Peníze z klestí
Pojízdná rafinerie může učinit zpracování dřevního odpadu ekonomickým.
Pojízdná rafinerie může učinit zpracování dřevního odpadu ekonomickým.
Dříví, které zůstává po kácení lesa nebo po jeho probírce, možná konečně dostane využití. Podle amerického ministerstva energetiky jde v USA asi o 16 procent veškerého těženého dřeva, tedy o 49 mil. tun ročně.
Problém je, že tato hmota je velmi objemná (má malou hustotu), není koncentrovaná na jednom místě - a ke všemu je často v nedostupných oblastech. Její zpracování je proto často neekonomické. Výsledkem je, že hromady klestí okolo lesních cest se většinou bez užitku spalují - nebo nechají zetlít.
Malá kanadská firma Advanced Biorefinery z Ottawy to chce změnit. "Když nemůže dřevo do továrny, přivezeme továrnu ke zdroji dřeva," říká Peter Fransham, prezident společnosti.
Advanced Biorefinery vyvinula pojízdnou rafinerii, která dokáže procesem zvaným "suchá destilace" zpracovat 55 tun dřevní hmoty denně. Rafinerie využívá známý postup zvaný rychlá pyrolýza. Jde o to, že dřevní hmota se rychle zahřeje na 550 stupňů Celsia, a to za velmi omezeného přístupu vzduchu. Tím dojde k rozrušení molekulární struktury dřeva. Vznikne směs, v níž 60 % tvoří lehké oleje, zbytek je dřevěné uhlí, popel a směs plynů. Oleje, které na rozdíl od těžbou získávaných paliv neobsahují žádnou síru, se dají spalovat (v kotlích, turbínách, nebo ve vznětových motorech), nebo využít v chemickém průmyslu.
Jádrem inovace, na níž stojí pojízdná rafinerie společnosti Advanced Biorefinery, je modulární design celé technologie. Rafinerie sestává ze šesti modulů, z nichž každý se bez problémů vejde na nákladní vůz. Zprovoznění celé rafinerie trvá nejvýš týden.
Po letech vývoje a poloprovozního testování teď stojí pojízdná rafinerie před pilotním nasazením. Pokud se potvrdí předpoklady, měla by tato technologie umožnit získat zhruba čtyřnásobek vložené energie. To by byl velký úspěch, hlavně v porovnání s produkcí bioetanolu z obilí, kde je energetická návratnost asi 150procentní.
Prezident AB odhaduje, že jen v kanadské provincii Ontario (jejíž ministr pro životní prostředí se v projektu pojízdné rafinerie osobně angažuje) je prostor pro nasazení dvou tisíc pojízdných rafinerií. Trhem pro novou technologii je ovšem celý svět.
Dříví, které zůstává po kácení lesa nebo po jeho probírce, možná konečně dostane využití. Podle amerického ministerstva energetiky jde v USA asi o 16 procent veškerého těženého dřeva, tedy o 49 mil. tun ročně.
Problém je, že tato hmota je velmi objemná (má malou hustotu), není koncentrovaná na jednom místě - a ke všemu je často v nedostupných oblastech. Její zpracování je proto často neekonomické. Výsledkem je, že hromady klestí okolo lesních cest se většinou bez užitku spalují - nebo nechají zetlít.
Malá kanadská firma Advanced Biorefinery z Ottawy to chce změnit. "Když nemůže dřevo do továrny, přivezeme továrnu ke zdroji dřeva," říká Peter Fransham, prezident společnosti.
Advanced Biorefinery vyvinula pojízdnou rafinerii, která dokáže procesem zvaným "suchá destilace" zpracovat 55 tun dřevní hmoty denně. Rafinerie využívá známý postup zvaný rychlá pyrolýza. Jde o to, že dřevní hmota se rychle zahřeje na 550 stupňů Celsia, a to za velmi omezeného přístupu vzduchu. Tím dojde k rozrušení molekulární struktury dřeva. Vznikne směs, v níž 60 % tvoří lehké oleje, zbytek je dřevěné uhlí, popel a směs plynů. Oleje, které na rozdíl od těžbou získávaných paliv neobsahují žádnou síru, se dají spalovat (v kotlích, turbínách, nebo ve vznětových motorech), nebo využít v chemickém průmyslu.
Jádrem inovace, na níž stojí pojízdná rafinerie společnosti Advanced Biorefinery, je modulární design celé technologie. Rafinerie sestává ze šesti modulů, z nichž každý se bez problémů vejde na nákladní vůz. Zprovoznění celé rafinerie trvá nejvýš týden.
Po letech vývoje a poloprovozního testování teď stojí pojízdná rafinerie před pilotním nasazením. Pokud se potvrdí předpoklady, měla by tato technologie umožnit získat zhruba čtyřnásobek vložené energie. To by byl velký úspěch, hlavně v porovnání s produkcí bioetanolu z obilí, kde je energetická návratnost asi 150procentní.
Prezident AB odhaduje, že jen v kanadské provincii Ontario (jejíž ministr pro životní prostředí se v projektu pojízdné rafinerie osobně angažuje) je prostor pro nasazení dvou tisíc pojízdných rafinerií. Trhem pro novou technologii je ovšem celý svět.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
