Zůstala po nich jen zamořená půda

Slova Josefa Kratochvíla, hlídače neředínských kasáren v Olomouci, rezonují prázdným hangárem. "Nic tu po nich nezůstalo," rozhazuje rukama v opuštěné hale.
Mýlí se. Dědictví po sovětských vojácích, kteří zdejší areál opustili přesně před patnácti lety, sice není vidět, zato cítit je až dost.
Stačí se pořádně nadechnout a nos zaplní štiplavý pach. Půdu, která je tady napuštěná olejem a naftou, dodnes nikdo nevyčistil.
Neředínská kasárna jsou totiž posledním vojenským areálem v Olomouci, který "dočasných" třiadvacet let okupovali vojáci Sovětské armády a který dodnes nenašel nové uplatnění.
Přes plechový plot se dere bujná zeleň, jen tu a tam je možné zahlédnout oprýskanou omítku nebo rozbité okno.

Mechanici s rudou hvězdou
Kasárna v Neředíně, která se rozkládají na deseti hektarech, jsou už patnáct let opouštěná, a to je znát na každém kroku.
Potkal je osud řady jiných vojenských areálů, které po odchodu sovětských vojsk osiřely: co nepobrali odcházející vojáci, ukradli Češi.
"Elektrické vedení zmizelo, kdosi odvezl dveře a nezůstaly tady ani záchodové mísy a kohoutky," vypočítává Kratochvíl a otevírá další halu. Zámky už dávno přestal vyměňovat, vrata jsou "zamčená" pouze drátem. A opravdu. Vše, co se dalo zpeněžit anebo znovu využít, zmizelo. Zůstaly pouze prázdné khaki bedny, nejspíš od dělostřeleckých granátů, pár děravých sudů a jímky plné neidentifikovatelné tekutiny s duhovými oky na hladině.
Pro pochopení: v neředínských hangárech se spravovaly vojenské stroje. Kromě jímek to dokládá velká tabule popsaná azbukou. Na ni si vojenští mechanici kří-dou zapisovali, jaké auto kdy opravili.
Speciální zaměření sovětských vojáků v Neředíně mělo z dnešního pohledu jednu výhodu: půda, byť je prosycená ropnými látkami, neskrývá žádnou munici jako v jiných kasárnách. To potvrdili i pyrotechnici, kteří areál už jednou pročesali.
Přesto bude ale rekultivace areálu stát velké peníze. Jen vyčištění půdy vyjde na patnáct miliónů, další peníze pohltí demolice. Opravovat zchátralé hangáry a domy se již nevyplatí.

Místo vojáků podnikatelé
"Bourat by se mělo začít už příští rok, vznikne nám tak nová průmyslová zóna," říká šéf oddělení hospodářského rozvoje olomouckého magistrátu Jiří Doležel. "Všechna ostatní místa pro podnikání už máme téměř obsazená. Navíc se zbavíme posledního boláku, který nám ve městě zůstal," dodává.
Po devadesátém prvním nemedínská kasárna nejprve převzala česká armáda. Jenže sama nevěděla, co s nečekaně uvolněným komplexem počít. Olomoucký magistrát pozemky získal teprve až před dvěma lety.
Neředínská kasárna jsou přitom v krajské Olomouci výjimkou, ostatní vojenské objekty - bylo jich tady sedmadvacet - už dávno obsadili civilisté. V některých sídlí podnikatelé, další slouží Palackého univerzitě. Mimo jiné i tři domy poblíž nemedínských kasáren, z nichž se staly vysokoškolské koleje. "Tady a vojáci? To si pletete: ti určitě sídlili v tom opuštěném areálu," přemýšlejí dvě studentky, které právě opouštějí opravenou budovu.
Léta, kdy v Olomouci sídlila sovětská vojska a třeba dnešní třídu Kosmonautů nekompromisně uzavírala vysoká zeď, si totiž vybavuje čím dál méně lidí. "Jen si zkuste představit, že z Konviktu, kde dnes sídlí uměnovědné obory univerzity, vyjíždí do úzké ulice obrněný transportér," vzpomíná na dnes už těžko pochopitelné časy olomoucký historik Milan Tichák.