Osek nad Bečvou – zavezení lužního lesa průmyslovým sádrovcem a jeho následné odstranění

Obec Osek nad Bečvou, jako bývalý vlastník lužního lesa v odstaveném ramenu řeky Bečvy, vytěžila v roce 1999 porost na ploše 2,71 ha, a to v rozporu s rozhodnutím Okresního úřadu Přerov, který povolil těžbu na ploše 1 ha. V lednu 2000 začala obec zavážet plochu průmyslovým sádrovcem z  Prechezy, a.s. Přerov. Při jednání dne 15.2.2000 ČIŽP vyslovila zákaz dalšího navážení. I přesto obec v činnosti pokračovala a na plochu 1,50 ha navezla vrstvu průmyslového sádrovce o průměrné výšce 1-1,5 m, místy i více. Tímto nezodpovědným chováním došlo ke zničení celého stanoviště lužního lesa.

Za neoprávněné užití lesních pozemků k jiným účelům než pro plnění funkcí lesa uložila ČIŽP oblastní inspektorát Olomouc pokutu ve výši 800 000,- Kč. Při hodnocení poškození životního prostředí v lese se ČIŽP opřela nejen o vlastní úsudek, ale i o dvě odborná posouzení (Mendlova zemědělská a lesnická univerzita, fakulta lesnická, a Ústav pro hospodářskou úpravu lesů), která zhodnotila zásah jako negativní, zabraňující obnově původního ekosystému lužního lesa. Obec se proti rozhodnutí ČIŽP odvolala. Odvolací orgán MŽP pokutu snížil na 20.000,-Kč. Na jedné straně potvrdil hodnocení a postup oddělení ochrany lesa (OOL), a na druhé straně zohlednil skutečnost, že obec Osek n. B. předem informovala OkÚ Přerov. Současně s tímto správním řízením bylo vedeno také řízení o uložení pokuty za porušení zákona v oblasti ochrany přírody. Uložená pokuta byla odvolacím orgánem snížena z 900.000,- Kč na 150.000,- Kč.

V roce 2001 bylo podáno trestní oznámení za porušení § 181 trestního zákona (ohrožení a poškození životního prostředí), výsledek prošetření však nebyl ČIŽP sdělen.

Následně v roce 2002 vydala ČIŽP rozhodnutí o opatření k nápravě, jímž uložila obci Osek nad Bečvou odstranění navezeného sádrovce a komunálního odpadu. Opatření bylo uloženo se souhlasem nového vlastníka pozemků. Byla zpracována a předložena další tři stanoviska odborných organizací (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Palackého universita Olomouc, přírodovědecká fakulta, a projektanta Ing. Šindlara). Stanoviska jednoznačně potvrdila nezbytnost odstranění průmyslového sádrovce pro možnost obnovy lužního stanoviště a lesa. Proti uloženému opatření se obec Osek nad Bečvou odvolala a v únoru 2003 bylo rozhodnutí odvolacím orgánem změněno, avšak pouze ve lhůtě pro odstranění sádrovce a doplněno o uvedení pozemků do vyhovujícího stavu tak, aby bylo možné plochu znova zalesnit. Termín byl stanoven do 31.11.2003.

Bohužel po provedené kontrole v roce 2004 inspektoři zjistili, že uložené opatření nebylo obcí splněno a na zavezené části se, i přes převrstvení slabou vrstvou zeminy, nacházela pouze převážně bylinná vegetace. ČIŽP proto za neplnění opatření uložila pokutu 40.000,- Kč, kterou MŽP po odvolání obce potvrdilo.

Je třeba dodat, že daleko spíše než s pochopením pro ohrožení životního prostředí se ČIŽP v podobných případech setkává s průtahy, s využíváním právních kliček, jimiž se firmy či společnosti snaží vyhnout odpovědnosti apod. Jsme pak žádáni, abychom zveřejňovali sankce, jež jsme firmám uložili, ale z hlediska stavu životního prostředí bývá někdy i pozdě. Aby se “ ledy daly do pohybu”, musela ČIŽP v tomto případě přistoupit k exekučnímu výkonu rozhodnutí, v jejímž průběhu se obec zavázala k plnění opatření a začátkem června 2006 začala průmyslový sádrovec a další odpad z poškozeného území odstraňovat. Netřeba snad zdůrazňovat, že skutečnou prioritou je odstranění znečištění a z  něho plynoucí nebezpečí.

V současné době je průmyslový sádrovec z celé plochy odstraněn a je dokončováno navezení zeminy na stav, který umožní obnovu lesa.

Průmyslový sádrovec měl pro růst rostlin velmi nepříznivé důsledky. Při vysokém obsahu síry, vysokém pH, nedostatku organické hmoty, nízkém obsahu mikroelementů, zejména fosforu, trpěly rostliny nedostatkem živin. Také fyzikální vlastnosti průmyslového sádrovce byly pro nízkou propustnost, nedostupnost vázané vody a tvorbu puklin při sesychání, velmi nevhodné pro růst rostlin. Kořeny rostlin na průmyslovém sádrovci se rozprostírají v povrchové vrstvě do hloubky 5, maximálně 10 cm. Širší dopady na území spočívaly v možnosti kontaminace řeky Bečvy , záplavového území a snížení retenční schopnosti území při povodňových stavech.

ČIŽP po dokončení převrstvení zeminou bude považovat jedinečné lužní stanoviště za zachráněné pro lužní les (v ČR je tento typ zastoupen omezeně) s jeho typickými dřevinami i keři.

Zpracoval: Česká inspekce životního prostředí

V Praze dne 22.8.2006

Odstraňování sádrovce dne 12.6.2006

Ukázka výšky vrstvy sádrovce dne 19.6.2006

Stav po odstranění průmysl. sádrovce a zavezení zeminou dne 7.8.2006

Zdroj: ČIŽP