Pátek, 29. března 2024

NEBEZPEČNÉ ODPADY ZE ZDRAVOTNICTVÍ – HROZBA A PROBLÉM.

Problematiku nakládání s nebezpečnými odpady ze zdravotnictví lze pokládat za  interdisciplinární  úkol.
NEBEZPEČNÉ ODPADY ZE ZDRAVOTNICTVÍ – HROZBA A PROBLÉM.

Rostoucí riziko nebezpečných  odpadů ze zdravotnictví je vyvoláno nejen novými infekčními epidemiemi (vlivem mutací infekčních virů), jejich rychlostí šíření, ale také dynamickým rozvojem medicíny, zdravotnických a hygienických prostředků. Eliminace  vlivu těchto faktorů vyžaduje nové systémové metody řešení, např. v logistice  a zejména vzdělávání zdravotnického i ostatního personálu. Nakládání s nebezpečnými odpady ze zdravotnictví je průmysl s obratem přes 1 mld. Kč, na kterém se podílí přes 200 000 pracovníků, kteří mohou být při manipulaci s nebezpečným odpadem ze zdravotního hlediska potencionálně ohroženi.

Není to  rostoucí hrozba?

Problematiku nakládání s nebezpečnými odpady ze zdravotnictví lze pokládat za  interdisciplinární  úkol.

Nejvýznamnější je zřejmě hledisko infekční. Vzhledem k možné rychlosti šíření je z globálního pohledu potenciální hrozbou  každá infekce identifikovaná kdekoliv ve světě. I při stále dokonalejších hygienických opatřeních se případné chyby a nedostatky ochranného systému ve zdravotnictví vždy musí řešit. Rychlý rozvoj poznání v medicíně akceleruje ještě více inovace a nabídku nových léků a zdravotnických prostředků. 

Celý tento »nápor« nových poznatků a hrozeb  by měl zvládnout zejména zdravotnický personál ve svých horizontálních i vertikálních strukturách. Rozpor mezi nároky a společenským oceněním zdravotnických profesí vyvolává růst fluktuace, nedostatek pracovníků, internacionalizaci  personálu a zejména pak permanentní  potřebu jeho školení.

Z Bruselu  je preferována podpora edukace různých profesních nebo sociálních skupin ve zvolených oblastech, ale autory a tutory pro podporované programy si každý příjemce podpory musí zajistit sám. U nás jsou tyto evropské programy zatím relativně složitým systémem financovány ministerstvy a krajskými orgány.

Jak však definovat cíle a strategií systémového řešení nakládání s nebezpečnými odpady ve zdravotnictví? Nejde zatím v oblasti odpadů jen o dohánění poznání reality a  nesystémovou implementaci různých opatření?

Je to průmysl?

Rozsah oboru nakládání s nebezpečnými zdravotnickými odpady   (dále NO) lze dokládat na základě nekomplexních a relativně zastaralých statistických údajů (v červnu 2006 jsou k dispozici na serveru statistiky údaje z roku 2002). Přímo ve zdravotnictví je aktivních zhruba 25.000 subjektů. Pokud z hlediska produkce NO ze zdravotnictví k tomuto počtu doplníme přibližně 12.000 subjektů (např. léčebny dlouhodobě nemocných, lékárny, různé salony, hygienické služby  aj.)  přesáhne počet producentů  NO čísla 37.000.

Největšími producenty NO jsou lůžková zařízení s přibližně 120.000 lůžky, u kterých se uvádí produkce  odpadů od 150 do 1000 kg na lůžko za rok.

Vzhledem k neslučitelnosti zdravotnické a »odpadářské« kategorizace původců NO a účinnosti statistiky lze jen odhadovat roční množství »produkovaných« NO v rozsahu 25 tis. tun (podle statistiky) až 40 tis. tun (podle odhadu).  Asi 75 %  NO je odstraňováno spalováním (přímo jako NO nebo jako dekontaminát), 25 % NO je dekontaminováno. Oficiálně na skládkách jako dekontaminát skončí 9-12 % NO. Jako recykláž skončí na skládkách zhruba až 7 % NO.

V  kontejnerech na odložená léčiva v lékárnách  skončí ročně  přibližně 200 tun léčiv, z toho jen v Praze kolem 42 tun.  Zhruba stejný objem léčiv je zřejmě likvidován jinak.

Obrat finančních prostředků realizovaných v souvislosti s nakládáním s NO lze v přímo vynaložených nákladech  odhadnout na částku 350 mil. Kč a v nepřímo vynaložených nákladech na více než  1 mld. Kč.

Pokud se pokusíme postihnout počet pracovníků, kteří jsou potenciálně ohroženi NO (zdravotnictví, hyg. služby, lékárny aj,)pracují v oboru nakládání s NO (manipulace, recyklace, dekontaminace, spalování, skládkování apod.) nebo svou činností přijdou do styku přímo s NO, nebo řeší problematiku NO (policie, celníci, decizní orgány, hasiči  aj.), je možné v prvém přiblížení  odhadnout jejich  počet  na  200.000.

Lze si položit otázku – jaká je odborná kvalifikace těchto pracovníků v oblasti nakládání s NO?

Lze říci, že základní kvalifikace většiny pracovníků v celé hierarchické struktuře je založena kromě samostudia jen na úrovni školení BOZP. Tento závěr vychází z poznání situace v předních českých  zdravotnických zařízeních.

Nástroje  k minimalizaci rizik

Zdravotnická zařízení a další podobná zařízení jsou specifická tím, že prakticky všechny materiální vstupy se po použití stávají odpady. 

Na základě dlouhodobých rozborů složení, lze vyvodit, že v nebezpečných odpadech ze zdravotnictví představují největší podíl obaly, jejichž množství se dá odhadnout na 40 až 70 % obsahu.

Za hlavní nástroje k minimalizaci rizik a problémů nakládání s nebezpečnými odpady ze zdravotnictví lze pokládat edukaci, tj. zvyšování kvalifikace v dané problematice, a systémová opatření legislativní a  věcná.

V oblasti cíleného zvyšování kvalifikace již byly zahájeny první kroky firmou ELSYST s.r.o., která je v Praze největší firmou zabývající se sběrem NO ze zdravotnictví. Firma získala grand, který je financován z Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu a rozpočtu hl.m. Prahy, na projekt s názvem „Manipulace s nebezpečnými odpady, zejména ze zdravotnictví“.

Projekt je postaven na zajištění vzdělávání pracovníků z různých oblastí pracovních činností,kteří přicházejí do styku s nebezpečnými odpady, které mají souvislost se zdravotnictvím.   

V současné době probíhají pilotní kurzy projektu, v kterých jsou školeni budoucí školitelé. Tito vyškolení pracovníci by pak měli zajistit přenesení získaných znalostí na své podřízené pracovníky tak, aby povědomí o NO a jejich rizicích „zasáhlo“ co největší počet pracovníků, kteří se denně dostávají do styku s NO.

Představa řešitelů projektu je od příštího roku dána, úpravou zákona 309/2006 Sb, kterým se upravuje zajištění BOZP s platností od 01.01.2007. Touto úpravou se stanoví nutnost proškolení, z hlediska BOZP, u všech pracovníků, kteří přicházejí, nebo mohou přijít při své pracovní činnosti do styku s nebezpečnými odpady.

Více informací je možno získat na www.elsyst.cz, telefonech  284 688 635-640 nebo dotazem na e-mail: kubicek@elsyst.dtnet.cz

Ing. Miroslav Brejcha,

Elsyst s.r.o. Praha

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů