zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Znají své povinnosti zaměstnavatelé v BOZP?

07.08.2006
Obecné
Legislativa
Znají své povinnosti zaměstnavatelé v BOZP?
Shrňme do deseti bodů, co musí zaměstnavatel provést, aby vyhověl požadavkům na zajišťování BOZP
Dnem 1. června 1994 nabyla účinnosti novela zákoníku práce č. 74/1994 Sb., která byla zpracována v návaznosti na směrnici Rady č. 89/391/ES, o opatřeních ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Již od 1. ledna 2001 platí v ČR dvě základní zákonné normy upravující v návaznosti na rámcovou směrnici Rady č. 89/391/ES opatření ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jejímž základem je soubor povinností, které v této oblasti ukládají zaměstnavateli, a které se v praxi vzájemně prolínají a navazují na sebe. Jedná se o: zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.

Tato novela zákoníku práce zahájila proces harmonizace národního práva s evropským právem v této oblasti a zaměstnavateli zde byla uložena povinnost vyhledávat, posuzovat a hodnotit rizika možného ohrožení zdraví zaměstnanců, informovat o nich zaměstnance a činit opatření k jejich ochraně.

Byl to první krok ke zcela novému přístupu zaměstnavatelů při řešení otázek z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).

ZÁKONÍK PRÁCE A PRÁVO EU

Bohužel mnozí zaměstnavatelé nepochopili, že tak jako v jiných oblastech, je vždy lepší dát důraz na prevenci, než pak vynakládat velké prostředky na odstraňování vzniklých škod.

V současné době se začíná prosazovat v oblasti BOZP trend, který většina firem již zná ze zavádění systémů řízení jakosti ISO 9000 a enviromentu ISO 14 000 a tím je OHSAS 18 001 - norma zavádějící systém řízení v oblasti BOZP.

ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNAVATELE

Zaměstnavatel má podle platné právní úpravy obsažené v jednotlivých ustanoveních, části druhé, hlavy páté, zákoníku práce povinnost vytvářet podmínky pro nezávadné, bezpečné a zdraví neovlivňující pracovní prostředí a přijímat opatření k prevenci rizika ohrožujícího zdraví a život zaměstnanců při práci, a to včetně všech dalších osob, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.

Zajišťuje-li zaměstnavatel plnění této povinnosti pomocí jiných osob, tj. svých zaměstnanců nebo externích, nezbavuje se tím odpovědnosti za bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců ve svém podniku.

DESATERO PRO ZAMĚSTNAVATELE

Shrňme do deseti bodů, co musí zaměstnavatel provést, aby vyhověl požadavkům na zajišťování BOZP:

1. Prevenci a analýzu rizik

Zákoník práce definuje v § 132a prevenci rizik jako opatření, která vyplývají z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

2. Stanovit strukturu řízení BOZP v podniku - odpovědnosti řídících zaměstnanců a odpovědnosti všech zaměstnanců.

3. Školení zaměstnanců - o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP na pracovišti (provozní předpisy a návody k obsluze používaných a obsluhovaných strojů a zařízení, zákazy prací apod.).

4. Proškolení o poskytování první pomoci - školení by měl provádět lékař, s nímž má zaměstnavatel uzavřenu smlouvu o zajišťování preventivní péče.

5. Zajištění závodní preventivní péče - zpravidla na základě smlouvy se zdravotnickým zařízením, například s praktickým lékařem. Zařízení závodní preventivní péče (lékař) by mělo zajišťovat nejen lékařské preventivní prohlídky zaměstnanců. Zaměstnavatel musí též dbát na to, aby zaměstnanci nevykonávali práci, k níž nejsou zdravotně způsobilí.

6. Poskytovat zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky, včetně pracovních oděvů a obuvi (při práci v prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhají mimořádnému opotřebení nebo znečištění), mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje (nařízení vlády č. 495/201 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.).

7. Vyšetřovat a evidovat (registrovat) pracovní úrazy a nemoci z povolání (nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu).

8. Zajistit prostorové a konstrukční uspořádání a vybavení pracovišť (nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí).

9. Zajistit odbornou způsobilost zaměstnanců - tj, aby technická zařízení obsluhovali či práce, u nichž je to předepsáno, vykonávali jen tomu odborně způsobilí zaměstnanci (nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí).

10. Principy zaměstnávání žen a mladistvých - zákazy stanovených prací pro ženy, těhotné ženy a matky s malými dětmi, mladistvé (vyhláška č. 288/2003 Sb., stanovení prací a pracovišť zakázaných těhotným ženám a mladistvým).

NOVINKA

Od poloviny loňského roku platí zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, který rozšířil činnost inspektorů inspekce práce, což v praxi znamená že při jejich ohlášení se je třeba se ve firmě připravit nejen na to, že budou prověřovat, jak má firma řešenu a prakticky prováděnu bezpečnost práce a ochranu zdraví zaměstnanců, ale také jak má formálně zabezpečenu otázku pracovní doby (začátek a konec pracovní doby, přestávku na jídlo a oddech, přesčasy, pracovní pohotovost apod.).
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí