Ropné a plynárenské společnosti počítají s větší těžbou. I ony ale začínají investovat do obnovitelných zdrojů.
Hledání ropy i její náhrady
Začátkem října schválila dozorčí rada OMV ambiciózní strategii, s níž přišel v květnu management. Ropná a plynárenská akciová společnost, dle výše tržeb největší podnik v Rakousku a nejsilnější producent ropy a zemního plynu ve střední a východní Evropě, chce do roku 2010 výrazně zvýšit těžbu a zpracování obou surovin (viz rámeček). Potvrdil to znovu i CEO společnosti Wolfgang Ruttenstorfer. To ale nebylo nejdůležitější sdělení, které si vedení OMV přichystalo pro novináře ze zhruba desítky evropských zemí, které minulý týden pozvalo na tzv. media summit do Vídně. Hovořilo se o celkové energetické situaci, diverzifikaci zdrojů a - pro ropnou firmu možná překvapivě - o obnovitelných energiích.
FOND BUDOUCNOSTI. Přestože se scénáře vývoje spotřeby energetických surovin v budoucích dvaceti letech liší podle toho, kdo je jejich autorem a jaké zájmy sleduje, všechny se shodují v tom, že spotřeba energie poroste. Pokud jde o dnes nejvyužívanější surovinu, podle nejnovější studie BP Statistical Review dosahují ověřené zásoby ropy 1,201 mld. barelů. Helmut Langanger, člen výkonné rady skupiny OMV a šéf divize Exploration and Production, říká, že ropy je dost na čtyřicet let, jen bude stále dražší ji těžit. Tři čtvrtiny dosud známých rezerv jsou na Středním východě, kde se dá zatím těžit poměrně levně, ale mimo tento region to bude dražší, a to se musí nutně odrazit i v ceně.
Důvodem, proč je třeba poohlížet se i po jiných zdrojích, je podle Wolfganga Ruttenstorfera právě nejistý cenový vývoj. Ruttenstorfer je přesvědčen, že stále větší roli bude hrát zemní plyn - hlavně proto, že je šetrnější vůči životnímu prostředí.
OMV ale začala investovat i do obnovitelných zdrojů, v příštích letech by na tento účel mělo jít několik stovek milionů eur. Prvním krokem v tomto směru bylo letos v červnu založení Future Energy Fund, do kterého OMV pro začátek vložila 100 mil. eur. Má podporovat projekty týkající se například biopaliv, bioplynu, výzkumu v oblasti vodíku, redukce emisí a úspor energií. Některé projekty už se realizují.
Spolu s novináři pozvalo vedení OMV do Vídně také experty z Německa a Švédska, kteří měli přiblížit své vidění energetické budoucnosti. Marianne Haug, předsedkyně nezávislého Fóra pro energie budoucnosti v Berlíně, klade důraz na efektivnější využívání energií a na úspory. To je podle ní nejlevnější cesta, jak redukovat emise CO2. "Poptávka po energii závisí na třech P: prices (ceny), policies (politiky) a PR (public relations)," dodala M. Haug.
Herbert Lechner z Rakouské energetické agentury přišel se studií, která poukazuje na rozdíly mezi spotřebou energie ve starých a nových zemích EU. "Zatímco do roku 2030 poroste spotřeba energie ve všech zemích, po tomto datu se bude v EU-15 snižovat , zatímco ve střední a východní Evropě dále poroste," myslí si Lechner. Podle něho je v "nových evropských zemích" zapotřebí zaměřit se na několik věcí: nahradit dnešní tepelné elektrárny, rehabilitovat dálkové vytápění a začít využívat v širší míře zemědělské suroviny jako zdroje energie.
ŠVÉDSKÝ MODEL. Když se chopil mikrofonu Kent Nyström, museli ostatní uznat, že zůstali hodně při zemi. Výkonný ředitel Švédské asociace pro bioenergie přednesl strategii, kterou letos schválila švédská vláda a na jejímž základě se má Švédsko stát do roku 2020 nezávislé na ropě. Strategie počítá s využitím bioenergie.
"Pro nejbližší budoucnost je bioenergie nejspolehlivější zdroj," říká K. Nyström. Už dnes bioenergetické zdroje pokrývají 25 % spotřebované energie ve Švédsku, zdrojem je dřevo a zemědělské produkty. Z 35 % ale ještě slouží coby zdroj ropa.
Zatím se energie z biomasy využívá především na vytápění, ale roste i počet ekologických vozidel. Už dnes jezdí ve Švédsku na ethanolový pohon tisíce aut, kterým slouží 500 čerpacích stanic. Vláda "ekologické" chování zvýhodňuje - stovky bioenergetických firem využívají daňových a jiných pobídek. Také řidiči vozů s hybridním pohonem nebo aut jezdících na ethanol mohou dostat nejen úlevy na daních, ale i volné parkovací místo ve městě.
Švédsko patří ve využívání obnovitelné energie na špici v celé Evropě, lépe je na tom jen Finsko, ale to má výhodu především díky dobrým podmínkám pro získávání solární a větrné energie.
Zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů, zejména z biomasy, bude muset každá země, jít cestou Švédska ale lze jen stěží. Marianne Haug poukazuje na to, že jednak k tomu nejsou všude podmínky, jednak je mnoho zemí dnes ekonomicky závislých na těžbě či přepravě ropy. "Pro každou zemi je rozumná diverzifikace a především úspory energie," zdůrazňuje Haug.
Ani Frank Umbach, konzultant Německé rady pro zahraniční vztahy, nevidí dnes švédskou cestu jako příklad pro všechny. Podle něj to chce ještě čas a další investice, než bude bioenergie konkurenceschopná. Jinak by tomu ale mohlo být v případě, kdyby cena ropy nějak výrazně vzrostla. Ve střednědobém horizontu by Umbach sázel na jadernou energetiku - hlavně proto, že je čistá.
AUTOR: Libuše Bautzová
Vídeň
Posilují pozici ve východní Evropě
Podle nové strategie chce OMV do roku 2010 zvýšit těžbu a zpracování ropy a zemního plynu ze současných 320 tis. boe (barelů ropného ekvivalentu) denně na 500 tis. boe. Rovněž rafinérská kapacita se má zvýšit z 26,4 mil. tun ročně na dvojnásobek. Dodávky rafinérských produktů budou zajištěné tzv. západním hubem, tedy rafineriemi ve Schwechatu, Burghausenu a Bayernoilem (OMV v něm má 45% podíl), a východním hubem, rumunskými rafineriemi Petrobrazi a Arpechim. Pokud jde o plynárenství, počítá OMV hlavně s dodávkami z Ruska. V září byl prodloužen kontrakt s Gazpromem až do roku 2027. Gazprom bude zásobovat Rakousko zhruba 7 mld. m3 plynu každý rok, dovozcem je EconGas, kde má OMV podíl.
SNAHA O DIVERZIFIKACI ZDROJŮ, o kterou usiluje Evropská unie, má dostat nový rozměr v roce 2012, kdy se počítá se zprovozněním 3400 km dlouhého plynovodu Nabucco. Ten má dopravovat plyn z oblasti Kaspického moře, především z Íránu, ale také Ázerbájdžánu a Turkmenistánu; významnou roli by v tom mělo sehrát Turecko jako tranzitní země.
Experti i firmy v oboru počítají s tím, že poptávka po plynu v Evropě v nadcházejících dvaceti letech výrazně poroste, zejména kvůli zájmu o výstavbu plynových elektráren. I když se neuskutečnilo kapitálové propojení s energetickou společností Verbund, OMV nevylučuje, že by společně mohli postavit plynovou elektrárnu.
V DISTRIBUCI POHONNÝCH HMOT chce OMV zvýšit tržní podíl ve východní a střední Evropě na 20 %. Podle dvojky ve skupině, Gerharda Roisse, je v tomto segmentu ještě velký prostor k růstu, s konkurencí chtějí bojovat především vyšší úrovní služeb. V ČR je OMV od roku 1991. Poté, co loni v říjnu firma koupila síť čerpacích stanic Aral, obsadila 18 % trhu a stala se jedničkou českého trhu. OMV v ČR přímo zaměstnává 106 lidí, nepřímo pak 1800 a provozuje 219 čerpacích stanic. Největšími konkurenty v ČR jsou Shell a Benzina.
TĚŽEBNÍ A VÝROBNÍ KAPACITY má společnost OMV v 18 zemích světa na pěti kontinentech; ve 13 zemích má více než 2500 čerpacích stanic. Kromě plně vlastněných dceřiných společností na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu a na distribuci produktů zahrnuje skupina také již zmíněný 50% podíl v EconGas a 45% podíl v rafinerii Bayernoil. OMV je také největším akcionářem maďarského MOL, kde drží 10 procent (většinu ostatních akcií kontrolují různí zahraniční institucionální investoři). OMV také má podíly v několika chemických a petrochemických podnicích. Největšími konkurenty v regionu jsou Royal Dutch Shell, maďarský MOL a český Unipetrol (více než 60 % má polský PKN Orlen).
KONSOLIDOVANÉ VÝNOSY OMV loni dosáhly 15,58 mld. eur. Čistý zisk představoval 1,5 mld. eur. Společnost zaměstnává kolem šesti tisíc pracovníků. Tržní kapitalizace je zhruba 12 mld. eur.
Posílit svou pozici v Evropě chce teď OMV hlavně prostřednictvím nově přistupujících zemí, Rumunska a Bulharska. Už loni koupila OMV majoritní podíl v rumunské státní ropné společnosti Petrom a dostala se tak k poměrně významným zdrojům ropy a zemního plynu. Petrom chce v roce 2010 produkovat v Rumunsku 210 tis. boe ropy a zemního plynu denně.
Začátkem roku také koupila OMV 34% podíl v tureckém distributorovi pohonných hmot číslo jedna na trhu - Petrol Ofisi.
PRŮZKUM NOVÝCH LOŽISEK je rovněž součástí strategie pro příští roky. Jde zejména o severní Afriku (v poslední době ohlásila společnost nález ropy a zemního plynu v Tunisu). Průzkum probíhá také v Severním moři, v Pákistánu, v Rusku a v okolí Kaspického moře, ale i v Austrálii a na Novém Zélandě (na novozélandském trhu je OMV třetím největším výrobcem zemního plynu). Ročně chce OMV investovat až dvě miliardy eur.
Mimochodem, v Pákistánu má OMV joint venture zabývající se těžbou zemního plynu s hodonínským podnikem Moravské naftové doly a dalšími partnery. Podle údajů z výroční zprávy moravské společnosti drží MND 7,89% podíl, jde o těžební licenci na ložisku Sawan.
FOND BUDOUCNOSTI. Přestože se scénáře vývoje spotřeby energetických surovin v budoucích dvaceti letech liší podle toho, kdo je jejich autorem a jaké zájmy sleduje, všechny se shodují v tom, že spotřeba energie poroste. Pokud jde o dnes nejvyužívanější surovinu, podle nejnovější studie BP Statistical Review dosahují ověřené zásoby ropy 1,201 mld. barelů. Helmut Langanger, člen výkonné rady skupiny OMV a šéf divize Exploration and Production, říká, že ropy je dost na čtyřicet let, jen bude stále dražší ji těžit. Tři čtvrtiny dosud známých rezerv jsou na Středním východě, kde se dá zatím těžit poměrně levně, ale mimo tento region to bude dražší, a to se musí nutně odrazit i v ceně.
Důvodem, proč je třeba poohlížet se i po jiných zdrojích, je podle Wolfganga Ruttenstorfera právě nejistý cenový vývoj. Ruttenstorfer je přesvědčen, že stále větší roli bude hrát zemní plyn - hlavně proto, že je šetrnější vůči životnímu prostředí.
OMV ale začala investovat i do obnovitelných zdrojů, v příštích letech by na tento účel mělo jít několik stovek milionů eur. Prvním krokem v tomto směru bylo letos v červnu založení Future Energy Fund, do kterého OMV pro začátek vložila 100 mil. eur. Má podporovat projekty týkající se například biopaliv, bioplynu, výzkumu v oblasti vodíku, redukce emisí a úspor energií. Některé projekty už se realizují.
Spolu s novináři pozvalo vedení OMV do Vídně také experty z Německa a Švédska, kteří měli přiblížit své vidění energetické budoucnosti. Marianne Haug, předsedkyně nezávislého Fóra pro energie budoucnosti v Berlíně, klade důraz na efektivnější využívání energií a na úspory. To je podle ní nejlevnější cesta, jak redukovat emise CO2. "Poptávka po energii závisí na třech P: prices (ceny), policies (politiky) a PR (public relations)," dodala M. Haug.
Herbert Lechner z Rakouské energetické agentury přišel se studií, která poukazuje na rozdíly mezi spotřebou energie ve starých a nových zemích EU. "Zatímco do roku 2030 poroste spotřeba energie ve všech zemích, po tomto datu se bude v EU-15 snižovat , zatímco ve střední a východní Evropě dále poroste," myslí si Lechner. Podle něho je v "nových evropských zemích" zapotřebí zaměřit se na několik věcí: nahradit dnešní tepelné elektrárny, rehabilitovat dálkové vytápění a začít využívat v širší míře zemědělské suroviny jako zdroje energie.
ŠVÉDSKÝ MODEL. Když se chopil mikrofonu Kent Nyström, museli ostatní uznat, že zůstali hodně při zemi. Výkonný ředitel Švédské asociace pro bioenergie přednesl strategii, kterou letos schválila švédská vláda a na jejímž základě se má Švédsko stát do roku 2020 nezávislé na ropě. Strategie počítá s využitím bioenergie.
"Pro nejbližší budoucnost je bioenergie nejspolehlivější zdroj," říká K. Nyström. Už dnes bioenergetické zdroje pokrývají 25 % spotřebované energie ve Švédsku, zdrojem je dřevo a zemědělské produkty. Z 35 % ale ještě slouží coby zdroj ropa.
Zatím se energie z biomasy využívá především na vytápění, ale roste i počet ekologických vozidel. Už dnes jezdí ve Švédsku na ethanolový pohon tisíce aut, kterým slouží 500 čerpacích stanic. Vláda "ekologické" chování zvýhodňuje - stovky bioenergetických firem využívají daňových a jiných pobídek. Také řidiči vozů s hybridním pohonem nebo aut jezdících na ethanol mohou dostat nejen úlevy na daních, ale i volné parkovací místo ve městě.
Švédsko patří ve využívání obnovitelné energie na špici v celé Evropě, lépe je na tom jen Finsko, ale to má výhodu především díky dobrým podmínkám pro získávání solární a větrné energie.
Zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů, zejména z biomasy, bude muset každá země, jít cestou Švédska ale lze jen stěží. Marianne Haug poukazuje na to, že jednak k tomu nejsou všude podmínky, jednak je mnoho zemí dnes ekonomicky závislých na těžbě či přepravě ropy. "Pro každou zemi je rozumná diverzifikace a především úspory energie," zdůrazňuje Haug.
Ani Frank Umbach, konzultant Německé rady pro zahraniční vztahy, nevidí dnes švédskou cestu jako příklad pro všechny. Podle něj to chce ještě čas a další investice, než bude bioenergie konkurenceschopná. Jinak by tomu ale mohlo být v případě, kdyby cena ropy nějak výrazně vzrostla. Ve střednědobém horizontu by Umbach sázel na jadernou energetiku - hlavně proto, že je čistá.
AUTOR: Libuše Bautzová
Vídeň
Posilují pozici ve východní Evropě
Podle nové strategie chce OMV do roku 2010 zvýšit těžbu a zpracování ropy a zemního plynu ze současných 320 tis. boe (barelů ropného ekvivalentu) denně na 500 tis. boe. Rovněž rafinérská kapacita se má zvýšit z 26,4 mil. tun ročně na dvojnásobek. Dodávky rafinérských produktů budou zajištěné tzv. západním hubem, tedy rafineriemi ve Schwechatu, Burghausenu a Bayernoilem (OMV v něm má 45% podíl), a východním hubem, rumunskými rafineriemi Petrobrazi a Arpechim. Pokud jde o plynárenství, počítá OMV hlavně s dodávkami z Ruska. V září byl prodloužen kontrakt s Gazpromem až do roku 2027. Gazprom bude zásobovat Rakousko zhruba 7 mld. m3 plynu každý rok, dovozcem je EconGas, kde má OMV podíl.
SNAHA O DIVERZIFIKACI ZDROJŮ, o kterou usiluje Evropská unie, má dostat nový rozměr v roce 2012, kdy se počítá se zprovozněním 3400 km dlouhého plynovodu Nabucco. Ten má dopravovat plyn z oblasti Kaspického moře, především z Íránu, ale také Ázerbájdžánu a Turkmenistánu; významnou roli by v tom mělo sehrát Turecko jako tranzitní země.
Experti i firmy v oboru počítají s tím, že poptávka po plynu v Evropě v nadcházejících dvaceti letech výrazně poroste, zejména kvůli zájmu o výstavbu plynových elektráren. I když se neuskutečnilo kapitálové propojení s energetickou společností Verbund, OMV nevylučuje, že by společně mohli postavit plynovou elektrárnu.
V DISTRIBUCI POHONNÝCH HMOT chce OMV zvýšit tržní podíl ve východní a střední Evropě na 20 %. Podle dvojky ve skupině, Gerharda Roisse, je v tomto segmentu ještě velký prostor k růstu, s konkurencí chtějí bojovat především vyšší úrovní služeb. V ČR je OMV od roku 1991. Poté, co loni v říjnu firma koupila síť čerpacích stanic Aral, obsadila 18 % trhu a stala se jedničkou českého trhu. OMV v ČR přímo zaměstnává 106 lidí, nepřímo pak 1800 a provozuje 219 čerpacích stanic. Největšími konkurenty v ČR jsou Shell a Benzina.
TĚŽEBNÍ A VÝROBNÍ KAPACITY má společnost OMV v 18 zemích světa na pěti kontinentech; ve 13 zemích má více než 2500 čerpacích stanic. Kromě plně vlastněných dceřiných společností na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu a na distribuci produktů zahrnuje skupina také již zmíněný 50% podíl v EconGas a 45% podíl v rafinerii Bayernoil. OMV je také největším akcionářem maďarského MOL, kde drží 10 procent (většinu ostatních akcií kontrolují různí zahraniční institucionální investoři). OMV také má podíly v několika chemických a petrochemických podnicích. Největšími konkurenty v regionu jsou Royal Dutch Shell, maďarský MOL a český Unipetrol (více než 60 % má polský PKN Orlen).
KONSOLIDOVANÉ VÝNOSY OMV loni dosáhly 15,58 mld. eur. Čistý zisk představoval 1,5 mld. eur. Společnost zaměstnává kolem šesti tisíc pracovníků. Tržní kapitalizace je zhruba 12 mld. eur.
Posílit svou pozici v Evropě chce teď OMV hlavně prostřednictvím nově přistupujících zemí, Rumunska a Bulharska. Už loni koupila OMV majoritní podíl v rumunské státní ropné společnosti Petrom a dostala se tak k poměrně významným zdrojům ropy a zemního plynu. Petrom chce v roce 2010 produkovat v Rumunsku 210 tis. boe ropy a zemního plynu denně.
Začátkem roku také koupila OMV 34% podíl v tureckém distributorovi pohonných hmot číslo jedna na trhu - Petrol Ofisi.
PRŮZKUM NOVÝCH LOŽISEK je rovněž součástí strategie pro příští roky. Jde zejména o severní Afriku (v poslední době ohlásila společnost nález ropy a zemního plynu v Tunisu). Průzkum probíhá také v Severním moři, v Pákistánu, v Rusku a v okolí Kaspického moře, ale i v Austrálii a na Novém Zélandě (na novozélandském trhu je OMV třetím největším výrobcem zemního plynu). Ročně chce OMV investovat až dvě miliardy eur.
Mimochodem, v Pákistánu má OMV joint venture zabývající se těžbou zemního plynu s hodonínským podnikem Moravské naftové doly a dalšími partnery. Podle údajů z výroční zprávy moravské společnosti drží MND 7,89% podíl, jde o těžební licenci na ložisku Sawan.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
