objem měl být přinejmenším zachován.
Euracoal proto vyzývá, aby Brusel nově zhodnotil význam uhlí jako strategické suroviny, místo aby házel subjektům v tomto odvětví klacky pod nohy.
Podle Nigela Yaxleye, prezidenta Euracoal, snaha o podporu využívání uhlí ale v žádném případě neznamená, že by asociace "útočila" na jiné energetické zdroje. Na druhé straně přiznává, že je rád, že v podobě nových členských zemí, zejména Česka a Polska, získal cenné spojence. ČR a Polsko jsou totiž významnými producenty uhlí a provozovateli tepelných elektráren na této surovinové bázi.
ENERGETICKÁ POLITIKA. "Není realistické si myslet, že by dnešní velké elektrárenské kapacity na uhlí mohly být v reálném čase nahrazeny jinými zdroji," řekl po pražském rokování Euracoal Ekonomu Yaxley. Do roku 2030 bude podle něho v Evropě třeba nahradit 300 GW elektrárenských kapacit a kvůli rostoucí spotřebě vystavět dalších 200 GW nových. Investoři však potřebují jistotu, že obrovské prostředky, věnované na rozvoj tohoto oboru, nebudou v budoucnu promarněny, myslí si Nigel Yaxley.
Zelená kniha usiluje o to, aby závislost Evropy na dovozu energetických surovin z politicky nestabilních regionů nenarůstala. Klade důraz na obnovitelné energetické zdroje, chce však být realistická a předem nepotlačuje žádné technologie. Nad návrhy probíhá diskuse, která by měla být uzavřena letos v září. Prezident Euracoal vidí problém mj. v současném systému obchodování s emisemi CO2 , který logicky postihuje především ty, kdo vypouštějí emisí nejvíce. Podle něj však má tento systém negativní vliv na konkurenceschopnost evropského průmyslu, na ceny elektřiny i na investiční rozhodování.
Jedním z největších problémů pak podle asociace je, že neexistuje dlouhodobý právní rámec, o který by se subjekty v uhelném a energetickém sektoru mohly opřít. Schéma obchodu s emisními povolenkami má být zatím platné do roku 2012 a není vůbec zřejmá jeho budoucí podoba, ani zda se nějak zásadně nezmění. Nevědí to zatím ani v Bruselu.
Využití uhlí v energetice mohou dnes ovšem ovlivnit i jednotlivé vlády. Například v Německu se vláda zavázala, že investory do čistých uhelných technologií bude podporovat i v budoucnu, bez ohledu na to, jaký systém snižování emisí CO2 EU přijme.
ČISTÉ TECHNOLOGIE. Proti hlasům, které odmítají uhlí především kvůli znečišťování životního prostředí, argumentuje Euracoal právě podporou vývoje čistých uhelných technologií (CCT, Clean Coal Technologies). Představují také dlouhodobou vizi pro novou generaci elektráren, která bude schopna zachycovat a ukládat produkovaný CO2.
V Evropě se už dnes budují moderní hnědouhelné elektrárny s vysokou účinností. Od roku 2003 pracuje například německá elektrárna v Niederaussemu s účinností 47 %, první bezemisní uhelná elektrárna o výkonu 420 MW byla letos v březnu uvedena do provozu v Dánsku. Je to největší průmyslové pilotní zařízení na světě, schopné jímat CO2 ze spalin. Pilotní zařízení pro ověření technologie Oxyfuel se zachycováním CO2 připravuje také společnost Vattenfall na východě Německa, společnost RWE chce v roce 2014 uvést do provozu uhelnou elektrárnu se zachycováním CO2 o výkonu 450 MW.
Evropa má ve vývoji těchto technologií ve světě vedoucí místo. A Euracoal předpokládá, že k dosavadním největším výhodám uhlí, jako je dostupnost, bezpečnost dodávek a relativně nízké ceny, připojí i ekologickou udržitelnost.
Na evropské úrovni vznikla za účelem rozvoje nových technologií tzv. platforma pro elektrárny spalující tuhá paliva s nulovými emisemi, do jejíž činnosti je Euracoal zapojen.
NOVÉ ELEKTRÁRNY V ČR. Moderní uhelné elektrárny se v příštích letech postaví také v Česku. Např. ČEZ oznámil, že v roce 2007 zahájí výstavbu nového 660 MW bloku v elektrárně Ledvice. Některé starší uhelné elektrárny bude zásadním způsobem modernizovat (tzv. retrofit). Do roku 2010 proběhne rekonstrukce na čtyřech blocích elektrárny Tušimice II a v letech 2010-2014 v elektrárně Počerady. Energetická politika ČR prosazuje rovnoměrný mix zdrojů, nezavrhuje ani uhlí, ani jádro a podporuje obnovitelné zdroje.
Česká republika je rovněž členem Euracoal, a to prostřednictvím Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu.
AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ
AUTOR: LIBUŠE BAUTZOVÁ
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
