Kdo zkrotí vítr, vydělá miliony

PRAHA - Kdo chce zbohatnout, staví větrné elektrárny. Zlatonosný vítr je dokonce tak silný, že rozkládá zastupitelstva obcí, rozhání místní organizace politických stran a rozděluje obchodní společnosti. Na rozdíl od ochránců přírody, z nichž někteří v tomto oboru sami podnikají, považují mnozí ekonomové stavbu větrných elektráren za zbytečný luxus. Výkupní cena energie z nich je totiž uměle nadsazená a navíc lidé v okolí elektrárny platí za energii úplně stejně jako ostatní. "Domácnosti na ekologickou energii ve skutečnosti mírně doplácejí, protože cena za výkup energie je navýšená a zákon rovněž zajišťuje její odběr do soustavy, takže ji nelze odmítnout," říká někdejší ministr financí Zemanovy vlády, nyní hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Elektrárny se tak vyplácejí jen jejich provozovatelům, nikoliv odběratelům. A že by se kvůli nim v budoucnu zavíraly hnědouhelné elektrárny, se také neplánuje. Energie je navíc v Česku přebytek a ještě ji prodáváme do zahraničí. Česká republika ale musí splnit evropskou direktivu, že do roku 2010 bude vyrábět alespoň osm procent energie z obnovitelných zdrojů. Podle údajů ministerstva průmyslu se v Česku nyní točí 54 velkých větrníků, to je o sedm více než vloni. Stavba malé větrné elektrárny stojí jeden až dva miliony korun, velká přijde na desítky milionů. Návratnost investice bývá nanejvýš deset let.

"Údaje se ale nedají paušalizovat. Musí se stanovit takzvaná energetická výtěžnost lokality. Musejí se v ní sejít údaje alespoň za deset let, aby se dalo určit, jak je stavba rentabilní," upozorňuje Jan Tauš, ředitel společnosti Taawin, která se stavbou elektráren zabývá.

Podnikavý starosta

V severočeských Jindřichovicích pod Smrkem má obec dvě větrné elektrárny o maximálním společném výkonu 1,2 megawattu. "Do obecní kasy přinesou v průměrně větrném roce asi milion korun po odečtení všech splátek," říká zastupitel Ivo Svěrčina. V případě Jindřichovic je to třetina obecního rozpočtu. Ročně tam navíc přijíždějí tisíce lidí, kteří navštěvují informační centrum zřízené u elektráren. Několik místních proti stavbě vystoupilo, nyní prý obec žádné negativní ohlasy nemá. Mnozí se ale pozastavují nad tím, že generálním dodavatelem stavby byla Agentura mikroregionálního rozvoje, jejímž ředitelem byl starosta Jindřichovic (a neúspěšný kandidát zelených do sněmovny) Petr Pávek. Provozovatelem elektrárny je firma RESEC, jejímž spolumajitelem je také Petr Pávek.

Povětrní politici

Stavba větrné elektrárny je zvýhodněna jako snad žádná jiná podnikatelská aktivita. Podnikatel energii prodá dráž, než kdyby vlastnil špinavý zdroj energie. Kilowatthodina stojí 2,50 koruny, což je až dvojnásobek ceny proudu z běžných zdrojů. Po dobu pěti let má navíc prominutou daň z příjmu a ještě si může sáhnout na dotace, které mohou činit až polovinu nákladů na stavbu. V tom případě se elektrárna zaplatí v průměru za pět let. "Evropa chystá velkou podporu a peněz bude opravdu dostatek," říká stavitel větrných elektráren Jan Tauš. Proto není divu, že větrný byznys hýbe komunální politikou v oblastech, kde je vhodné větrníky stavět. Ve vesničce Kalek v Krušných horách se například místní podnikatelka rozhodla kandidovat do zastupitelstva, a aby vyhrála, začala k trvalému pobytu do obce přihlašovat hromadně své známé, kteří tam budou moci volit. Místní se obávají, že po ovládnutí radnice nechá v obci postavit větrné elektrárny. Touha stavět elektrárny zasáhla i do stranické politiky. Šéf severočeských sociálních demokratů Petr Benda, ačkoliv to sám popřel, je podle místních zdrojů spojen s osobami, které chtějí v Krušných horách také stavět větrníky, Bendův politický vliv jim k tomu má vydláždit cestu. V Dubí na Teplicku byla údajně i kvůli tomu před časem zrušena místní organizace ČSSD a začala fungovat druhá, do níž byli přijati i Romové, kteří o tom nevěděli. V severních Čechách chtěla stavět i česko- britská společnost Czech Venti. Do stavby chtěla investovat 360 milionů eur a obřích větrníků s celkovým instalovaným výkonem 182 MW mělo vyrůst 83. Licenci na stavbu od ministerstva průmyslu však držela česká firma, která byla akcionářem Czech Venti. Kvůli vidině astronomického výdělku to ale v akciovce začalo skřípat. Britové si začali stěžovat na to, že Češi chtějí licenci za jejich zády prodat jiné firmě. Navíc českého akcionáře obviňují z machinací s dokumenty a celá věc skončila u soudu. Problémem při stavbě větrných elektráren může být rušení rázu krajiny či zásahy do přírody při jejich stavbě. Ta trvá podle odborné firmy asi půl roku, sám stožár je pak vztyčen za den. Odpůrci elektráren argumentují zvýšením hluku či ohrožením ptáků, kteří mohou najít smrt ve vrtulích. "Když k nám lidé přijedou, zaposlouchají se, žádný hluk je neruší. Nestěžují si ani místní. Mrtvé ptáky pod větrníky také nesbíráme, máme jen pozitivní zkušenost," říká jindřichovický zastupitel Ivo Svěrčina.

VÍTR VYNÁŠÍ

Česká republika musí do roku 2010 produkovat alespoň osm procent energie z obnovitelných zdrojů

stavba malé větrné elektrárny stojí jeden až dva miliony, velký větrník přijde až na 75 milionů

návratnost je asi deset let

na stavbu lze získat až padesátiprocentní dotaci, pak se krátí i doba návratnosti

výkupní cena ekologické energie je několikanásobně vyšší než ostatní energie

provozovatel rozvodné sítě má povinnost odkoupit energii z obnovitelného zdroje

majitel elektrárny je na pět let osvobozen od daně z příjmu

Zdroj: Nedělní svět