zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Voda nad zlato? Brzy to bude realita

07.08.2006
Voda
Voda nad zlato? Brzy to bude realita

Lidé, jimž lokální přívalové deště vytápějí domovy asi neuvěří, že podzemních zásob pitné vody v Česku významně ubývá. A to dlouhodobě. V roce 2075 budou podle hydrologů možná velké části ČR bez řek. Z vody se stane drahocenná surovina.

Hydrologové tvrdí, že jde o důsledek dlouhodobých klimatických změn: otepluje se, a tudíž se odpařuje i více vody; roční množství srážek se sice netenčí, ale nejsou rovnoměrně rozloženy na celý rok.

"Vlastně se koncentrují jen do několika mohutných přívalových dešťů, které rychle stečou po vyprahlé zemi a nevsáknou se do ní," vysvětluje klimatolog Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu nedostatek vláhy v Česku.

Dlouhodobé odhady a studie hydrologů pak mohou vyrazit dech: pokud bude vývoj klimatu pokračovat tak jako dosud i v následujících letech (a vše tomu zatím nasvědčuje), pak některé menší toky v roce 2075 jednoduše vyschnou.

Kvůli rekordně dlouhodobým vedrům vyschly některé říčky na horním toku Labe ostatně už dnes. I když podle ujištění hydrologů jen krátkodobě.

V podstatě to prý jinak dává vcelku věrný obraz toho, co může zemi čekat, pokud by proti ubýváni vody nic nepodnikla: poměrně velké oblasti Česka by zůstaly bez řek, ačkoliv by jinak díky vodovodní a kanalizační síti lidem voda z kohoutků tekla.

"Voda vždy byla mimořádně cenná surovina. A její hodnota v budoucnu i v Čechách ještě poroste. Jen si to zatím uvědomuje dost málo lidí," říká hydrolog Ladislav Kašpárek z Výzkumného ústavu vodohospodářského.

Z některých dříve vydatných podzemních pramenů dnes prýští podle něj nesrovnatelně méně vody než například ještě před deseti lety.

Kvůli vodě se vedou i války
Nepředpokládá se však, že by jako v některých částech Británie voda tekla v domácnostech jen dvě hodiny denně. Kvůli suchu, které ostrovní zemi sužuje, je zakázáno zalévat trávníky, plnit soukromé bazény, mýt automobily a kropit golfová hřiště.

"Jen se podívejte na naši zahradu, všechno je tu tak vyprahlé. Smíme zalévat jen květiny," posteskla si trpce Alžběta II., která nedávno oslavila své 80. narozeniny. Taková vize Česku v nejbližších letech nehrozí. Zatím.

"Možná se však neví, že jeden z důvodů permanentních válek v Palestině jsou spory o zdroje vody," připomíná hydrolog její nenahraditelnou cenu v některých - ne až tak dalekých - částech světa.

Celá pětina světové populace trpí podle Josefa Hladného z hydrometeorologického ústavu nedostatkem vody. Pětašedesát procent k ní má velmi ztížený přístup a pouze patnáct procent má vody dostatek. K těmto zemím se zatím řadí i Česko.
Ani ono se však nemůže tvářit, že ho rostoucí deficit vody nezajímá.

Tvář krajiny se kvůli úbytku vody musí změnit
Celosvětová dohoda stanoví, že k životu je dostatečných 1700 m3 vody na osobu a rok, přičemž Česko má jen 1450 m3, Polsko 1300 m3 a Maďarsko pouze 600 m3.

"Jsme tedy mírně pod průměrem. Nicméně při dlouhotrvajícím suchu nás mohou v zásobování vodou zaskočit citelné problémy," varuje Hladný. Jen pro srovnání: Norsko má na osobu a rok 112 tisíc a Island 674 tisíc metrů krychlových vody.

Mají-li mít naši potomci i za 70 let vody dost, musí se pro to podle hydrologa Hladného již dnes něco dělat. Například?

"Patříme k zemím, jež mají velké rezervy v zadržování vody. Abychom krajině tuto vlastnost vrátili a prameny nám přestaly vysychat, musíme přírodě vracet její původní tvář," nabízí Hladný jedno z mnoha řešení, jak získat vodu.

Řeky, vtěsnané v minulosti do rovných koryt, by se tedy podle Vojtěcha Koteckého z ekologického Hnutí Duha měly krajinou opět vinout. Jejich délka se totiž ve dvacátém století zkrátila o třetinu, takže voda krajinou jen rychle proteče a nevsákne se do ní.

"Vždyť jen pouhé tři větší skupiny lužních lesů a luk při soutoku Dyje s Moravou a Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a Poodří zadržely při záplavách v roce 1997 více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady," srovnává Kotecký.

www.quick.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí