Velryby má ochránit internetová aukce

Ochránci velryb "bijí na poplach". Letos utrpěli již dvě porážky.
V Mezinárodní velrybářské komisi nejprve získaly většinu země, jež chtějí zvrátit dvacetiletý zákaz komerčního lovu kytovců. Island ho pak minulý měsíc dokonce zahájil a několik velryb, jejichž maso skončí v restauracích, již ulovil.
Největší světové sdružení na ochranu zvířat WSPA (World Society for the Protection of Animals) proto zahájilo zcela nový způsob boje: internetovou aukci, díky níž mohou lidé "vykoupit" život velryb od islandské vlády.
Na záchranu jednoho plejtváka myšoka, které chce Island lovit, a jež je po plejtvákovi obrovském druhým největším živočichem na zemi, je je prý zapotřebí vybrat 180 tisíc dolarů. Tolik za prodej jeho masa získají islandští rybáři.
WSPA, jejíž aukce začala na stránkách www.wspa-international.org, a skončí v neděli, nabídne získané peníze přímo islandské vládě. "O co větší budou dary, o to víc životů velryb bude zachráněno," uvedlo sdružení.
Nejmenší částku, kterou se lze na záchraně velryby pomocí internetu podílet, je deset liber.
WSPA uvádí, že od 17. října ulovil Island již pět plejtváků. "A to je jen začátek," tvrdí sdružení. "Lovecké kvóty pro nadcházející rok umožňují Islandu zabít dalších třicet plejtváků malých a čtyři plejtváky myšoky. Ty čekají muka při zásahu harpunou s výbušninou".
Island se tak stal po Norsku druhou zemí, která navzdory mezinárodnímu tlaku loví kytovce kvůli prodeji masa. Japonsko, třetí z vlivných zemích, jež prosazují ukončení celosvětového moratoria na komerční lov velryb, zabíjí určité množství kytovců oficiálně pro "vědecké účely".
Lovem si ale Island kazí své image. Britský velvyslanec na Islandu Alp Mehmet předal minulý týden tamnímu ministerstvu zahraničí protestní petici 25 zemí, pod niž se podepsala i Česká republika.
Zabíjení kytovců navíc asi negativně ovlivní i turistiku. Pozorování velryb je jednou z hlavních atrakcí Islandu. Na Island letos zamířilo prý rekordních 400 tisíc turistů. Téměř každý čtvrtý z nich se přitom přijel podívat i na velryby. Dva týdny po zahájení lovu ale zájem o jejich pozorování klesl o 25 procent.
"Je zřejmé, že lidem se lov velryb nelíbí. To, co se nyní děje, nás velmi znepokojuje," řekl britskému deníku The Times Clive Stacey, který pracuje pro turistickou společnost Discover the World. Sdružení WSPA navíc zdůrazňuje, že mezi Islanďany o maso z velryb není zájem. Z jeho 300 tisíc obyvatel, ho prý konzumuje pouhých 42 tisíc lidí. Islanďané ale tvrdí, že kytovců je v mořích již velké množství a jejich omezený lov jejich populacím neuškodí.
"Náš Námořní výzkumný ústav říká, že by nijak nevadilo ani kdybychom ulovili 150 plejtváků myšoků ročně," řekl listu The Daily Telegraph Kristjan Loftsson z islandské společnosti Hvalur, jež letos komerční lov zahájila.
Podle Loftssona žije přitom v oblasti mezi Islandem a Grónskem na 25 tisíc plejtváků myšoků, což se prý blíží počtu, který zde byl před zahájením lovů.
Sverrir Haukur Gunnlaugsson, islandský velvyslanec v Británii, přitom zdůraznil, že Island se při lovu ryb tradičně ohlíží na ekologii mnohem víc, než ty země EU, jež podepsaly protestní petici.