zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Libanon čistí pláže, chce po Izraeli náhradu škod

15.09.2006
Havárie
Libanon čistí pláže, chce po Izraeli náhradu škod
Libanonské pobřeží patřilo před válkou tradičně k nejčistším ve Středozemním moři.
Teď chodí po veřejné pláži v metropoli Bejrútu desítky dobrovolníků v modrých ochranných oblecích a odstraňují tuny mazutu. "Tímhle tempem neskončíme ani za několik měsíců," stěžuje si místní rybář Abíd Mahfúz, citovaný stanicí BBC.
Libanonská vláda tvrdí, že jde o největší ekologickou katastrofu v historii země.
Při zničení skladu paliva elektrárny Džija pár desítek kilometrů na jih od Bejrútu, který v červenci zasáhla izraelská armáda, uniklo do moře kolem patnácti tisíc tun mazutu. Skvrna dlouhá 140 kilometrů se rozlila po pobřeží.
"Nebýt dalších problémů spojených s válkou, byla by to pro region Středozemního moře událost roku," řekl stanici Hlas Ameriky ekolog Waíl Hmajdán.

Mrtvá příroda
I bílé, kamenné zdi na pobřeží starého fénického přístavu Byblos na jihu země, řazeného na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, nyní pokrývají tuny hustého černého oleje.
Hubí ryby, ptáky, vodní želvy i delfíny. "Byl jsem se tam podívat. Všechno na postiženém pobřeží - ryby, bezobratlí, krabi, řasy, mušle - bylo mrtvé," řekl agentuře Reuters Rick Steiner z Univerzity na Aljašce, který libanonské vládě pomáhá s odstraňováním škod.
Expert, který se podílel i na likvidaci katastrofy způsobené na Aljašce při havárii ropného tankeru Exxon Valdez v roce 1989, novinářům řekl, že olejová skvrna na pobřeží Libanonu je jedna z nejhorších, které viděl.
Fakt, že se rozlil mazut, nikoli surová ropa, situaci jen komplikuje. "Pohybuje se jinak, je hustší a nejde tak snadno vysušit," vysvětlil Steiner.

Likvidace škod
Trpí rybáři i turistika. Kavárny a hotely na plážích v městečku Byblos jsou prázdné.
"I kdybychom vyjeli na moře, ryby nemůžeme prodávat," stěžuje si jeden z místních podnikatelů, devětačtyřicetiletý Abú Alí.
Zkušenost z oblastí postižených podobnou katastrofou ukazuje, že obnova potrvá léta. Záchranné práce začaly až po uzavření příměří a naplno se rozbíhají až nyní, kdy skončila izraelská námořní blokáda Libanonu.
Zatím se odstranilo jen čtyři sta tun. Philippe Mazin z francouzského námořnictva ukazuje dobrovolníkům v Bejrútu, co dělat.
"Je nutné odstranit písek na kraji vody, kde olej prosákl do hloubky půl metru. Vše je nutné udělat ručně. Na čištění není možné používat stroje," řekl Mazin listu Middle East Online.
Libanonská vláda odhadla, že na následky znečištění zemře více lidí než při samotné válce.
"Zasáhli nádrž, která byla nejblíže moři," řekl listu Independent ministr životního prostředí Jakúb Sarraf. Tvrdí, že Izraelci způsobili katastrofu záměrně.
Během dvanácti dnů po náletu shořelo dalších 25 tisíc tun paliva, skladovaného jen pětadvacet metrů od moře. Začal se šířit toxický mrak, obsahující například olovo nebo rtuť, a podle Sarrafa mohl zasáhnout třetinu země.

Izrael: Obvinění je směšné
S tvrzením, že způsobil škodu záměrně, ale židovský stát nesouhlasí. "Popíráme ministrova obvinění. Zdají se být naprosto směšná," řekl britskému listu Independent mluvčí izraelské vlády.
Vláda v Bejrútu se přesto chce s Izraelem soudit o náhradu škod. Tvrdí, že likvidace si vyžádá desítky miliónů dolarů.
"Jen vyčištění pláží potrvá nejméně rok," řekl ministr Sarraf. Rybáři podle něj během celé doby nebudou moci vyjíždět na moře, což bude znamenat další ekonomické ztráty.
Evropská unie poskytne letos na vyčištění pobřeží Libanonu finanční podporu padesát miliónů eur. Do země navíc míří expertní tým UNESCO, aby zhodnotil rozsah škod ve městě Byblos.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí