USA: návrat k přírodě?

V pseudogotické lodi Národní katedrály ve Washingtonu zní z reproduktorů hlas muže, který stojí pod kazatelnou a promlouvá k lidem v zaplněných lavicích. E. O. Wilson ovšem není kněz, ale přední biolog a popularizátor vědy. Do kostela se vypravil, aby nábožensky založeným Američanům připomenul, že ve své starosti o okolní svět zatím opomíjeli podle něho to nejdůležitější. Ochranu životního prostředí.

Ekologie, křesťanské téma
"Nejsem dvakrát zbožný člověk, ale zajímám se o ekologii," vysvětluje David Beaudreau, proč přišel na přednášku o tom, že pokud se lidstvo nevzpamatuje, může do roku 2050 vymřít čtvrtina živočišných a rostlinných druhů. Podle něj je načase, aby se církve spojily s vědci a politiky a našly řešení, jak zabránit další devastaci.
"Myslím, že Američanům začíná docházet, že se musí starat o životní prostředí. Asi ne všem, čtyřicátníkům je to asi už jedno, ale mladším ne," říká šestadvacetiletý David.
Sedmdesátiletý biolog Wilson je ovšem důkazem, že v USA se začaly ekologické ledy hýbat napříč generacemi. Vědec Wilson, laureát dvou Pulitzerových cen za literaturu faktu, apeluje na nejpočetnější, společensky a politicky nejvlivnější skupinu věřících - na protestanty, ke kterým patří například i prezident George Bush.
Ross Spears, který si vystál dvacetiminutovou frontu, aby si pak nechal od Wilsona podepsat jeho čerstvě vydanou knihu Stvoření: Výzva k záchraně života na Zemi, je přesvědčen, že Wilsonova iniciativa míří na správný cíl.
"Konzervativní křesťané mají zájem o ochranu životního prostředí, ale ekologie byla vždy vnímána jako levicové téma, tak se báli a drželi stranou. To se teď ale začalo měnit. Zájem o ekologii zažívá obrození," tvrdí Spears.
Jeho názor je možná až příliš optimistický a mnohé napadne, že země, která se odmítla připojit ke Kjótskému protokolu, má k ekologické senzitivitě hodně daleko. Jenže Bílý dům a federální vláda, to není celá Amerika, jak jasně ukazuje příklad Kalifornie a ostatních států, které začaly nezávisle na Washingtonu konat vlastní kroky k omezení skleníkových plynů.

Zelená Kalifornie
Kalifornie před čtyřmi roky přijala zákon, který automobilkám ukládá, aby počínaje rokem 2009 u svých aut o třetinu snížily produkci oxidu uhličitého. Automobilky se zatím soudně brání, nicméně minulý měsíc přišla Kalifornie s dalším průlomovým ekologickým zákonem.
Tentokrát jsou to elektrárny, rafinérie a další velcí producenti, například cementárny, kdo by měl do roku 2020 omezit emise oxidu uhličitého o pětinu. Kalifornská norma jde tedy za cíle Kjótského protokolu, podle něhož mají průmyslově rozvinuté země do roku 2012 snížit emise o pět procent oproti stavu v roce 1990.

A hlavně je to levnější
Nemusí to být ale jen starost o ekologii, ale třeba i průvan v peněžence u benzínových stanic, co zvyšuje zájem Američanů o čistší energie. Prezident Bush ve své letošní Zprávě o stavu Unie označil mohutné investice do podpory výroby alternativních pohonů za jeden ze způsobů, jak ukončit "závislost USA na ropě".
Z bezmála 170 tisíc benzínových pump v USA jich ovšem etanol nebo biodiesel nabízí zatím jen okolo šesti set. U jedné z nich nedaleko Pentagonu ve Virginii se u stojanů během půlhodiny čekání vystřídají desítky aut, než se objeví jeden alternativní zákazník.
"Poslední kapkou byl hurikán Katrina. Když tehdy stál benzín pět dolarů za galon, tak to mě dostalo," vysvětluje Nicholas Reckmeyer, proč přešel na biodiesel. A to tak, že se alternativní palivo rozhodl sám vyrábět. Už má pozemek, byznys plán i peníze, do půl roku by měl jeho podnik zpracovávat živočišné tuky či sóju.
"Dejte na mě, tohle podnikání právě startuje," předpovídá Nicholas Reckmeyer, už za pár měsíců výrobce biodieselu.