Energetická agentura doporučuje jádro

"Špinavá, nebezpečná a nákladná", tak vidí budoucnost energetiky šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Claude Mandil. Pokud to chceme změnit, musíme více využívat jádra a spotřebovávat méně energie, tvrdí výroční zpráva agentury zveřejněná v Londýně. "Je potřeba, aby vlády rychle zasáhly", řekl Mandil. "Klíčové je přitom slovo rychle," řekl šéf agentury založené vyspělými státy v 70. letech pro monitorování trhu s ropou a poradenství.

Ropa za 100 dolarů
Pokud se nic nezmění na současných trendech, vzroste poptávka po energii do roku 2030 o více než polovinu a o 55 procent oproti současnosti vzrostou i emise oxidu uhličitého. Nejvíce se na spotřebě ropy a uhlí budou podílet rozvojové země, zejména Indie a Čína. Čína pak do roku 2010 předhoní dosud největšího producenta skleníkových plynů, Spojené státy, a sama stane v čele tabulky znečišťovatelů.
Zároveň podle tohoto scénáře IEA poroste rychle i nominální cena ropy ze současných necelých 60 na 97 - 130 dolarů v roce 2030. Reálná cena ropy - tedy po odečtení inflace - by podle agentury měla ale zůstat zhruba na 55 dolarech, tedy mírně pod dnešní úrovní.
Důvodem, proč ceny neklesají, je hlavně to, že ropné společnosti neinvestují dostatečně do hledání nových zdrojů surovin a jejich zpracování, říká expert IEA Fatih Birol. Ačkoliv statistika zaznamenala za posledních pět let nárůst investic energetických firem o téměř 70 procent, zvýšení těžby tomu neodpovídá. Pokud totiž odečteme inflaci, investovali loni naftaři jen o pět procent více než v roce 2000. Navíc náklady na vytěžený barel ropy se neustále zvyšují. Investice omezuje podle IEA také takzvaný surovinový nacionalismus. Státy jako Venezuela, Bolívie či Rusko se snaží kontrolovat svůj ropný sektor prostřednictvím státních firem. Výsledkem je pokles investic.
Tuto "černou" budoucnost lze však snadno změnit, tvrdí Mandil. Přitom stačí jen ta opatření, která jednotlivé vlády beztak zvažují už nyní. Poptávku po fosilních palivech lze snížit do roku 2030 o deset procent současné spotřeby, neboli stávající spotřebu celé Číny. Emise oxidu uhličitého by se díky tomu snížily o 16 procent. Vyspělé země sdružené v OECD by dokonce mohly od roku 2015 začít snižovat dovoz ropy. Navíc každý dolar investovaný do efektivnějšího elektrického zařízení, které uspoří náklady na energii, je dvakrát efektivnější než dolar investovaný do další výroby elektřiny.
Aby bylo možno snížit spotřebu fosilních paliv, je třeba se podle IEA zaměřit na rozvoj nukleárních elektráren. "Ekonomické aspekty se změnily ve prospěch jaderné energetiky," říká Mandil. "Jaderná energie nabízí značné výhody z hlediska omezení emisí skleníkových plynů i z hlediska energetické bezpečnosti". Podle agentury je ale třeba, aby vlády podpořily investice do jádra. IEA nevolá po přímé státní peněžní podpoře stavby jaderných elektráren, ale po blíže neupřesněném "usnadnění soukromého investování".

Biopaliva s problémy
Agentura tvrdí, že obnovitelné zdroje budou mít v energetice důležité místo, ale nukleární energii přesto nenahradí. Například biopaliva budou v roce 2030 tvořit 4 - 7 procent pohonných hmot spotřebovaných automobily a autobusy. V současnosti je to jen jedno procento. Další rozvoj výroby biopaliv však brzdí rostoucí poptávka po potravinách, jejichž pěstování navíc jednotlivé státy podporují různými dotacemi.