Írán uvedl do provozu elektrárnu s těžkovodním reaktorem

Západ se obává, že by Írán mohl plutonium, vznikající jako vedlejší produkt při provozu těžkovodního reaktoru, použít k výrobě jaderných hlavic.

Írán dokončil novou fázi ve výstavbě své elektrárny s těžkovodním reaktorem v Araku. Provoz zařízení, které vyvolává obavy Západu z možného zneužití k výrobě jaderných zbraní, slavnostně zahájil íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.

Zahájení provozu se podle agentury AFP týká objektu na výrobu těžké vody (oxid deuteria), která bude sloužit jako kapalný moderátor a chladicí látka pro experimentální reaktor o výkonu 40 megawattů. Zástupce elektrárny novinářům pod podmínkou anonymity prozradil, že těžká voda se v objektu začala vyrábět už 11. července a dnes šlo o jeho oficiální otevření.

Zástupce Íránské organizace pro jadernou energii Mohammad Saídí v íránské televizi zařízení v centrálním Íránu - asi 190 kilometrů na jihozápad od Teheránu - označil za "jeden z největších jaderných projektů" země.

Západ se obává, že Írán by mohl plutonium, vznikající jako vedlejší produkt při provozu těžkovodního reaktoru, použít k výrobě jaderných hlavic. Teherán ale tvrdí, že jeho jaderný program je zaměřen výlučně na mírové využití. Reaktor v Araku buduje dva roky a jeho úplné dokončení plánuje na rok 2009.

Tento vývoj zřejmě vystupňuje obavy světových mocností. Rada bezpečnosti OSN dala Teheránu čas do 31. srpna na to, aby se rozhodl, zda se vzdá obohacování uranu. Teherán si ale brání právo na tuto technologii. V případě, že Írán nedá uspokojivou odpověď v daném termínu, chtějí západní mocnosti v čele s USA prosadit v Radě bezpečnosti OSN proti Íránu sankce. S tím ale nesouhlasí Rusko a Čína, které jsou stálými členy RB OSN s právem veta.