Přicházejí k nám exotické druhy

Jižní Morava - Oteplování klimatu způsobuje, že se na jižní Moravě v posledních letech objevují druhy živočichů, které jsme byli zvyklí poznávat spíše z průvodců po jižních zemích nebo ze zoologické zahrady. Invazi z jihu vedou zástupci říše hmyzu.

Časy, kdy se z jihomoravských luhů a hájů bude ozývat vytí šakala nebo mohutný cvrkot cikád, možná nejsou tak daleko. Díky oteplování se na naše území z jihu v posledních letech rozšiřují teplomilné druhy živočichů.
"Postup teplomilných druhů z jihu na sever je zřejmý a prokazatelný u mnoha živočišných druhů, zjevné je to zejména u hmyzu, ptáků a netopýrů. Většinou je důvodem oteplování, kdy se například prodlužuje doba vegetace nebo zvyšují jarní
teploty," řekl Mojmír Vlašín z Českého svazu ochránců přírody. Dobrým příkladem je podle něj například vlha pestrá. Na jižní Moravě nebyl tento původně tropický pták před dvaceti lety vůbec, dnes jeho výskyt zaznamenali odborníci už i na Přerovsku. "Do poradny v Brně nám jeden zachránce donesl vysíleného netopýra. Zjistili jsme, že je to netopýr Saviův, u nás zatím neznámý druh," uvedl Vlašín.
Jižní Morava je jako nejteplejší region přirozenou vstupní branou pro jižní teplomilné druhy na naše území. Většina živočišných imigrantů pochází z říše hmyzu. Příkladem může být exoticky vyhlížející křižák pruhovaný, který se k nám rozšířil z jižní Evropy. Také další druhy hmyzu se na jihu Moravy stále více rozšiřují."Například kobylka sága. Dříve se vyskytovala pouze v jedné lokalitě, kterou jsme museli před lidmi tajit. Dnes ji najdete na mnoha místech jižní Moravy," řekl Vlašín. Také na kudlanku nábožnou, která se vykytovala dříve pouze na Pálavě, mohou dnes lidé narazit třeba i u Tišnova. Na jižní Moravě se také zabydluje dlouhozobka svízelová. "Je to zvláštní motýl, který saje za letu z květu, a tak může některým lidem připomínat kolibříka," uvedl entomolog Igor Malenovský.
Narušení místního ekosystému se odborníci nebojí.
"Pokud jde o přirozenou migraci, nemělo by to narušit náš ekosystém. Šíří se sem i jejich přirození predátoři a nemoci, kteří je udržují v rovnovážném stavu. Rovnováhu narušuje spíše člověk, když odněkud doveze nějaký druh a vypustí ho do prostředí, kde mu chybí přirozený nepřítel," vysvětlil Stýblo.
Ne vždy je také za migrací živočichů jen oteplování. Často může za migraci živočichů člověk. Například šakal, který se na jižní Moravě měl podle neověřených zpráv objevit, k nám možná nemíří za teplem. "Šakal se vyskytoval u nás už ve středověku, ale lidé ho vyhubili. Může se u nás opět objevit. Za jeho migrací na sever bude ale spíše než oteplování to, že jej lidé už tolik neloví," myslí si Vlašín.

Stránku připravil: Text: Pavel Tomeš