Ve Francii vyroste termojaderný reaktor

Chirac: z litru mořské vody získáme energii jako z litru ropy

Zástupci šesti světových průmyslových velmocí a Evropské unie podepsali včera v Paříži dohodu o výstavbě pokusného reaktoru, jenž má pracovat na principu termojaderné fúze, k níž dochází na Slunci.
Reaktor, známý pod názvem ITER, má pracovat na principu fúze jader atomů v elektromagnetickém prstenci za extrémně vysokých teplot. Palivem bude deuterium z mořské vody, v reaktoru slučované s dalším izotopem vodíku - tritiem. To se bude získávat z lithia, což je jeden z nejhojnějších prvků v zemské kůře. Reaktor by měl uvolňovat řádově větší výkon, než jaký do něj vstupuje.
Na projektu se bude podílet Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Rusko a Spojené státy. Projekt, jenž přijde na deset miliard eur (280 miliard korun), byl včera slavnostně podepsán za účasti předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa a francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka.
Ten řekl, že pokud se podaří tuto fúzi zvládnout, mohlo by se z litru mořské vody vyrábět stejné množství energie jako nyní z litru ropy nebo z kilogramu uhlí. Navíc by do ovzduší nepronikaly plyny, které způsobují skleníkový efekt a oteplování planety.
Význam projektu podle Chiraka vyniká o to více, že lidstvo se při zachování současného vývoje ocitne během 200 let bez fosilních energetických zdrojů, takže výstavba reaktoru je v zájmu celého světa.
Reaktor se začne stavět v příštím roce v jihofrancouzském Cadarache, do provozu by měl být uveden v roce 2018. S eventuální průmyslovou výrobou energie prostřednictvím termojaderné fúze se však počítá nejdříve kolem roku 2050.

Spolupracují i Češi

Prostřednictvím EU se na projektu podílejí i čeští vědci z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR. Ti vyvíjejí speciální Hallovu sondu, jež bude měřit intenzitu magnetického pole v reaktoru.
Podle údajů Evropské komise by fúzní elektrárna o výkonu jeden gigawatt spotřebovala za rok 100 kilogramů deuteria a tři tuny přírodního lithia k výrobě asi sedmi miliard kilowatthodin. Pro stejný výkon by klasická tepelná elektrárna spotřebovala 1,5 miliónu tun uhlí a vypustila by až pět miliónů tun kysličníku uhličitého. EU doufá, že koncem století by se v celém světě takto mohlo vyrábět deset až 20 procent elektřiny. Ekologické organizace jsou však k takové možnosti skeptické a kritizují nákladnost celého projektu.
O umístění reaktoru ve Francii bylo rozhodnuto loni po mnohaletém jednání, ve kterém bylo ve hře také Japonsko. V Cadarache je už teď jedno z největších civilních jaderných zařízení v Evropě.

Ve Francii vyroste termojaderný reaktor