Proti mrakodrapům v Praze se postavil ministr kultury

PRAHA – Do sporu o výstavbu „pražského Manhattanu“ zasáhnul ministr kultury Martin Štěpánek. Potvrdil nedávné rozhodnutí svého úřadu, kterým ministerstvo zrušilo povolení vydané pražským magistrátem. Investoři tak přišli o povolení podle zákona o památkové péči a nemohou tak požádat o zahájení územního řízení na stometrový věžák Epoque ve tvaru „V“ ani na stejnojmenný hotel tvaru válce. Ministr uvádí jako hlavní důvody svého rozhodnutí porušení mezinárodních závazků České republiky ve vztahu k UNESCO a protiprávní vyloučení občanských sdružení z rozhodovacího procesu.

„Ministerstvo kultury potvrdilo naše námitky. Je zjevné, že pražský magistrát rozhodoval o výstavbě mrakodrapů protiprávně,“ komentuje verdikt ministra Štěpánka předsedkyně Občanské iniciativy Pankráce Marie Janoušková. „V poslední době se rozšířila praxe, že úřady zcela ignorují občanská sdružení, rozhodování není podloženo žádnými fakty a stává se zcela netransparentním. Tak závažné rozhodnutí, jakým je budování „moderní protiváhy Pražského hradu“ však nemůže učinit hrstka úředníků za zavřenými dveřmi,“ řekla Janoušková. Podle ní se bude občanská iniciativa účastnit i všech dalších správních řízení.

Ministr Štěpánek ve svém rozhodnutí uvedl, že Magistrát hlavního města Prahy nebral při posuzování mrakodrapů na Pankráci vůbec v potaz mezinárodní závazky České republiky. Podle Úmluvy o světovém kulturním dědictví UNESCO je totiž ČR v případě tak závažného stavebního počinu povinna zadat nezávislou mezinárodní expertizu. Ta musí prokázat, že mrakodrapy nepoškodí panorama historické Prahy, jež je světovým unikátem. Právě pražské panorama bylo jedním z důvodů pro zápis města na seznam světového dědictví UNESCO.

„Na fakt, že mrakodrapy na Pankráci poškozují charakter stověžaté Prahy, upozorňujeme již několik let. Magistrát nás dosud střídavě ignoroval a zesměšňoval. Jsme rádi, že k věci konečně jasnou řečí promluvilo Ministerstvo kultury. Pražští politikové si nemohou stavět pomníky na úkor kulturního dědictví. Také protěžování komerčních zájmů soukromých společností nad veřejnými zájmy má zjevně své limity,“ komentoval rozhodnutí ministra Štěpánka Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. To podalo letos na jaře spolu s pěti dalšími občanskými sdruženími stížnost k řediteli Centra UNESCO v Paříži.

Podle ministra kultury porušil pražský magistrát při rozhodování o mrakodrapech v mnoha paragrafech správní řád, zákon o ochraně přírody a krajiny a zákon o státní památkové péči. Zcela nezákonně navíc z rozhodovacího procesu „vyřadil“ občanská sdružení, která mají ze zákona právo na podávání připomínek. Správní řízení se tak vrátí zpět na Odbor památkové péče magistrátu, který bude muset rozhodovat znovu. Dokud investoři nezískají povolení z hlediska památkové péče, nemohou požádat o zahájení územního řízení.

Ačkoliv investoři se zrušení památkového povolení magistrátu všemožně bránili, ministr kultury označil jejich námitky za irelevantní. „Jde spíše o úvahy, které se z valné části netýkají předmětu řízení, a které lze označit jako kompilace příspěvků do odborné právnické publikace o tom, jaké má autor představy o ideální budoucí právní úpravě na úseku územního a stavebního řízení,“ napsal Štěpánek. Ministr dále nepřímo podpořil zpracování regulačního plánu pro oblast Pankrácké pláně. Po něm již řadu let volají občanská sdružení. Regulační plán by měl závazně stanovit plošné, výškové a další limity nové výstavby – poskytnul by tak jistotu obyvatelům i investorům a předešel dalším vleklým sporům o podobu jednotlivých novostaveb.

SPOLEČNÁ TISKOVÁ ZPRÁVA ATELIÉRU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, OBČANSKÉ INICIATIVY PANKRÁCE, PANKRÁCKÉ SPOLEČNOSTI A SDRUŽENÍ ARNIKA