Předmětem projektu bylo cca 17 km kanalizačních sběračů v okrajových částech Ostravy
Fond soudržnosti: Velký projekt znamená velkou práci, ale i velký přínos
Název projektu: Rozšíření kanalizačního systému v Ostravě
Příjemce dotace: Statutární město Ostrava
Předmětem projektu bylo cca 17 km kanalizačních sběračů v okrajových částech Ostravy, které umožní připojení těchto částí na centrální čistírnu odpadních vod, a kolektor v centru města o délce cca 1600 m umožňující umístění a bezvýkopové udržování sítí a rozvodů energií a médií.
Projekt byl schválen podpisem Finančního memoranda dne 21. prosince roku 2000 v Bruselu a 7. února roku 2001 v Praze. Na žádost konečného příjemce došlo 25. února 2005 k prodloužení poskytnutí podpory do 31. prosince 2006, v současné době je již náročný projekt ukončen.
MOTIVY PROJEKTU, CÍLOVÁ SKUPINA
Základním důvodem vedoucím k rozhodnutí o realizaci projektu bylo odstranit přímé vypouštění znečistěných městských odpadních vod do řeky Odry, a tím současně splnit povinnosti vyplývající ze směrnice 91/271/EEC o čištění městských odpadních vod. Projekt vychází z Generelu dostavby kanalizační sítě města Ostravy.
Jako hlavní cíl projektu bylo stanoveno rozšíření kanalizačních sběračů dovolující odvedení odpadních vod ze zástavby v jižním, jihovýchodním, severním a severovýchodním okraji Ostravy a jejich převedení do městské Ústřední čistírny odpadních vod v Ostravě Přívoze. S tím souviselo uložení inženýrských sítí, zejména vodovodního a kanalizačního potrubí, do kolektoru, čímž se vytvořily podmínky pro zlepšení a ozdravení životního prostředí v centru města.
Cílovou skupinou projektu se tak stali obyvatelé, podnikatelé a také potenciální investoři výstavby nových rodinných a bytových domů na dosud nezastavěných pozemcích v oblasti rozšířené kanalizační sítě města Ostravy.
PŘEDCHOZÍ ZKUŠENOSTI
Vzhledem k tomu, že přípravy a zahájení projektu na rozšíření kanalizačního systému spadají ještě do období před vstupem ČR do Unie, mohlo mít město Ostrava jako konečný příjemce podpory v té době zkušenosti pouze s projekty spolufinancovanými z prostředků předstrukturálního fondu Phare. Přirozeně šlo o projekty podstatně menšího rozsahu, a tedy i se značně nižšími nároky na agendy spojené s administrativními, právními a organizačními aspekty přípravy a realizace projektu.
Kritická místa a faktory úspěchu
Náročnost projektu na rozšíření systému kanalizace v Ostravě dokumentuje mimo jiné fakt, že po podepsání Finančního memoranda o projektu v roce 2001 byly v následujících téměř dvou letech ve spolupráci se zástupci Centra pro regionální rozvoj ČR jako implementační agentury a s příslušnými ministerstvy "pouze" zpracovávány základní smluvní a administrativní dokumenty. Šlo především o smlouvu o spolufinancování projektu z národních zdrojů, manuál finančních toků a dokumentaci k tendrům na inženýra a zhotovitele projektu. Výběrová řízení na zhotovitele a hlavního inženýra projektu byla delegací Evropské komise v Praze schválena a ukončena až krátce před podmíněným zahájením projektu určeným ve Finančním memorandu. A přestože memorandum obsahuje i vzory dokumentů pro účely přípustných změn projektu, nebylo vždy jednoduché vyhovět napoprvé všem požadavkům úředníků jak na národní úrovni, tak také v Bruselu.
Přestože jsme při zpracování žádosti o dotaci z fondu ISPA využili technické asistence ze zahraničí, nevyvarovali jsme se jako příjemce podpory problémů při schvalování dotace, a to zejména ve snížení uznatelných nákladů u stavby kolektoru, která nebyla stoprocentně v souladu s podmínkami opatření.
Když po vstupu České republiky do Evropské unie došlo k přechodu z fondu ISPA na FS, znamenalo to i vznik Řídícího orgánu Fondu soudržnosti. A ten začal organizovat pravidelná společná jednání s úředníky z DG REGIO v Bruselu a konečnými příjemci dotace, která hrála velmi pozitivní roli při projednávání problémů, jež při realizaci rozsáhlých projektů toho druhu, jako je ten náš, přirozeně vznikají. Osobní konzultace umožňovaly na místě vyjasnit příčiny problémů a operativními návrhy je hned také řešit, což mělo velký význam jak v tom, že na stavbách nebylo třeba přerušovat práci, tak pro plynulé plnění harmonogramu projektu.
Za faktor úspěchu lze považovat i nastavení velmi kvalitního řídícího a kontrolního systému inženýrem a konzultantem projektu v zastoupení anglické firmy Halcrow Group Limited. Po celou dobu realizace projektu nebyla při kontrolních dnech ani při dalších kontrolách zjištěna žádná nesrovnalost, která by byla příčinou zastavení nebo zdržení průběhu staveb.
Klíčovým faktorem úspěchu je také kvalita zhotovitele díla. Tak velký projekt by v žádném případě nemohl být realizován bez odpovědného a profesionálního přístupu obou zhotovitelů. Stavba I. "Kompletace kanalizačních sběračů" byla prováděna firmou TCHAS, spol. s r. o., a stavba II. "Kolektor Centrum" firmou SUBTERRA, a. s. Za kritická místa z pohledu stavby lze uvést nepředvídatelné geologické podmínky, které byly častou příčinou změn projektu, s nimiž se museli - a to ve velmi krátkém čase - vypořádat oba zhotovitelé společně s inženýrem projektu. Při provádění těchto změn byl však celým projektovým týmem kladen velký důraz na dodržování všech stanovených pravidel i podmínek opatření pro přidělení dotace.
Z pohledu konečného příjemce lze jako další kritické místo označit i většinou opomíjený problém kurzovní ztráty z přidělené dotace daný změnou kurzu od podepsání Finančního memoranda do termínu zahájení realizace projektu. Tato změna v případě našeho projektu reprezentovala cca 70 mil. Kč, které musely být uhrazeny investorem nad rámec plánovaného rozpočtu projektu.
VÍCE NEŽ NÁROČNÝ TENDR
Veřejná soutěž (zadávací řízení) se řídila pravidly EU, která byla rozpracována v prováděcích předpisech nazvaných Praktický průvodce k Phare, Sapard, ISPA k smluvním procedurám. Zadávací dokumentace - včetně pokynů pro uchazeče, požadavků na kvalifikaci uchazeče, smluvních podmínek a technického zadání - tedy musela být zpracována v takových podrobnostech, aby hodnotícím kritériem mohla být pouze cena, což byl základní požadavek EU.
Veřejná soutěž byla u našeho projektu vyhlášena na tři kontrakty, tj. dva na zhotovitele a jeden na inženýra a konzultanta projektu. Dokumentace k tendrům byla zpracovávána už od okamžiku podepsání Finančního memoranda, podléhala schválení Delegace EK (DEK) v Praze a byla ukončena až po roční usilovné práci. Značné nároky přitom byly kladeny na kvalitu a rozsah přípravy - projekty musely být zpracovány v úrovni prováděcích projektů. Následně při realizaci bylo totiž velmi obtížné obhájit při vzniku vícenákladů u EK jejich uznatelnost pro financování z unijních zdrojů.
Všechna tři veřejná výběrová řízení probíhala vždy za účasti zástupců DEK v Praze, Ministerstva životního prostředí ČR, implementační agentury a samozřejmě i investora ve výběrových komisích. Výsledkem veřejné soutěže bylo uzavření tzv. přeměřitelného kontraktu na stavební práce, kdy se zhotoviteli stavby platilo za skutečně provedené objemy prací. Veřejná soutěž s jediným hodnotícím kritériem nabídkové ceny byla nejprůhlednějším způsobem provedení zadávacího řízení, který ovšem vyžadoval velmi kvalifikované zpracování zadávací dokumentace.
Financování projektu
Projekt byl financován z předvstupního fondu ISPA, který od 1. května roku 2004 plynule přešel do nynějšího Fondu soudržnosti. Šlo o vůbec první projekt v České republice s finanční dotací z Evropské unie v oblasti životního prostředí.
Uznatelné náklady
ISPA/FS
16 446 776,19 eura
Ministerstvo životního prostředí
2 495 085,89 eura
Statutární město Ostrava
5 605 565,06 eura
Uznatelné náklady celkem
24 547 427,14 eura
Neuznatelné náklady
Statutární město Ostrava
18 799 759,38 eura
Úspora ISPA/FS
Evropská unie
197 905,81 eura
Náklady celkem
43 347 186,52 eura
Největší radost: Během celého období realizace projektu se náš projektový tým setkával v podmínkách městské investiční výstavby s řadou dosud nikdy neřešených situací. I přes tyto komplikace se však v relativně krátké době dokázal ve spolupráci se zástupci implementační agentury, hlavního inženýra projektu, zhotovitelů a také ministerských úředníků vypořádat se vzniklými problémy, takže termín ukončení projektu nebyl ohrožen. To je velmi dobrý pocit.
Největší radost však máme určitě ze samotných staveb, které významnou mírou přispěly ke zkvalitnění bydlení jak v centru, tak v okrajových částech našeho města. Hodně radosti mají ale hlavně občané ze stále se zlepšujícího stavu čistoty řek ve městě, kam se opět po mnoha letech vrací život a u řek lze spatřit rybáře.
Největší starost: Tou byla absence závazných pravidel a termínů pro refundaci proplácených faktur konečnému příjemci. Investorovi jsou tím totiž navyšovány investiční výdaje na daný projekt, a to na úkor dostatku financí v investičním rozpočtu města na další akce.
AUTOR: Jaroslav Mola
odbor ekonomického rozvoje, statutární město Ostrava
Příjemce dotace: Statutární město Ostrava
Předmětem projektu bylo cca 17 km kanalizačních sběračů v okrajových částech Ostravy, které umožní připojení těchto částí na centrální čistírnu odpadních vod, a kolektor v centru města o délce cca 1600 m umožňující umístění a bezvýkopové udržování sítí a rozvodů energií a médií.
Projekt byl schválen podpisem Finančního memoranda dne 21. prosince roku 2000 v Bruselu a 7. února roku 2001 v Praze. Na žádost konečného příjemce došlo 25. února 2005 k prodloužení poskytnutí podpory do 31. prosince 2006, v současné době je již náročný projekt ukončen.
MOTIVY PROJEKTU, CÍLOVÁ SKUPINA
Základním důvodem vedoucím k rozhodnutí o realizaci projektu bylo odstranit přímé vypouštění znečistěných městských odpadních vod do řeky Odry, a tím současně splnit povinnosti vyplývající ze směrnice 91/271/EEC o čištění městských odpadních vod. Projekt vychází z Generelu dostavby kanalizační sítě města Ostravy.
Jako hlavní cíl projektu bylo stanoveno rozšíření kanalizačních sběračů dovolující odvedení odpadních vod ze zástavby v jižním, jihovýchodním, severním a severovýchodním okraji Ostravy a jejich převedení do městské Ústřední čistírny odpadních vod v Ostravě Přívoze. S tím souviselo uložení inženýrských sítí, zejména vodovodního a kanalizačního potrubí, do kolektoru, čímž se vytvořily podmínky pro zlepšení a ozdravení životního prostředí v centru města.
Cílovou skupinou projektu se tak stali obyvatelé, podnikatelé a také potenciální investoři výstavby nových rodinných a bytových domů na dosud nezastavěných pozemcích v oblasti rozšířené kanalizační sítě města Ostravy.
PŘEDCHOZÍ ZKUŠENOSTI
Vzhledem k tomu, že přípravy a zahájení projektu na rozšíření kanalizačního systému spadají ještě do období před vstupem ČR do Unie, mohlo mít město Ostrava jako konečný příjemce podpory v té době zkušenosti pouze s projekty spolufinancovanými z prostředků předstrukturálního fondu Phare. Přirozeně šlo o projekty podstatně menšího rozsahu, a tedy i se značně nižšími nároky na agendy spojené s administrativními, právními a organizačními aspekty přípravy a realizace projektu.
Kritická místa a faktory úspěchu
Náročnost projektu na rozšíření systému kanalizace v Ostravě dokumentuje mimo jiné fakt, že po podepsání Finančního memoranda o projektu v roce 2001 byly v následujících téměř dvou letech ve spolupráci se zástupci Centra pro regionální rozvoj ČR jako implementační agentury a s příslušnými ministerstvy "pouze" zpracovávány základní smluvní a administrativní dokumenty. Šlo především o smlouvu o spolufinancování projektu z národních zdrojů, manuál finančních toků a dokumentaci k tendrům na inženýra a zhotovitele projektu. Výběrová řízení na zhotovitele a hlavního inženýra projektu byla delegací Evropské komise v Praze schválena a ukončena až krátce před podmíněným zahájením projektu určeným ve Finančním memorandu. A přestože memorandum obsahuje i vzory dokumentů pro účely přípustných změn projektu, nebylo vždy jednoduché vyhovět napoprvé všem požadavkům úředníků jak na národní úrovni, tak také v Bruselu.
Přestože jsme při zpracování žádosti o dotaci z fondu ISPA využili technické asistence ze zahraničí, nevyvarovali jsme se jako příjemce podpory problémů při schvalování dotace, a to zejména ve snížení uznatelných nákladů u stavby kolektoru, která nebyla stoprocentně v souladu s podmínkami opatření.
Když po vstupu České republiky do Evropské unie došlo k přechodu z fondu ISPA na FS, znamenalo to i vznik Řídícího orgánu Fondu soudržnosti. A ten začal organizovat pravidelná společná jednání s úředníky z DG REGIO v Bruselu a konečnými příjemci dotace, která hrála velmi pozitivní roli při projednávání problémů, jež při realizaci rozsáhlých projektů toho druhu, jako je ten náš, přirozeně vznikají. Osobní konzultace umožňovaly na místě vyjasnit příčiny problémů a operativními návrhy je hned také řešit, což mělo velký význam jak v tom, že na stavbách nebylo třeba přerušovat práci, tak pro plynulé plnění harmonogramu projektu.
Za faktor úspěchu lze považovat i nastavení velmi kvalitního řídícího a kontrolního systému inženýrem a konzultantem projektu v zastoupení anglické firmy Halcrow Group Limited. Po celou dobu realizace projektu nebyla při kontrolních dnech ani při dalších kontrolách zjištěna žádná nesrovnalost, která by byla příčinou zastavení nebo zdržení průběhu staveb.
Klíčovým faktorem úspěchu je také kvalita zhotovitele díla. Tak velký projekt by v žádném případě nemohl být realizován bez odpovědného a profesionálního přístupu obou zhotovitelů. Stavba I. "Kompletace kanalizačních sběračů" byla prováděna firmou TCHAS, spol. s r. o., a stavba II. "Kolektor Centrum" firmou SUBTERRA, a. s. Za kritická místa z pohledu stavby lze uvést nepředvídatelné geologické podmínky, které byly častou příčinou změn projektu, s nimiž se museli - a to ve velmi krátkém čase - vypořádat oba zhotovitelé společně s inženýrem projektu. Při provádění těchto změn byl však celým projektovým týmem kladen velký důraz na dodržování všech stanovených pravidel i podmínek opatření pro přidělení dotace.
Z pohledu konečného příjemce lze jako další kritické místo označit i většinou opomíjený problém kurzovní ztráty z přidělené dotace daný změnou kurzu od podepsání Finančního memoranda do termínu zahájení realizace projektu. Tato změna v případě našeho projektu reprezentovala cca 70 mil. Kč, které musely být uhrazeny investorem nad rámec plánovaného rozpočtu projektu.
VÍCE NEŽ NÁROČNÝ TENDR
Veřejná soutěž (zadávací řízení) se řídila pravidly EU, která byla rozpracována v prováděcích předpisech nazvaných Praktický průvodce k Phare, Sapard, ISPA k smluvním procedurám. Zadávací dokumentace - včetně pokynů pro uchazeče, požadavků na kvalifikaci uchazeče, smluvních podmínek a technického zadání - tedy musela být zpracována v takových podrobnostech, aby hodnotícím kritériem mohla být pouze cena, což byl základní požadavek EU.
Veřejná soutěž byla u našeho projektu vyhlášena na tři kontrakty, tj. dva na zhotovitele a jeden na inženýra a konzultanta projektu. Dokumentace k tendrům byla zpracovávána už od okamžiku podepsání Finančního memoranda, podléhala schválení Delegace EK (DEK) v Praze a byla ukončena až po roční usilovné práci. Značné nároky přitom byly kladeny na kvalitu a rozsah přípravy - projekty musely být zpracovány v úrovni prováděcích projektů. Následně při realizaci bylo totiž velmi obtížné obhájit při vzniku vícenákladů u EK jejich uznatelnost pro financování z unijních zdrojů.
Všechna tři veřejná výběrová řízení probíhala vždy za účasti zástupců DEK v Praze, Ministerstva životního prostředí ČR, implementační agentury a samozřejmě i investora ve výběrových komisích. Výsledkem veřejné soutěže bylo uzavření tzv. přeměřitelného kontraktu na stavební práce, kdy se zhotoviteli stavby platilo za skutečně provedené objemy prací. Veřejná soutěž s jediným hodnotícím kritériem nabídkové ceny byla nejprůhlednějším způsobem provedení zadávacího řízení, který ovšem vyžadoval velmi kvalifikované zpracování zadávací dokumentace.
Financování projektu
Projekt byl financován z předvstupního fondu ISPA, který od 1. května roku 2004 plynule přešel do nynějšího Fondu soudržnosti. Šlo o vůbec první projekt v České republice s finanční dotací z Evropské unie v oblasti životního prostředí.
Uznatelné náklady
ISPA/FS
16 446 776,19 eura
Ministerstvo životního prostředí
2 495 085,89 eura
Statutární město Ostrava
5 605 565,06 eura
Uznatelné náklady celkem
24 547 427,14 eura
Neuznatelné náklady
Statutární město Ostrava
18 799 759,38 eura
Úspora ISPA/FS
Evropská unie
197 905,81 eura
Náklady celkem
43 347 186,52 eura
Největší radost: Během celého období realizace projektu se náš projektový tým setkával v podmínkách městské investiční výstavby s řadou dosud nikdy neřešených situací. I přes tyto komplikace se však v relativně krátké době dokázal ve spolupráci se zástupci implementační agentury, hlavního inženýra projektu, zhotovitelů a také ministerských úředníků vypořádat se vzniklými problémy, takže termín ukončení projektu nebyl ohrožen. To je velmi dobrý pocit.
Největší radost však máme určitě ze samotných staveb, které významnou mírou přispěly ke zkvalitnění bydlení jak v centru, tak v okrajových částech našeho města. Hodně radosti mají ale hlavně občané ze stále se zlepšujícího stavu čistoty řek ve městě, kam se opět po mnoha letech vrací život a u řek lze spatřit rybáře.
Největší starost: Tou byla absence závazných pravidel a termínů pro refundaci proplácených faktur konečnému příjemci. Investorovi jsou tím totiž navyšovány investiční výdaje na daný projekt, a to na úkor dostatku financí v investičním rozpočtu města na další akce.
AUTOR: Jaroslav Mola
odbor ekonomického rozvoje, statutární město Ostrava
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích