Těžaři nahlodali odpůrce dolů z Jiřetína
Mostecká uhelná společnost dnes končí téměř pětiměsíční kampaň, při níž
zjišťovala, zda obyvatelé obce Horní Jiřetín a její místní části Černice nezmění
názor a nesvolí k vystěhování svých domů. Ty brání vytěžení 280 miliónů tun
kvalitního hnědého uhlí, jež představuje surovinu pro domácí elektrárny nejméně
na dalších padesát let.
Ačkoli odpor proti stěhování v Jiřetíně dál převládá, zdá se, že tu přece jen
dochází k názorovému posunu: přibývá usedlíků, ochotných s těžaři jednat.
"Zatím jsme kontaktovali bezmála devadesát procent obyvatel v Horním Jiřetíně, z
toho asi devadesát procent bylo ochotno s námi jednat, přemýšlet o naší
nabídce," říká mluvčí Mostecké uhelné Liběna Novotná.
Částečný názorový posun ukazují i volby do obecního zastupitelstva. Do vedení
obce, ovládané tradičně radikálními odpůrci těžby, se letos poprvé probojovali
tři zástupci sdružení Dialog, jež volá po diskusi o osudu uhlí pod obcí.
"Jednat s Mosteckou uhelnou je ochotno asi 42 procent místních lidí," odhaduje
starosta Jiřetína Branko Glavica. Ještě před půldruhým rokem, když
zastupitelstvo uspořádalo o osudu Jiřetína a Černic referendum, přišlo k
volebním urnám 75 procent lidí a 96 procent z nich hlasovalo pro dodržení limitů
těžby a zachování obou vesnic.
Podle starosty však nyní nejde o žádný zlom: "Většina zdejších lidí je stále
proti těžbě, v tom se nic nemění."
Jinak vidí situaci novopečený zastupitel Petr Leichner: "Od referenda se změnily
podmínky, je třeba na to reagovat." Co je jiné? "Doba od referenda se měla
využít k tomu, aby se něco udělalo: měla být potvrzena platnost limitů, či
naopak jejich zrušení," vysvětluje. "Ale k něčemu takovému není politická vůle.
V platnosti zůstává státní energetická koncepce, kde se s vytěžením uhlí za
limity počítá, souhlasí s tím nejsilnější politické strany. To jsou indicie, že
referendum nesplnilo svůj účel," říká zastánce dialogu s těžaři.
Doly jiřetínským občanům nyní nabízejí buď finanční náhradu za jejich
nemovitost, nebo postavení nového domu. Kompenzace se pohybují kolem 1,4násobku
odhadní ceny vykupované nemovitosti. Názory na nabídku se liší.
"Za mnou s tím ještě nepřišli, ale nebudu se s nimi ani bavit! Stejně jako
většina místních," říká výčepní jednoho z jiřetínských hostinců. Alžběta
Salaková, která v obci bydlí i podniká, už budoucnost tak jednoznačně nevidí:
"Nabídku z Mostecké jsem si poslechla, budu o ní přemýšlet, uvidíme, jak vše
dopadne..."
Atmosféra v Jiřetíně ale není dobrá. "Když sousedi zjistili, že jsem se s lidmi
z Mostecké bavila, dost jsem to od nich schytala," posteskla si Salavová. Na
sobotní diskotéce se zastánci a odpůrci těžby dokonce poprali.
Vedení Mostecké uhelné doufá, že občany obou obcí během příštího roku o výkupech
přesvědčí. Pokud se dohodne se všemi, může zažádat o povolení těžby a podle
horního zákona budou pak úřady povinny odkrytí nových ložisek povolit. Vláda ani
vedení Ústeckého kraje, zodpovědné za schvalování územních plánů, do sporu
nechtějí vstupovat.
"Abychom zachovali kontinuitu těžby, musí se o případném prolomení limitů
rozhodnout během příštího roku," říká nicméně Petr Pudil, šéf skupiny Czech
Coal, do níž Mostecká uhelná patří.
Mostecká uhelná společnost dnes končí téměř pětiměsíční kampaň, při níž zjišťovala, zda obyvatelé obce Horní Jiřetín a její místní části Černice nezmění názor a nesvolí k vystěhování svých domů. Ty brání vytěžení 280 miliónů tun kvalitního hnědého uhlí, jež představuje surovinu pro domácí elektrárny nejméně na dalších padesát let.
Ačkoli odpor proti stěhování v Jiřetíně dál převládá, zdá se, že tu přece jen dochází k názorovému posunu: přibývá usedlíků, ochotných s těžaři jednat.
"Zatím jsme kontaktovali bezmála devadesát procent obyvatel v Horním Jiřetíně, z toho asi devadesát procent bylo ochotno s námi jednat, přemýšlet o naší nabídce," říká mluvčí Mostecké uhelné Liběna Novotná.
Částečný názorový posun ukazují i volby do obecního zastupitelstva. Do vedení obce, ovládané tradičně radikálními odpůrci těžby, se letos poprvé probojovali tři zástupci sdružení Dialog, jež volá po diskusi o osudu uhlí pod obcí.
"Jednat s Mosteckou uhelnou je ochotno asi 42 procent místních lidí," odhaduje starosta Jiřetína Branko Glavica. Ještě před půldruhým rokem, když zastupitelstvo uspořádalo o osudu Jiřetína a Černic referendum, přišlo k volebním urnám 75 procent lidí a 96 procent z nich hlasovalo pro dodržení limitů těžby a zachování obou vesnic.
Podle starosty však nyní nejde o žádný zlom: "Většina zdejších lidí je stále proti těžbě, v tom se nic nemění."
Jinak vidí situaci novopečený zastupitel Petr Leichner: "Od referenda se změnily podmínky, je třeba na to reagovat." Co je jiné? "Doba od referenda se měla využít k tomu, aby se něco udělalo: měla být potvrzena platnost limitů, či naopak jejich zrušení," vysvětluje. "Ale k něčemu takovému není politická vůle. V platnosti zůstává státní energetická koncepce, kde se s vytěžením uhlí za limity počítá, souhlasí s tím nejsilnější politické strany. To jsou indicie, že referendum nesplnilo svůj účel," říká zastánce dialogu s těžaři.
Doly jiřetínským občanům nyní nabízejí buď finanční náhradu za jejich nemovitost, nebo postavení nového domu. Kompenzace se pohybují kolem 1,4násobku odhadní ceny vykupované nemovitosti. Názory na nabídku se liší.
"Za mnou s tím ještě nepřišli, ale nebudu se s nimi ani bavit! Stejně jako většina místních," říká výčepní jednoho z jiřetínských hostinců. Alžběta Salaková, která v obci bydlí i podniká, už budoucnost tak jednoznačně nevidí: "Nabídku z Mostecké jsem si poslechla, budu o ní přemýšlet, uvidíme, jak vše dopadne..."
Atmosféra v Jiřetíně ale není dobrá. "Když sousedi zjistili, že jsem se s lidmi z Mostecké bavila, dost jsem to od nich schytala," posteskla si Salavová. Na sobotní diskotéce se zastánci a odpůrci těžby dokonce poprali.
Vedení Mostecké uhelné doufá, že občany obou obcí během příštího roku o výkupech přesvědčí. Pokud se dohodne se všemi, může zažádat o povolení těžby a podle horního zákona budou pak úřady povinny odkrytí nových ložisek povolit. Vláda ani vedení Ústeckého kraje, zodpovědné za schvalování územních plánů, do sporu nechtějí vstupovat.
"Abychom zachovali kontinuitu těžby, musí se o případném prolomení limitů rozhodnout během příštího roku," říká nicméně Petr Pudil, šéf skupiny Czech Coal, do níž Mostecká uhelná patří.
Čemu brání těžební limity
u V roce 1991 schválila vláda ekologické limity těžby - stanovila hranice, za něž nesmějí společnosti Severočeské doly a Mostecká uhelná rozšiřovat uhelná ložiska.
Při zachování limitů skončí Severočeské doly těžbu nejpozději v roce 2037, Mostecká uhelná vytěží dostupné zásoby do roku 2058 (na největším dolu ČSA v roce 2017).
Při prolomení limitů by Severočeské doly mohly těžit až do roku 2049, Mostecká uhelná na ČSA až do roku 2061.
U mosteckého Dolu ČSA jsou přitom největší zásoby blokovány obcemi Horní Jiřetín a Černice. Obsahují nejméně 280 miliónů tun uhlí, možná až 750 miliónů tun.
S uhlím, které se nyní nachází za limity, počítá jak státní energetická koncepce, tak domácí firmy, které s tímto uhlím počítají pro nejméně jednu zcela novou uhelnou elektrárnu.
Aby mohla těžba na dole ČSA pokračovat, musela by se obec Černice vystěhovat do roku 2011, Horní Jiřetín do roku 2015.
Akcionáři Mostecké uhelné chtějí o dalším postupu v Horním Jiřetíně na základě kampaně, která končí dnes, rozhodnout ještě během listopadu.
Ačkoli odpor proti stěhování v Jiřetíně dál převládá, zdá se, že tu přece jen dochází k názorovému posunu: přibývá usedlíků, ochotných s těžaři jednat.
"Zatím jsme kontaktovali bezmála devadesát procent obyvatel v Horním Jiřetíně, z toho asi devadesát procent bylo ochotno s námi jednat, přemýšlet o naší nabídce," říká mluvčí Mostecké uhelné Liběna Novotná.
Částečný názorový posun ukazují i volby do obecního zastupitelstva. Do vedení obce, ovládané tradičně radikálními odpůrci těžby, se letos poprvé probojovali tři zástupci sdružení Dialog, jež volá po diskusi o osudu uhlí pod obcí.
"Jednat s Mosteckou uhelnou je ochotno asi 42 procent místních lidí," odhaduje starosta Jiřetína Branko Glavica. Ještě před půldruhým rokem, když zastupitelstvo uspořádalo o osudu Jiřetína a Černic referendum, přišlo k volebním urnám 75 procent lidí a 96 procent z nich hlasovalo pro dodržení limitů těžby a zachování obou vesnic.
Podle starosty však nyní nejde o žádný zlom: "Většina zdejších lidí je stále proti těžbě, v tom se nic nemění."
Jinak vidí situaci novopečený zastupitel Petr Leichner: "Od referenda se změnily podmínky, je třeba na to reagovat." Co je jiné? "Doba od referenda se měla využít k tomu, aby se něco udělalo: měla být potvrzena platnost limitů, či naopak jejich zrušení," vysvětluje. "Ale k něčemu takovému není politická vůle. V platnosti zůstává státní energetická koncepce, kde se s vytěžením uhlí za limity počítá, souhlasí s tím nejsilnější politické strany. To jsou indicie, že referendum nesplnilo svůj účel," říká zastánce dialogu s těžaři.
Doly jiřetínským občanům nyní nabízejí buď finanční náhradu za jejich nemovitost, nebo postavení nového domu. Kompenzace se pohybují kolem 1,4násobku odhadní ceny vykupované nemovitosti. Názory na nabídku se liší.
"Za mnou s tím ještě nepřišli, ale nebudu se s nimi ani bavit! Stejně jako většina místních," říká výčepní jednoho z jiřetínských hostinců. Alžběta Salaková, která v obci bydlí i podniká, už budoucnost tak jednoznačně nevidí: "Nabídku z Mostecké jsem si poslechla, budu o ní přemýšlet, uvidíme, jak vše dopadne..."
Atmosféra v Jiřetíně ale není dobrá. "Když sousedi zjistili, že jsem se s lidmi z Mostecké bavila, dost jsem to od nich schytala," posteskla si Salavová. Na sobotní diskotéce se zastánci a odpůrci těžby dokonce poprali.
Vedení Mostecké uhelné doufá, že občany obou obcí během příštího roku o výkupech přesvědčí. Pokud se dohodne se všemi, může zažádat o povolení těžby a podle horního zákona budou pak úřady povinny odkrytí nových ložisek povolit. Vláda ani vedení Ústeckého kraje, zodpovědné za schvalování územních plánů, do sporu nechtějí vstupovat.
"Abychom zachovali kontinuitu těžby, musí se o případném prolomení limitů rozhodnout během příštího roku," říká nicméně Petr Pudil, šéf skupiny Czech Coal, do níž Mostecká uhelná patří.
Čemu brání těžební limity
u V roce 1991 schválila vláda ekologické limity těžby - stanovila hranice, za něž nesmějí společnosti Severočeské doly a Mostecká uhelná rozšiřovat uhelná ložiska.
Při zachování limitů skončí Severočeské doly těžbu nejpozději v roce 2037, Mostecká uhelná vytěží dostupné zásoby do roku 2058 (na největším dolu ČSA v roce 2017).
Při prolomení limitů by Severočeské doly mohly těžit až do roku 2049, Mostecká uhelná na ČSA až do roku 2061.
U mosteckého Dolu ČSA jsou přitom největší zásoby blokovány obcemi Horní Jiřetín a Černice. Obsahují nejméně 280 miliónů tun uhlí, možná až 750 miliónů tun.
S uhlím, které se nyní nachází za limity, počítá jak státní energetická koncepce, tak domácí firmy, které s tímto uhlím počítají pro nejméně jednu zcela novou uhelnou elektrárnu.
Aby mohla těžba na dole ČSA pokračovat, musela by se obec Černice vystěhovat do roku 2011, Horní Jiřetín do roku 2015.
Akcionáři Mostecké uhelné chtějí o dalším postupu v Horním Jiřetíně na základě kampaně, která končí dnes, rozhodnout ještě během listopadu.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích