Pátek, 29. března 2024

Co se závislostí Evropy na ruském plynu

Co se závislostí Evropy na ruském plynu
Od sporu mezi Ukrajinou a Ruskem o cenách ruského plynu uběhlo devět měsíců a Evropa pořád debatuje o energetické budoucnosti. Starý kontinent znervózňuje, že Moskva použila své přírodní zdroje jako politickou zbraň. Jenže evropští vůdcové se nemohou dohodnout, jak vlastní vzrůstající energetickou závislost na Rusku omezit. Dnes ve finském Lahti se sejdou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby o tom diskutovali.
Rusko si velmi rádo procvičuje energetické svaly na bezprostředních sousedech. Kreml je zase nervózní, že se prohlubují vazby mezi Evropskou unií a bývalými sovětskými republikami, Ukrajinou, Moldávií a státy na jihu Kavkazu. Když Moskva nyní utahuje šrouby Gruzii, vysílá jednak varovný signál Tbilisi a jednak vzkazuje Evropě, aby nevstupovala za jeho humna. Evropa dováží víc než polovinu své spotřeby zemního plynu od ruské státní společnosti Gazprom. Evropa je zranitelná vůči tlakům Kremlu a spotřebitelé na monopol doplácejí vysokými cenami.


Lze snížit zranitelnost?
Odpustit si plně ruské dodávky není možné. Rusko bude hrát rozhodující roli v energetické bezpečnosti Evropy, a to tím výraznější, čím více se budou snižovat evropské ropné a plynové produkční možnosti. Cílem by tedy mělo být naučit se závislost na ruském plynu lépe zvládat.
Hlavní prioritou Evropské unie je proto přesvědčit pana Putina, aby Rusko více utrácelo na průzkum a rozvoj ruských plynových nalezišť. Protože Gazprom do tohoto sektoru investuje velmi spoře, existuje riziko, že Rusko bude jako dodavatel zemního plynu nespolehlivé, a to nejen z politických důvodů, ale z technických důvodů. Vedle toho by Evropa měla rozšířit dovozní základnu, hlavně v plynovém sektoru, vystavět více pohotovostních kapacit a zprůhlednit svůj energetický trh.
Jinými slovy řečeno to znamená, že Evropa potřebuje zlepšit základní statistiku týkající se energetiky, jako jsou například údaje o své celkové skladovací kapacitě, o rozvodných sítích a výkonnosti infrastruktury. Potom by uměla lépe vyhodnotit, jak může její vnitřní trh snížit závislost na dovozu.


Energetika částí politiky
Energetika se musí stát součástí společné evropské zahraniční a bezpečnostní politiky. Pomocí obchodních dohod a tlaku, vyvíjeném ve Světové obchodní organizace (WTO) by Evropská unie měla ostatní země nutit, aby směrovaly k větší energetické účinnosti. Tady nejde ani tolik o čistotu životního prostředí, ale spíše o evropské ekonomické a bezpečnostní zájmy. Hospodářský rozmach Číny sám o sobě stačí, aby cena ropy a plynu dále prudce vzrostla.
Cenová stabilita energetických surovin v Evropě úzce souvisí také s kaspickým plynem. Jedním z důvodů, proč je Evropa tak silně svázána s ruským Gazpromem, je nyní existující dopravní infrastruktura.
Výstavba plynovodů je investičně obrovsky nákladná. Soukromý sektor se odhodlá investovat miliardy do nových kapacit jen, když pro to uvidí jasné tržní podmínky.


Klíčem je kaspický plyn
Stavět nový plynovod z kaspické oblasti nemá smysl, dokud místní trh nemůže dodat dostatek plynu. Kaspický trh není stále ještě dostatečně vyvinutý. A navíc se tam Gazprom vehementně snaží získat těžební práva. Gazprom by mnohem raději využíval k dopravě plynu z tohoto regionu do Evropy již existující infrastrukturu. Například ruský plynovod Blue Stream do Turecka dnes operuje jen na pětině své kapacity. Zásluhou své agresívní akviziční strategie - nedávno v Turkmenistánu a Uzbekistánu - získává Gazprom náskok před evropskou konkurencí. A to je jen další důvod, aby Evropa v této oblasti své úsilí zdvojnásobila.
Evropská unie by měla být v oblasti jižního Kavkazu mnohem aktivnější, aby tam pomohla zajistit politickou stabilitu a sobě další dodávky plynu. Pokud se nyní Evropská unie obrátí zády ke Gruzii a k tomuto regionu jako celku, mohou tam znovu propuknout nevyřešené konflikty, které dají šanci Íránu a Rusku, aby vyplnily mocenské vakuum a rozšířily svůj vliv. A to by mohlo zvrátit cestu k politické otevřenosti a ekonomickému růstu.
Evropská politika dobrých sousedských vztahů, spoléhající se hlavně na technickou a rozvojovou pomoc, je příliš chabou odpovědí na ruské a íránské kroky. Evropa se v tomto regionu musí angažovat politicky. To znamená, že mu musí nabídnout určitou evropskou perspektivu. Jinak přejde jižní Kavkaz a jeho ropa a plyn do sféry Ruska a Íránu a možná i dokonce fundamentalistického islámu.
O těchto strategických vazbách by měl summit Evropské unie, který nyní proběhne v Helsinkách, diskutovat současně s úkoly, které musí unie splnit, aby zajistila svou energetickou bezpečnost. Jedno souvisí s druhým.
Autor je ředitelem Institutu pro strategická studia v Lublani
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů