zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Metodická příručka MŽP pro použití oxidačních technologií in situ

25.10.2006
Legislativa
Geologie
Metodická příručka MŽP pro použití oxidačních technologií in situ
Metodická příručka MŽP ke stažení ve formátu .zip

Metoda in situ chemické oxidace („In Situ Chemical Oxidation“ - ISCO) je neustále se rozvíjející fungující moderní technologií pro sanaci saturované i nesaturované zóny horninového prostředí ve zdrojových oblastech kontaminace. V ČR byla dosud její aplikace prozatím většinou omezena pouze na jakési „dočištění“ lokalit, kde dosud používané sanační metody, tj. většinou klasické sanační čerpání kontaminované podzemní vody s její následnou on site dekontaminací na sanační jednotce („pump and treat“), z nejrůznějších příčin nevedly k plnému dosažení sanačních limitů v požadovaném čase. V současné době však již metoda ISCO začíná být po právu používána i jako primární sanační metoda. Mezi výhody použití této metody zejména patří:

·        Schopnost relativně rychlé destrukce cílových polutantů;

·        Vznik netoxických oxidačních produktů. Typickým příkladem je oxidace chlorovaných ethylenů, kdy výslednými oxidačními produkty jsou chloridové aniony (Cl-), oxid uhličitý (CO2) a voda (respektive ionty H a OH-). Pokud jsou oxidovány složité sloučeniny (např. aromatické) a reakce nevede přímo ke vzniku CO2 a H2O vznikají „alespoň“ lépe přirozeně biodegradovatelné látky, popř. sloučeniny, které podléhají další oxidaci nebo hydrolytickému rozkladu.

·        Rychlý průběh reakce (hodiny – dny), tj. i relativně krátká doba sanace (měsíce);

·        Relativní snadnost použití metody;

·        Na rozdíl od jiných sanačních metod nedochází ke vzniku velkého množství odpadů;

·        Přestože oproti klasickým sanačním metodám jsou vyšší vstupní investice, v konečném důsledku dochází k úspoře materiálů a finančních prostředků.

Metodu ISCO lze obecně použít (v závislosti na použitém oxidačním činidle) pro sanaci těchto polutantů:

·        Chlorovaná rozpouštědla – zejména chlorované ethyleny (etheny), popř. ethany;

·        Ropné uhlovodíky (TPH);

·        BTEX – benzen, toluen, ethylbenzen a xyleny;

·        MTBE – methyl terc-butyl ether;

·        Fenoly;

·        PAU (PAH) – polycyklické aromatické uhlovodíky;

·        PCB – polychlorované bifenyly;

·        Chlorbenzeny (CB);

·        Organické pesticidy (insekticidy a herbicidy);

·        Muniční látky, např. 1,3,5-cyklotrimethylentrinitramin (RDX, hexogen, cyklonit, T4), trinitrotoluen (TNT, tritol), 1,3,5,7-cyklotetramethylentetranitramin (HMX, oktogen).

V souvislosti s metodu ISCO jsou nejčastěji zmiňována následující oxidační činidla (oxidanty):

·        Manganistany: pevný KMnO4 (manganistan draselný), popř. NaMnO4 (manganistan sodný) dodávaný v kapalné formě);

·        Peroxidy: zejména Fentonovo činidlo, tj. peroxid vodíku (H2O2) s dvojmocným železem (FeII) jako katalyzátorem;

·        Ozon (O3), popř. ozon v kombinaci s peroxidem (peroxon);

·        Peroxodisírany (persírany), zejména Na2S2O8 (peroxodisírandisodný, persulfát sodný, persíran sodný).

Principem oxidačně-redukčních (redoxních) reakcí je v případě manganistanů přímý elektronový transfer (přímá oxidace). U ostatních oxidačních činidel se majoritně uplatňuje oxidace nepřímá, tj. radikálový mechanismus, přímá oxidace je z hlediska účinku minoritní. Radikálová oxidace probíhá rychleji než přímá oxidace. Radikály jsou částice s volným (nepárovým) elektronem. Díky snaze o spárování elektronů se vyznačují značnou reaktivitou, a tedy i krátkou dobou existence. Nejprve musí dojít k vytvoření radikálů (iniciace), následuje řetězové šíření reakce (propagace, tj. reakce radikálů za vzniku dalších radikálů). Zánikem radikálů pak dochází k ukončení redoxních procesů (terminace). Sílu jednotlivých oxidačních činidel v porovnání s chlorem udává následující tabulka...

Příručka je ke stažení na:

http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJGFCHM5W8/$FILE/Metodická příručka MŽP_ISCO.zip

Zdroj: MŽP

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí