Národní kontrolní úřad – Systém výběru poplatků za nebezpečný odpad je neúčinný

Systém výběru a odvodu poplatků za ukládání nebezpečných odpadů je komplikovaný a způsob vymáhání dlužných částek nefunkční. Konstatoval to Nejvyšší kontrolní úřad, když prověřil 17 organizací zabývajících se nakládáním s odpady mezi lety 2002 až 2004. Systém podle zprávy NKÚ umožňoval původcům a provozovatelům skládek nebezpečného odpadu poplatek za jeho ukládání neplatit vůbec nebo jen v minimální výši.

Provozovatelé skládek využívali toho, že zákon neurčoval maximální množství technologického materiálu na zabezpečení skládky. V některých případech deklarovali, že až 90 procent uloženého odpadu je zabezpečení skládky, nikoli nebezpečný odpad, jehož ukládání je zpoplatněno. Mezi lety 2002 a 2004 tak firmy nevyplatily podle zprávy 748 milionů korun. Z celkové evidence vyplývá, že pouze jeden provozovatel skládek z 38 odvedl poplatek ze stejného množství, jaké nahlásil ve zprávě o roční produkci a nakládání s odpady.

Aby napravilo tento stav, vydalo ministerstvo životního prostředí vyhlášku, podle které může být jako zabezpečení skládky vykazována nanejvýš čtvrtina objemu všech odpadů uložených na skládku za rok.

NKÚ také kritizuje výběr pokut. "Pokuty za porušení jednotlivých ustanovení zákona o odpadech byly ukládány na spodní hranici pásma možné výše pokut, přesto byly v odvolacích řízeních často snižovány," uvedl v závěrečné zprávě člen NKÚ Zdeněk Brandt.

Kontrolu placení poplatků mají v působnosti Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) a obecní a krajské úřady. Místně příslušné úřady poplatky za skládkování podle zjištění NKÚ nekontrolovaly vůbec, ČIŽP jen namátkově.

Do dnešního dne, kdy prezident podepsal nový zákon o odpadech s přísnějšími pokutami, mohla inspekce dávat pokuty v rozmezí 300.000 až deset milionů korun, nyní je to až pětinásobek. Maximální pokuta uložená inspekcí přitom dosáhla mezi lety 2002 a 2004 pouze 1,5 milionu korun. V odvolacím řízení firmy často dosáhly snížení pokuty, podle NKÚ kvůli tomu, že inspekce vycházela z nespolehlivě zjištěného stavu věcí.

Ve sledovaném období inspekce uložila pokuty v celkové výši 70 milionů korun. Z toho pokuty za 26 milionů předala k vymáhání finančním úřadům. Na účet přijala 43 milionů. Finanční úřady byly úspěšné ve dvou třetinách případů.

Zdroj: NKÚ