zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Brát to nejlepší

10.11.2006
Energie
Brát to nejlepší
V příštím desetiletí jsou hlavním heslem energetické politiky v Evropě úspory a efektivnost.

Sternova zpráva o ekonomických dopadech globálního oteplování, způsobeného emisemi skleníkových plynů (zpracoval ji Nicholas Stern, poradce britské vlády) a čerstvý evropský blackout (kolaps části přenosové sítě elektřiny v několika zemích, ke kterému došlo před pár dny) byly předznamenáním desátého ročníku mezinárodní konference Energy Efficiency Business Week v Praze. Pravidelně ji pořádá SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie.

Jestliže Evropská unie volá po vyšší bezpečnosti dodávek, tak ji vidí ve společné politice: strategie, na které se v Evropské komisi pracuje, kalkuluje mj. se společnými úřady, jako je společný evropský regulátor, evropské centrum energetických sítí apod. Na těchto změnách se bude obtížně hledat politická shoda - pokud ovšem nepřijdou další turbulence a problémy se zajištěním energie pro Evropu.

Politická shoda na nutnosti úspor a zvyšování energetické efektivnosti však je nepochybná. Evropské směrnice, např. ta poslední o energetické účinnosti a energetických službách č. 2006/32/ES, se vztahují na všechny hráče na trhu, tedy i na dodavatele, provozovatele distribučních soustav, prodejce elektřiny apod. Dodavatelé mají např. povinnost radit zákazníkům, aby ušetřili na energiích.

Ve směrnici je zakotven závazek členských států EU ušetřit za 9 let 9 % roční spotřeby energie. Není to nijak přehnaný úkol. Vzorem při plnění směrnice by měl být především veřejný sektor: kritérium energetické účinnosti by mělo být prioritní také při výběrových řízeních na veřejné zakázky. Všechny nové investice do energetiky by měly být poměřovány z hlediska toho, zda využívají nejlepší, tzn. nejúspornější a nejefektivnější technologie.

Konzultant Evropského parlamentu Hans Eike von Schulz přirovnal společnou evropskou strategii v oblasti energetiky k trojúhelníku, který propojuje Lisabonskou strategii s jejím důrazem na konkurenceschopnost, požadavky Kjótského protokolu a již zmíněnou bezpečnost dodávek plynu a ropy. Dodavatele energetických zdrojů EU těžko změní, se všemi si dlouhodobé kvalitní smlouvy nezajistí, určitě však může na energiích šetřit, aby bylo nebezpečí ze závislosti menší.

Pokud jde o emise skleníkových plynů, pod vlivem Sternovy zprávy by na jejich snížení měl svět vydávat jedno procento HDP ročně, poznamenal k tomu na konferenci Martin Bursík, předseda Strany zelených.

CÍL VYRÁBĚT DO ROKU 2010 V ČR osm procent energie z obnovitelných zdrojů se podle ministra životního prostředí Petra Jana Kalaše zatím neplní. Určitá šance je v tom, že v dalších letech bude do resortu životního prostředí plynout z evropských fondů 20 miliard korun ročně. Ministr preferuje podporu měst a obcí v programech financovaných z EU. Pokud obce zvýší svoji energetickou nezávislost tak, že si s podporou EU vybudují vlastní energetické zdroje, např. pro vytápění, zlepší životní prostředí v regionu, ale mohou si tím zajistit i nový finanční zdroj.

Podle Ladislava Pazdery, ředitele odboru ekologické energetiky na Ministerstvu průmyslu a obchodu, představuje v Česku dosažení 8 procent energie z obnovitelných zdrojů asi 350 větrných elektráren a spálení více než jednoho milionu tun biomasy. Ta je ovšem výhodnější pro využití tepla než pro výrobu elektřiny.

Pole neorané představují v ČR dlouhodobé dobrovolné dohody s výrobci a spotřebiteli energie z komerčního sektoru, jejichž cílem jsou úspory energií. V zemích, kde se tyto projekty uplatňují (např. v Nizozemsku), se na nich podílejí konkrétní finanční podporou vlády.

AUTOR: Milena Geussová
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha
Institut Cirkulární Ekonomiky
30
11. 2017
30.11-1.12.2017 - Konference
Zámek Křtiny
9
12. 2017
9-10.12.2017 - Seminář, školení
Brno
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí