Venkov neláká, mladí míří na okraje měst

 Klidný život na venkově či lepší životní prostředí už nejsou takovým lákadlem pro mladé lidi, kteří by zde chtěli založit rodinu.
V posledních letech se tradiční vesnice stále více vylidňují. Až pětaosmdesát procent z nich tak přichází o mladé, perspektivní lidi.
"Mnohé vesnice se potýkají s nedostatkem pracovních míst, zanikají tradiční odvětví zemědělství. Mladým se nechce dojíždět zdlouhavě za prací do měst, ještě navíc, když kolem vesnic není kvalitní infrastruktura," vysvětluje René Wokoun, vedoucí katedry veřejné správy a regionálního rozvoje z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Venkov stárne
Malá města a vesnice tak pomalu ale jistě stárnou. Více je vyhledávají starší lidé, kteří si zde v důchodu chtějí v klidu odpočinout třeba na chalupě.
"Pokud se mladí stěhují do vesnic, tak to je opravdu pouze výjimečně. A to tehdy, pokud jsou to umělci, či se chtějí věnovat například ekologickému zemědělství," míní Wokoun.

Vesnice ve městech
I přesto, že mladí lidé nevyhledávají přímo tradiční život na venkově, bydlení v rodinném domě se zahradou daleko od rušných ulic města se jim líbí.
V posledních pěti letech se tak proměňují okrajové části měst v menší, soběstačné vesnice. Příkladem jsou satelitní města.
"Lidé zde mají klid na bydlení, do práce se ale dostanou snadno. Proto se stále více zvyšuje počet přistěhovalců právě sem," vysvětluje Wokoun.
Navíc i tradiční vesnický život se postupem času mění na ten městský. Přes sedmdesát procent obyvatel České republiky žije ve městech a příměstských oblastech. Například na Prahu-západ se v roce 1991 přistěhovalo sto lidí, před třemi lety jich už bylo přes dva tisíce.

Mladí obnovují tradice
Pokud ale mladí lidé žijí na vesnici, jsou pro ni většinou viditelným přínosem.
"Jsou příklady vesnic, kdy se právě oni výrazně podílejí na zdejším kulturním životě. Především na Moravě existují místa, kde po padesáti letech obnovili tradici masopustních průvodů," upozorňuje Wokoun.
Více mladých lidí žije ve vesnicích v Polabí či na jižní Moravě, kde se mohou ještě věnovat zemědělství.
"Pokud vesnice dokáže nabídnout mladým lidem dobré zázemí, jako je například škola, tak jim mnohdy nevadí dojíždět. Myslím, že venkov se znovu rozvíjí," dodává Eduard Kavala, předseda Spolku pro obnovu venkova.


Jak se lidé stěhují na okraje měst
Rok 1992 2003
Praha-východ 144 2015
Praha-západ 421 2147
Plzeň-jih -132 663
Plzeň-sever 26 749
Brno-venkov -64 2284
Nymburk 32 887
Beroun 105 887
Mladá Boleslav 160 802
Kladno 144 574
Zdroj: ČSÚ


Titul Vesnice roku
Vyhlašuje Spolek pro obnovu venkova, Svazu měst a obcí a ministerstva pro místní rozvoj. Vyhlášení celostátního vítěze předchází krajská kola.