Jak bojovat proti klíněnce jírovcové ve vnitroblocích?
Zeleň ve městě má řadu významných funkcí: zachovává stabilitu krajiny, chrání půdní fond a zadržuje vodu v krajině, zachycuje škodlivé látky z ovzduší a snižuje hlučnost. V neposlední řadě je to také funkce estetická a rekreační.
Stromy ve vnitroblocích tvoří její významnou součást. Vedle množství javorů a ovocných stromů zde bylo vysazeno i poměrně dost jírovců. Jejich listy v těchto dnech hnědnou a část dokonce už opadává. Proč?
Na vině je drobný asi 4 mm dlouhý okrově hnědý motýlek – klíněnka jírovcová. Její 5 – 8 mm dlouhé světle žluté larvy napadají strukturu listu a vykousávají jeho vnitřní pletiva. V takto připraveném prostoru se zakuklí a brzy líhnou. V jednom roce vzniká několik generací, larvy poslední z nich přezimují. První generace napadá převážně spodní větve stromu, další postupují směrem nahoru.
Samotný škůdce zatím nezpůsobuje úhyn jírovců, ale následkem oslabení, které zapříčiňuje, jsou stromy napadány různými chorobami, které mohou způsobovat jejich odumření.
Výskyt klíněnky byl poprvé zaznamenán v roce 1984 v Makedonii, naše hranice překročila v roce 1993 a o 2 roky později byl zaznamenán její první kalamitní výskyt v Praze.
Jak tedy můžeme jírovcům pomoci? Existuje několik způsobů, jak chránit stromy proti klíněnce. Žádný z nich však není samostatně dostatečně účinný. Je tedy vhodné je kombinovat.
Asi nejznámějším a nejjednodušším způsobem je sběr spadaného listí. Je to však potřeba dělat velice pečlivě (listí je potřeba odstranit i z těžko přístupných míst) a opakovaně, protože klíněnka spadané listí opouští a přezimuje v půdě. Lidé to buď mohou provádět sami, nebo mohou pomoci alespoň tak, že o výskytu napadeného jírovce informují některou ekologickou organizaci, která se tímto problémem zabývá (např. ČSOP Koniklec na Praze 3). Listí se plní do speciálních pytlů, které si lidé mohou vyzvednout na několika místech v každé městské části (jejich seznam by měl být k dispozici na příslušném ÚMČ).
Některé stromy jsou chráněny chemickým postřikem. Ve vnitroblocích to ale není úplně běžné, protože zde není primární funkcí vzhled stromů. Postřik navíc chrání pouze proti první generaci klíněnky.
Dalším ne nevýznamným způsobem ochrany jírovců je zlepšování jejich celkové kondice. Je poměrně logické, že jakýkoliv organismus, který je v dobré kondici, lépe odolává škodlivým vlivům, tedy i napadení škůdci. Jedním z hlavních problémů je nedostatek vláhy. Účinnější je stromy zalévat větším množstvím vody v delších intervalech, než častěji a málo. Dále jim prospívá kypření a přihnojování půdy.
Pokud byste rádi jírovcům pomohli, kontaktujte ČSOP Koniklec (csop.koniklec.cz, 777811428). Rádi Vám poskytneme další informace.