Hostětín: ekologická laboratoř

Ještě před měsícem Hostětín, dvousethlavá vesnička v Bílých Karpatech, ozařovala okolní lesy a noční oblohu. Dnes kužely šetrných pouličních lamp úsporně osvětlují pouze silnice a chodníky.
Je to zatím poslední dokončený projekt, na němž lze ilustrovat, jak moc se místní snaží chovat k přírodě ohleduplně. Bez velké nadsázky je totiž možné Hostětín přirovnat k ekologické laboratoři.
"Na začátku devadesátých let byl přitom Hostětín obcí na dožití," vzpomíná místostarosta Radim Machů.
V létě roku 2006 to vypadá přesně naopak: do zapadlé vesnice kdesi na moravsko-slovenském pomezí míří víc a víc návštěvníků. Komunálních politiků, úředníků, ekologických aktivistů. Všichni se chtějí přiučit.
Zdejší radnici se podařilo proměnit nevýhody, na něž žehrá řada menších obcí v zapadlých koutech republiky, ve výhody.
Kvůli nedaleké přehradě, která dodává pitnou vodu desítkám obcí, se nesmělo ve vesnici stavět. Radnice proto musela najít co nejšetrnější a nejspolehlivější způsob, jak vyčistit odpadní vody. Volba padla na netradiční kořenovou čistírnu, která využívá přirozené samočisticí mechanismy. Po deseti letech s oblibou starosta chytá u nádrží rosničky a ukazuje je coby nejvyšší důkaz toho, jak je jejich čistírna k přírodě šetrná.

Hurá na výlet!
Podařilo se převést i další minusy v plusy. Obec, jež je od okresního města vzdálena bezmála padesát kilometrů, patří k posledním v regionu, do níž nebyl zaveden plynovod. I díky tomu se rozhodli pro biopaliva. Než se ale začala stavět obecní výtopna na biomasu, muselo vedení obce rozjet rozsáhlou přesvědčovací kampaň.
"Museli jsme obejít každý barák a vysvětlit, proč je to dobré. Nakonec jsme lidi naložili do autobusu a odvezli je do Rakouska, aby vše viděli na vlastní oči," líčí místostarosta Machů.
Dnes už vytápí ekologická kotelna sedmašedesát domů, tedy víc než osmdesát procent všech. Rozdíl mezi ekologickou výtopnou a kotelnou na uhlí pozná i laik: v té hostětínské je všude cítit příjemná vůně drceného dřevního odpadu, který se přiváží z okolních pil.

Ekologie jako byznys
Proč zrovna Hostětín? Mirek Kundrata z nadace Partnerství, který stál u přelomových okamžiků obce, odpovídá poněkud tajemně. "Je to dáno příznivou konstelací lidských vazeb," říká.
Přeloženo: Kundrata, hostětínský rodák, je společně se starostou Drahomírem Orsákem dlouholetým ochráncem přírody. Stejně jako například místostarosta Machů, který je současně členem ekologického sdružení Veronica.
"Bez lidí by to ale nešlo," kroutí hlavou Kundrata a ukazuje na okolní svahy, kde vyrůstají nové ovocné sady.
Starousedlíci se s programem na obnovu kdysi vyhlášeného ovocnářství sžili. Z jablek ve zdejší moštárně vyrábějí přírodní ovocné šťávy, které s úspěchem prodávají. Anebo je suší, rovněž v nedávno otevřené sušárně.
Dnes chtějí Hostětínští své vlastní zkušenosti předávat dál. I proto stavějí na návsi seminární centrum. Jak jinak, ekologicky. "Třeba zateplení je z obyčejné slámy," ukazuje přímo na staveništi stavbyvedoucí Pavel Murárik. Začalo se stavět v únoru, hotovo bude v září.
Úspora tepla se dá spočítat ale už teď. Budova spotřebuje jen pětinu energie, která se musí vydávat v běžných domech.
Úspora, to je ostatně slovo, které se v Hostětíně skloňuje mnohem častěji než ekologie.
"Je to levnější než plyn," vychvaluje výhody biomasy prodavačka v obchodu na návsi. Zároveň vypočítává další plusy: "Vzduch se v zimě zlepšil. Byla to hrůza, když každý zatopil v kamnech. A taky: dnes je vše pohodlnější. Stačí otočit knoflíkem, a hned máte teplo."
Hostětín tak není "zelenou" obcí se vším všudy, jak by se dalo očekávat.
Poslední volby vyhráli křesťanští demokraté se sedmatřiceti procenty. Zelení získali jen pět procent hlasů.