zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Průkopníci pravěku

06.11.2006
Ovzduší
Průkopníci pravěku
Svět se bojí Sternovy zprávy o globálním oteplování, my máme jiné zkušenosti.

Předčasné volby jako hlavní téma našich debat bylo na začátku týdne chvilkově vystřídáno tématem předčasného konce civilizace. Nebylo spojeno s tím, že by snad komunisté zvedli ruku pro vládu ODS. Z toho by se lidstvo nějak vylízalo. Mnohem reálněji vypadala hrozba, že v polovině století se promění 200 milionů lidí nebo i víc v ekologické uprchlíky, jejichž domovy budou zatopeny mořem nebo povodněmi, nebo naopak zmizí v poušti. Oceán pohltí Tokio, Šanghaj, Honkong, ale také New York, Miami či Londýn. Vyhynou dvě pětiny existujících druhů a budou to pozorovat lidé zdecimovaní uragány, suchem, velkou vodou, vedrem, zimními teplotními extrémy, a taky konflikty, které to vyvolá.

POPLACH spouštějí stále intenzivněji klimatologové a politici proto začínají reagovat mnohem cílevědoměji a sáhli po pomoci ekonomů. Studii o ekonomických nástrojích pro zabrzdění produkce skleníkových plynů, které drtivá většina světové vědecké komunity spojuje s globálním oteplováním, zadala britská vláda u bývalého hlavního ekonoma Světové banky (do roku 2003) Nicholase Sterna. Vyvěšena je na webu Ministerstva financí (http://hm-treasury.gov.uk). Krátce o ní píšeme v rubrice Události, ale stojí za podrobnější prostudování. Už kvůli ekonomické argumentaci "k největšímu tržnímu selhání, jaké svět poznal", jak Stern označuje fakt, že ti, kdo produkují skleníkové plyny a ohrožují planetu, nehradí důsledky.

V PRAZE byla Sternova zpráva připomenuta na místě nejpovolanějším, na každoročním Fóru pro udržitelný rozvoj. Je to veřejné jednání Rady vlády pro udržitelný rozvoj, které teď předsedá odstupující premiér Mirek Topolánek. Sternovu zprávu připomněl Timo Mäkäla, ředitel z bruselského DG Životní prostředí. Připomněl také závazky, které naše země v oblasti udržitelného rozvoje v Evropské unii přijala. Krátce před ním se totiž Topolánek zdráhal uvedený výraz vůbec použít. Vystoupení našich představitelů byla občas úsměvná. Víceméně úmyslně k tomu přispěl Richard Nouza, ředitel na Ministerstvu průmyslu a obchodu, muž s bramborovým Ropákem (4. místo) už z roku 1995 a finalista Zlaté perly (rozdává se při stejné příležitosti za ropácký výrok) roku 2005. Pohrával si s myšlenkou, že suroviny jsou nevyčerpatelné, už proto, že pokaždé potřebujeme něco jiného. Představte si, že by v paleolitu někdo reguloval využití pazourků, aby vyšly i na příští generace. Dnes je to kámen, který se nehodí ani do betonu, poučil Nouza přítomné (ale jak to bylo tenkrát nevíme, škoda, že u toho nebyl). Potom volně navázal na nenaplněné varování Římského klubu z minulého století, že ropa dojde. Nedošla. Tak o co jde?

MAMUTI DOŠLI. Na výstavě v pražském Národním muzeu, která se pokouší pochopit život lovců mamutů alespoň z toho, co lze vyčíst z Věstonické Venuše, visí krásná ručně malovaná mapa, nabízející vysvětlení, proč naše území patřilo v paleolitu k nejrozvinutějším v Evropě. Vedla tudy totiž mamutí dálnice. Trousili se od ledovců na severu a proudili na jih Moravským úvalem, kde už na ně číhaly tlupy s oštěpy a pazourkovými kamenomlaty. Jak si pamatujeme ze školy, podruhé nás na světové výsluní vyšvihly až o nějakých 12 tisíc let později kutnohorské stříbrné doly, jejichž sláva však pohasla po objevu nových Eldorád v Americe. Teď máme cement a uhlí. Jak je vidět, co chvíli se něco najde.

EKOLOGIE není v naší zemi Popelkou. Proudí do ní velké peníze, například do zemědělských dotací. Snažili jsme se zjistit, proč je za tak velké peníze tak málo biopotravin. Inu, peníze se dávají hlavně za nic. Byli jsme se také podívat na stavbu pasivního domu, jednoho z těch, co se po většinu roku obejdou bez vytápění. Nepochybně má mouchy. Radnice také nestojí o to, aby jim domy narušovaly linii ulice jen proto, že se chtějí natočit ke slunci a po větru. Pokud však jde o celkovou cenu, není prý vyšší oproti běžné stavbě než o nějakých 15 procent.

AUTOR: Zbyněk Fiala
šéfredaktor
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí