Ministr Ambrozek odepsal ptačí oblast u Bzence

Silnici R55 čeká stížnost u Evropské komise

Ministerstvo životního prostředí vydalo 4. července souhlasné stanovisko k výstavbě rychlostní silnice R55 na Slovácku ve variantě přes evropsky chráněnou ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví mezi Rohatcem a Moravským Pískem. Podle Dětí Země, České společnosti ornitologické a Českého a Slovenského dopravního klubu může být však tato varianta pro některé druhy ptáků likvidační, takže požadovaly posoudit variantu i mimo tuto oblast. To však ministerstvo odmítlo. Přípravu R55 tak patrně postihnou další právní spory a soudní žaloby.

„Bohužel se naplnil ten nejhorší scénář o tom, že R55 bude schválena bez dalších diskusí a navíc pod patronací právě odcházejícího ministra Libora Ambrozka, který pochází z jižní Moravy,“ vysvětluje si sporný výsledek procesu posuzovaní vlivů R55 na životní prostředí Miroslav Patrik z Dětí Země.

Podle něho ministr obdobně selhal již na konci roku 2003, kdy překvapivě povolil výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny k zásahu do biotopů téměř třiceti zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin stavbou plavebního stupně Přelouč na Labi, kterou naštěstí Městský soud v Praze letos zrušil.

„Nezbývá nám, než použít právní ochranu a podat soudní žalobu proti vydanému stanovisku MŽP a také stížnost k Evropské komisi, že náš stát porušil článek 6 směrnice Rady 92/43/ECC, který posouzení různých variant záměru očekává,“ sděluje další postup ekologických sdružení Patrik.

Komise už také ČR kritizovala za špatnou ochranu ptáků a dalších chráněných částí přírody před velkými dopravními stavbami (viz zpráva ČTK ze 3. 7. 2006 v příloze této tiskové zprávy).

Ministra Libora Ambrozka a také zpracovatele ekologického posudku RNDr. Oldřicha Vacka, CSc. z České zemědělské univerzity v Praze patrně také čeká nominace do ankety o titul Ropák roku 2006.

V ptačí oblasti je evropskou směrnicí chráněno šest druhů jako je čáp bílý, moták pochop, skřivan lesní, strakapoud jižní a prostřední a lelek lesní. Ten má zde naše největší hnízdiště, takže vedení R55 přes jeho biotop by byl pro něj likvidační. Patrně ale i pro skřivana lesního, příp. bělořita šedého.

Zajímavé internetové stránky:

1) Ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví = ptaci.natura2000.cz

2) Česká společnost ornitologická = www.birdlife.cz

3) Souhlasné stanovisko MŽP s 65 podmínkami = http://www.ceu.cz/eia/is/info.asp?kodAkce=MZP088

Důležité kontakty:

1) MŽP, odbor posuzování vlivů na životní prostředí: ředitelka Ing. Jaroslava Honová – tel. 267 122 666

2) Česká společnost ornitologická, pobočka v Brně: Ing. David Horal – tel. 541 126 263

3) Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v Praze: Ing. Darek Lacina – tel. 602 180 309

4) Správa CHKO Bílé Karpaty: vedoucí Mgr. Jiří Němec – tel. 577 119 626-7

Příloha k tiskové zprávě Dětí Země ze dne 12. 7. 2006:

EK kárá Česko i Slovensko za nedostatky v ekologické legislativě

03.07.2006 – Zpráva ČTK

Evropská komise pokárala Českou republiku spolu s devíti dalšími státy za nedostatky v naplňování evropských pravidel, přiznávajícím občanům práva při posuzování dopadů nové infrastruktury, průmyslu či těžby na životní prostředí. Do Prahy i Bratislavy současně zamířila varování za nerespektování směrnic o ochraně ptáků a míst výskytu ohrožených druhů fauny a flóry.

„O všech výtkách ze strany Bruselu je české ministerstvo životního prostředí informováno, oficiálně zatím jedná o prohřešcích v naplňování směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí,“ řekl ČTK pracovník ministerstva Jan Dusík.

Ta vyžaduje, aby členské státy vyhodnocovaly ekologické dopady u významných veřejných i soukromých investičních záměrů ještě před jejich schválením, a to za účasti veřejnosti. Poslední novelou směrnice občané získali právo vymáhat účast veřejnosti na vyhodnocování dopadů i soudně.

„Protože v české legislativě není vyhodnocování či posuzování správním rozhodnutím, nemohou se proti němu lidé odvolávat k soudu. Lze se ale odvolat kvůli návazným rozhodnutím,“ řekl Dusík.

O této záležitosti jedná ministerstvo s Bruselem od jara. Pokud se mu nepodaří vysvětlit, že česká právní úprava vyhovuje požadavkům mezinárodní úmluvy o informacích o životním prostředí, bude podle Dusíka nucen úřad změnit zákon.

Varování představuje zatím jen první stupeň v sankční proceduře za porušování unijních pravidel. Nebude-li odpověď českých úřadů shledána dostačující, komise přistoupí k druhému písemnému varování. Pak by případně mohla následovat soudní žaloba a v krajním případě nerespektování verdiktu může procedura skončit až finanční pokutou. Obdobně EK upozornila na prohřešky i Belgii, Rakousko, Kypr, Německo, Řecko, Lucembursko, Maltu, Nizozemsko, Polsko a Rakousko.

„Občané EU a Evropský parlament pravidelně vyjadřují své obavy z toho, jak se posuzování vlivů na životní prostředí uskutečňuje. Lepší vnitrostátní předpisy sníží potenciál pro případné stížnosti a přispějí k účinnější ochraně životního prostředí," prohlásil komisař Stavros Dimas.

Komise v roli strážce evropských zákonů každým rokem zahajuje stovky sankčních procedur vůči členským státům za nepřebírání unijní legislativy či nedostatky při naplňování evropských pravidel. Jen vůči ČR od vstupu do EU zahájila EK na dvě stovky sankčních procedur, většina však mezitím byla ukončena díky nápravě výtek.

Kromě směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí Praha obdržela další dvě upozornění, a to spolu s Bratislavou. Tyto dopisy ještě do Prahy oficiálně nedošly. Kvůli připomínkám zřejmě ministerstvo podle Dusíka připraví změny zákona o ochraně přírody a krajiny, počká ale na dobu, až bude usnášeníschopná sněmovna.

EK upozornila 13 členských států na porušování směrnice o ochraně ptáků a osmi zemím vytkla nedostatky při naplňování směrnice o ochraně míst výskytu vzácných druhů fauny a flóry. Obě direktivy mají přispět k unijnímu cíli zvrátit do roku 2010 trend vymírání živočichů a rostlin. Bližší podrobnosti o výtkách na českou a slovenskou adresu však komuniké neuvedlo.

Balík sankčních procedur, které komise dnes zveřejnila, obsahoval i poslední varování Řecku za nedostatečnou ochranu zmijí na ostrově Milos, Irsku za kácení stromů v rezervacích či Rakousku za nedostatečnou síť chráněných rezervací; francouzskou reakci na stejné výtky EK nadále prověřuje. Irsko současně vybídla ke zlepšení ochrany atlantického losose před rybářskými sítěmi a Itálii pohnala před Evropský soudní dvůr za chabá pravidla nakládání s odpady.