Sobota, 20. dubna 2024

Příští válka se povede o vodu

Příští válka se povede o vodu

"Whisky je od toho, aby se pila, a voda od toho, aby se o ní bojovalo," říkal Mark Twain. Na začátku 21. století jako by se z toho stávala chmurná věštba. Americká zpravodajská služba CIA, auditoři z PricewaterhouseCoopers a zcela nedávno britské ministerstvo obrany vykreslily přízrak příští "války o vodu". Protože voda se stává stále nedosažitelnější na Blízkém východě, Asie a v subsaharské Africe.

Když se zavřou stavidla
Klíčová otázka zní: Směřujeme do éry, kdy se řeky a jezera stanou bezpečnostními výhodami, kvůli nimž se bude bojovat a budou kontrolovány armádami? Nebo bude voda účinkovat jako katalyzátor pro nutnou mírovou spolupráci?
Události poslední doby svádějí k pesimismu - války o vody už jsou tu. Při konfliktu v Libanonu například izraelské bomby dopadající na zavlažovací kanály, jež vedou vodu z řeky Lítání do farem v údolí Bikáa, ohrozily tisíce životů. A když na Srí Lance odmítli separatističtí Tygři tamilského Ílamu otevřít stavidla na kanálech, které dodávají vodu pěstitelům rýže, následoval rozsáhlý vojenský útok, při němž zahynulo sedmnáct pracovníků humanitárních organizací.
Tyto spory o vodu jsou nepochybně spojeny s místními událostmi. Ale hrozí skutečně globální krize vyvolaná špatným zacházením s vodními zdroji. Vždyť kolem roku 2025 mají více než dvě miliardy lidí žít v zemích, kde bude těžké nebo nemožné mít vodní zdroje odpovídající potřebám zemědělství, průmyslu a domácností. Růst populace, urbanizace a rychlý rozvoj průmyslu zvyšují poptávku.


Berou nám Eufrat a Tigris
Příznaky nedostatku vody jsou vidět čím dál víc. V severní Číně vysychají po většinu roku dolní toky řek. V některých částech Indie klesá hladina podzemních vod tak rychle, že je ohroženo 10 - 20 % zemědělské produkce.
Od Aralského jezera ve Střední Asii až po jezero Čad v subsaharské Africe, všude jezera vysychají nebývalým tempem. Velká část lidstva žije v regionech, kde dodávky vody narazily na strop svých možností a kde kolabují ekologické systémy závislé na vodě.
Ještě horší jsou přeshraniční konflikty. Dva z pěti lidí na této planetě žijí u řek nebo jezer, jež jsou součástí státních hranic. Nejlépe to ilustrují poměry na řekách Eufrat a Tigris. V Turecku jsou oba veletoky vnímány jako nedostatečně využívaný zdroj energie a zavlažování. Z pohledu Sýrie a Iráku jsou ale turecké přehrady hrozbou pro obživu tisíce lidí. Je to hra s nulovým součtem: Každá kapka vody, která skončí u tureckého rolníka, je ztrátou syrského farmáře.


Až odkloní řeku Gangu
Velké programy týkající se vody chystají Indie a Čína, které chtějí převést vodu z oblastí velkých řek do suchých regionů. Sousední státy se obávají katastrofálních ztrát vody. Bangladéš varuje, že každé rozdělování vod Gangy by mohlo ohrozit tisíce tamních rolníků.
K určení míst potenciálních konfliktů není třeba doktorát z hydrologie. Na Blízkém východě devadesát procent použitelné vody překračuje mezinárodní hranice a ty nejdůležitější spojují Izrael a okupovaná palestinská území.
Pravda, konflikty přitahují víc než mírová řešení. Oboustranně výhodná dohoda, podle níž Lesotho dodává vodu do jihoafrického Johannesburgu a okolí, se na první stránky novin nedostala.


Dunaj a Rýn jako vzor
Jak se "válkám o vodu" vyhnout? Za prvé, vlády musí přestat vodu pokládat za nevyčerpatelný zdroj, který může být neomezeně využíván. Voda je v mnoha zemích vzácným statkem jen kvůli špatné ekonomické politice. K úspornějšímu využívání vody by vedlo jiné nastavení cen a lepší technologie.
Za druhé, země se musí vyhnout jednostranným krokům. Každá významná změna říčního toku nebo zvýšené využívání společně sdíleného jezera se musí vyjednat, nikoli prosadit silou.
Za třetí, vlády by se měly povzbuzovat k přeshraniční spolupráci. Evropská unie může být příkladem díky své zkušenosti s budováním institucí pro správu velkých řek jako Dunaj a Rýn. A za čtvrté: nepůjde to bez politiků. Voda totiž není věc jen pro experty.
K. Watkins je ředitelem oddělení pro zprávy o rozvoji lidstva v OSN, A. Berntell je výkonným ředitelem Stockholmského mezinárodního ústavu pro otázky vody

AUTOR: Kevin Watkins
Anders Berntell

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů