zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Bagry kráčí Českým rájem, krajinu pohltil kráter pískovny

25.09.2006
Příroda
Geologie
Bagry kráčí Českým rájem, krajinu pohltil kráter pískovny

Český ráj - Kouzelný pohled na mozaiku polí a luk zakončenou pásem pískovcových věží skalního města Apolena mezi Hrdoňovicemi a zříceninou hradu Trosky ještě před sedmdesáti lety každého turistu utvrdil, že se nachází v srdci Českého ráje. Od té doby značnou část polností pohltil obří kráter střelečské pískovny a výhled na Trosky zakryly mohutné stavby závodu na zpracování jedné z nejkvalitnějších surovin pro výrobu skla v Evropě.


Přestože se současní majitelé lomu snaží negativní dopady těžby na okolní krajinu omezovat, kdo si nechce zkazit zážitek z návštěvy Českého ráje, měl by se pískovně ve Střelči raději vyhnout.

Od koňských potahů k optickým vláknům

Střelečský lom leží asi dvanáct kilometrů severozápadně od Jičína u Hrdoňovic na katastrálním území obcí Střelče, Mladějova a Újezdu pod Troskami. Počátky těžby písku tam spadají již do druhé poloviny 19. století, kdy hrabě Jindřich František Šlik nechával v okolí Hrdoňovic pro sebe a správu svých lesů kopat první písek na úpravu cest.


Od roku 1885 byl v provozu lom nad Hrdoňovicemi, který zaměstnával dvacet až třicet dělníků, a koňské potahy z něj rozvážely kámen a písek na stavby v širokém okolí.
V roce 1939 začal profesor Vysoké školy báňské v Příbrami Bohuslav Stočes naplňovat svoji myšlenku na těžbu sklářských písků a v Hrdoňovicích založil moderní závod, který začal produkovat mimořádně kvalitní písek na výrobu křišťálového, optického i tabulového skla.


V roce 1948 přešel střelečský lom pod národní podnik Severočeské pískovny, který jej začal rozšiřovat a vybavovat mechanizací a těžkými stroji. V letech 1975 až 1980 proběhla výstavba nového závodu pro 235 zaměstnanců, jenž zabral plochu 22 hektarů a dál rozšířil sortiment výroby.
V roce 1991 se lom stal samostatným státním podnikem Sklopísek Střeleč, který v roce 1994 stát prodal soukromé nadnárodní akciové společnosti Eximos.

V Českém ráji se bude těžit ještě nejméně pětatřicet let

Mimořádně kvalitní písek ze střelečského lomu je dnes základní surovinou pro výrobu křišťálového, obalového a plochého skla i skelných vláken. Je též vhodný pro využití ve slévárenském a automobilovém průmyslu či na výrobu glazur a smaltů.
Rozhodující pro osud střelečské pískovny bylo povolení k další těžbě, které její majitelé získali v roce 1998. Bez něj by firma musela dobývání písku v Českém ráji ukončit.
"Povolení nám umožňuje těžit od této chvíle ještě minimálně dalších pětatřicet let," uvedl ředitel společnosti Eximos Ludvík Jan Rys.

Oprávnění k další těžbě obsahuje téměř sto podmínek, které musí těžaři plnit. O jejich prosazení se zasloužili i členové občanského sdružení Žehrovka, jež sjednocuje odpůrce těžby vlastnící domy v okolí lomu.


Ti v minulosti poukazovali na negativní dopady těžby na krajinu, ovzduší, spodní vody i životní podmínky obyvatel okolních obcí.


"Naše stanovisko k povolení další těžby jsme dlouho zvažovali. Nakonec jsme s jejím prodloužením souhlasili pod podmínkou, že firma Eximos dodrží všechna opatření doporučená ministerstvem životního prostředí," řekl krátce po vydání povolení k další těžbě zástupce sdružení Žehrovka Jiří Dostál.


I po vytěžení povolených pozemků někdy okolo roku 2040 zůstanou ve střelečském ložisku stále ještě dvě třetiny zásob přibližně na dalších šedesát let těžby. Proto se odpůrci pískovny snaží dosáhnout toho, aby stát všechny zásoby písku, které po skončení platnosti nového povolení v lomu zbudou, odepsal. Zatím se jim to nepodařilo.

Slibovaný plovoucí bagr nebude

Nepříjemný hluk a prach doprovázející současnou klasickou těžbu pomocí odstřelů i další zpracování písku těžkými stroji v závodě měl výrazně snížit nový plovoucí bagr, který chtěla firma Eximos nejpozději do roku 2005 spustit na hladinu zatopené pískovny. Z ambiciózního plánu za stovky milionů korun nakonec sešlo a společnost bude dál těžit písek stejným způsobem jako dosud. "Zjistili jsme, že hlavice bagru by nedokázala narušit tvrdší vrstvy horniny. Drahý plovoucí bagr by nám tím pádem byl k ničemu, protože by vytěžil pás horniny, narazil na tvrdou překážku a před ní by zůstal stát," vysvětlil Rys.

Pískovna pochoduje Českým rájem

Výhledu z Trosek podle těžařů prospěje zemní val na severozápadním okraji lomu osázený stromy. Až za několik let stromy vyrostou, nebude pískovnu vidět ani z parkoviště pod hradem. Jediné místo, odkud potom budou moci návštěvníci Trosek část lomu ve Střelči zahlédnout, bude vyhlídka na nižší věži zvané Baba.


Firma Eximos postupně odstraňuje i další nevzhledné pozůstatky minulé těžby v okolí lomu. Těžaři dokončili likvidaci výsypky Jordán, na jejímž místě vznikl les se třemi rybníčky pro obojživelníky, a vysoušejí nevyužívané kalové nádrže na čištění vytěženého písku.


"Lom se už dál zvětšovat nebude. Průběžně prováděnými rekultivacemi se naopak neustále opticky zmenšuje," tvrdí ředitel.


Momentálně se písek ve střelečském lomu těží na necelých 22 hektarech a k další těžbě se postupně připravuje dalších 8 hektarů. Pětačtyřicet hektarů již vytěžené plochy se zasypává, rekultivuje a osazuje novou zelení.


"Rozloha zůstává zhruba stejná, ale lom se pomalu sune kupředu. Na jedné straně se rozšiřuje na nové pozemky, na druhé straně se vytěžená plocha zasypává a ozeleňuje. Tímto způsobem bude těžba pokračovat i v dalších letech," vysvětlil Rys.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí