Nový sklad použitého paliva v Dukovanech
Zařízení uvedl do provozu prezident Václav Klaus * Obce v okolí si rozdělily
peníze od a. s. ČEZ
Zařízení uvedl do provozu prezident Václav Klaus * Obce v okolí si rozdělily peníze od a. s. ČEZ
Jaderná elektrárna Dukovany otevřela včera druhý sklad použitého paliva. Ačkoli dílo za více než 200 miliónů přiletěl slavnostně otevřít prezident ČR Václav Klaus, lidem z okolí to bylo fuk.
Demonstrace se nekonaly. Spíš naopak - obce v pětikilometrovém pásmu elektrárny dostaly od a. s. ČEZ peníze, které přinesou vesnicím další rozvoj. Protestujícího ekologa by tak člověk tentokrát marně hledal i se svíčkou v pravé poledne. V polovině listopadu začne sklad "dvojka" v areálu dukovanské elektrárny sloužit jako místo pro první kontejner. Téměř stotunový a čtyři metry vysoký "castůrek", jak mu v elektrárně familiárně říkají, bude jedním ze 134, pro které je sklad určen. To postačí na dalších 40 let činnosti elektrárny.
"Modré kruhy u kontejnerových stání ukrývají kabeláž. Z každého Castoru jdou signály o tlaku a teplotě," popsal mluvčí elektrárny Petr Spilka. Jak vysvětlil, celý proces je pod mezinárodní kontrolou, protože Česko přistoupilo k úmluvám o kontrole jaderného průmyslu. Stačilo by tak, aby například ve skladu někdo s kontejnerem jen pohnul, a už to budou vědět za hranicemi.
Bezpečnost celého procesu je dávno všední záležitostí i pro lidi z okolí "jaderky". "To už je dávno ohraná písnička. Lidi měli možnost jít se podívat do prvního skladu, účastnili se procesu EIA. Berou to tak, jako že je to potřeba," konstatoval starosta Rouchovan, na jejichž katastru sklad "dvojka" leží, Vladimír Černý (ČSSD). A jak dodal, vůbec by nebylo od věci, kdyby a. s. ČEZ přistoupila na podmínky nedávno odmítnuté novely "jaderného" zákona, která prosazuje stabilní finanční podporu elektrárny obcím v 25kilometrovém pásmu. "Přineslo by to obcím celkový rozvoj a dobrý signál by to byl i pro ty, kteří o jaderné energii pochybují," doplnil. Ví, o čem mluví - ze slavnostního aktu si odnášel symbolický šek na osm miliónů korun. Obce v pětikilometrovém okruhu dostaly za vstřícný postoj k meziskladu od elektrárenského gigantu dotace. Šest vesnic se podělilo o 50 miliónů korun - včera jejich zástupci převzali posledních 15 miliónů. Rouchovany je využijí na rekonstrukci školní jídelny, na chodníky a na inženýrské sítě v lokalitě pro výstavbu rodinných domků.
Velmi racionálně se na jadernou energii a vše kolem ní dívá i hejtman kraje Vysočina Miloš Vystrčil (ODS), původní profesí středoškolský profesor fyziky. "Považuji to za jedno z mála reálných východisek z energetické krize. Co se týká budoucnosti, jsem optimista: historické prameny ukazují, že si člověk s problémy dokáže poradit," naznačil hejtman, že otázkou, co bude s vysoce radioaktivním odpadem za 50 let, si příliš hlavu nezatěžuje. "Bavil jsem se o tom s paní Drábovou (předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, pozn. red.), a ta mi říkala, že řešení již existuje, jen je zatím ekonomicky nevýhodné. Osobně bych si tipnul, že se věc rozklíčuje v řádu desítek let, ale nechci si hrát na prognostika," uzavřel hejtman.
Jaderná elektrárna Dukovany otevřela včera druhý sklad použitého paliva. Ačkoli dílo za více než 200 miliónů přiletěl slavnostně otevřít prezident ČR Václav Klaus, lidem z okolí to bylo fuk.
Demonstrace se nekonaly. Spíš naopak - obce v pětikilometrovém pásmu elektrárny dostaly od a. s. ČEZ peníze, které přinesou vesnicím další rozvoj. Protestujícího ekologa by tak člověk tentokrát marně hledal i se svíčkou v pravé poledne. V polovině listopadu začne sklad "dvojka" v areálu dukovanské elektrárny sloužit jako místo pro první kontejner. Téměř stotunový a čtyři metry vysoký "castůrek", jak mu v elektrárně familiárně říkají, bude jedním ze 134, pro které je sklad určen. To postačí na dalších 40 let činnosti elektrárny.
"Modré kruhy u kontejnerových stání ukrývají kabeláž. Z každého Castoru jdou signály o tlaku a teplotě," popsal mluvčí elektrárny Petr Spilka. Jak vysvětlil, celý proces je pod mezinárodní kontrolou, protože Česko přistoupilo k úmluvám o kontrole jaderného průmyslu. Stačilo by tak, aby například ve skladu někdo s kontejnerem jen pohnul, a už to budou vědět za hranicemi.
Bezpečnost celého procesu je dávno všední záležitostí i pro lidi z okolí "jaderky". "To už je dávno ohraná písnička. Lidi měli možnost jít se podívat do prvního skladu, účastnili se procesu EIA. Berou to tak, jako že je to potřeba," konstatoval starosta Rouchovan, na jejichž katastru sklad "dvojka" leží, Vladimír Černý (ČSSD). A jak dodal, vůbec by nebylo od věci, kdyby a. s. ČEZ přistoupila na podmínky nedávno odmítnuté novely "jaderného" zákona, která prosazuje stabilní finanční podporu elektrárny obcím v 25kilometrovém pásmu. "Přineslo by to obcím celkový rozvoj a dobrý signál by to byl i pro ty, kteří o jaderné energii pochybují," doplnil. Ví, o čem mluví - ze slavnostního aktu si odnášel symbolický šek na osm miliónů korun. Obce v pětikilometrovém okruhu dostaly za vstřícný postoj k meziskladu od elektrárenského gigantu dotace. Šest vesnic se podělilo o 50 miliónů korun - včera jejich zástupci převzali posledních 15 miliónů. Rouchovany je využijí na rekonstrukci školní jídelny, na chodníky a na inženýrské sítě v lokalitě pro výstavbu rodinných domků.
Velmi racionálně se na jadernou energii a vše kolem ní dívá i hejtman kraje Vysočina Miloš Vystrčil (ODS), původní profesí středoškolský profesor fyziky. "Považuji to za jedno z mála reálných východisek z energetické krize. Co se týká budoucnosti, jsem optimista: historické prameny ukazují, že si člověk s problémy dokáže poradit," naznačil hejtman, že otázkou, co bude s vysoce radioaktivním odpadem za 50 let, si příliš hlavu nezatěžuje. "Bavil jsem se o tom s paní Drábovou (předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, pozn. red.), a ta mi říkala, že řešení již existuje, jen je zatím ekonomicky nevýhodné. Osobně bych si tipnul, že se věc rozklíčuje v řádu desítek let, ale nechci si hrát na prognostika," uzavřel hejtman.
Zdroj:Právo
Sdílet článek na sociálních sítích
