Litvínov se rozhoduje: Žít, či nežít vedle dolů?

Z kopce nad zámkem Jezeří je na severočeský Litvínov strašlivý pohled: kam až dohlédnete po krajině, se rozlézá pustý kráter, odkud vítr nese jen hluk gigantických dolovacích strojů.
A o pár kilometrů dál se tyčí obrovský komplex litvínovské chemičky.
Přesto je užitečné sem nahoru vyjet. Pomůže to totiž pochopit, proč si zdejší lidé prosadili, aby se právě dnes konalo velké referendum o tom, jestli se těžba hnědého uhlí, která zdevastovala okolní krajinu, posune blíž k Litvínovu.
Tedy k městu, jež mělo za minulého režimu jediný úkol: vyrábět a pohánět kulhající ekonomiku socialistického státu bez ohledu na to, že se okolí mění v mrtvou zónu.
A jehož obyvatelé si za sedmnáct let stačili uvědomit, že dnes už mohou ovlivnit, jak jejich kraj bude za patnáct nebo padesát let vypadat.

Další důl už nechceme
Miroslav Otcovský, nový člen litvínovského zastupitelstva za ODS, zní v telefonu unaveně. "Je toho na mě už trochu moc, spousta práce," vysvětluje poněkud bezbarvým hlasem.
Druhý den ráno ale už v kanceláři své firmy v centru Litvínova působí, že má energie pořád dost.
Do startu referenda zbývá v tu chvíli přesně 24 hodin a právě Otcovský je jedním z jeho hlavních organizátorů. "Teď už jsem klidný. Prostě to nějak dopadne a já to neovlivním, když se budu nervovat," vysvětluje.
Na domě, v němž sídlí jeho firma, visí velký plakát s červeným "Ne" a k tomu výzva, aby lidé přišli dnes od 10 hodin ráno do deváté večerní hlasovat. Stejné transparenty, billboardy podél silnic i plakátky na lampách i ve výlohách obchůdků jsou vidět po celém městě.
A proč se vlastně tady v Litvínově koná "lidové hlasování"? A proč právě teď?
Důvod je podobný jako v nedalekém a v tomhle směru mnohem známějším Horním Jiřetíně. Městečku, kterému hrozí zbourání, protože se rozkládá na zásobách hnědého uhlí. Ty zasahují až do těsné blízkosti Litvínova a Mostecká uhelná společnost, která je těží, má o ně zájem. Jde o byznys a každý v Litvínově plány firmy chápe.
Jenže už v roce 1991 vláda premiéra Petra Pitharta schválila známé limity pro těžbu hnědého uhlí. Tedy že se vytěží, co je naplánováno, a víc už nic.

Rozhodněte si to sami
To, že "prolomení" limitů není až tak úplně nemožné, už před dvěma lety opatrně naznačoval třeba sociálnědemokratický ministr průmyslu Milan Urban.
Nejen od ČSSD, ale i občanských demokratů bylo od té doby slyšet zhruba toto: když se Mostecká uhelná dohodne s obyvateli a ti souhlasí se zbouráním svých domů nebo s přiblížením povrchového dolu k jejich městu, tak ať se klidně těží.
Právě proto loni v Horním Jiřetíně uspořádali referendum, které plány těžařů s převahou odmítlo. A totéž chtějí vzkázat "nahoru" i organizátoři toho litvínovského - přestože tady žádné bourání domů a vystěhovávání nehrozí.
"Podívejte, tady kolem jsou Krušné hory. Dřív otrávené, dnes jsou krásné, rozvíjí se tady turistika. Litvínov by měl být takovou vstupní branou do hor. A místo toho nám tady chtějí udělat 500 metrů za posledními domy jámu do země, která vypadá strašně a ze které se práší," vysvětluje Otcovský.
Příští rok se bude schvalovat územní plán Ústeckého kraje. A odpůrci těžby, kteří museli pro svolání referenda sebrat 2500 podpisů, chtějí, aby litvínovští zastupitelé k otázce dolování poslali na kraj nesouhlasné vyjádření.
Ostatně už říjnové volby leccos naznačily. Do vedení města se dostali lidé, kteří jsou proti těžbě, a zastupitelstvo, v němž mají nejvíc členů ODS a ČSSD, už schválilo usnesení, povrchový důl v sousedství nechce.

Mostecká: Lhali lidem
Na druhou stranu, argumenty Mostecké uhelné jsou jasné: pokračování těžby by znamenalo další místa v kraji, kde je bez práce 20 procent lidí.
"V případě ukončení těžby by se dostalo do potíží na 800 litvínovských rodin, jejichž členové v Mostecké uhelné společnosti pracují," řekla pro ČTK už dříve mluvčí firmy Liběna Novotná.
A dál? Při pokračování těžby by přitekla do rozpočtu města za desítky let miliarda na poplatcích, které stanovuje zákon. Lidé by měli výhodnější ceny tepla a místní firmy dostávaly zakázky. Kdyby se naopak mělo s dolováním skončit na Litvínovsku úplně, přijdou o zaměstnání tisíce lidí.
Strach z hluku a prachu je prý zbytečný. "Trváme na tom, že jsme povinni dodržovat všechny zákonné normy pro ochranu životního prostředí," řekl už v říjnu výkonný ředitel společnosti Petr Kolman.
A navíc, na dosah Litvínova by se prý těžaři dostali až někdy kolem roku 2030.
Jde o hodně, a tak není divu, že kampaní odpůrců těžby z hnutí Kořeny se zabývá na popud Mostecké i policie. Firma podala na organizátory referenda trestní oznámení, protože tvrdili, že přímo pod Litvínovem se nachází ložisko uhlí, které se úředně stále ještě může těžit. A že tedy hrozí nebezpečí i samotnému městu.
Jenže členové Kořenů měli špatné informace, ložisko je oficiálně "odepsané" a podle manažerů Mostecké tak mátli veřejnost.
I tak je ale kampaň odpůrců téměř profesionální. V novinách, které vydali, jsou přehledné mapky, argumenty i třeba anketa s litvínovskými osobnostmi. Včetně kapitána litvínovských hokejistů a olympijského vítěze Roberta Reichla, který jako rodák z Horního Jiřetína samozřejmě s těžbou nesouhlasí. "To bychom na tom byli hůř než před třiceti lety," píše v anketě.

Bude hlasování platit?
Asi jen místní člověk by dokázal poznat, čím je právě cítit vzduch, který na kopec nad Jezeřím přinesl vítr od komínů chemičky.
Z bran zámku právě vyjíždí jedna ze zaměstnankyň na legračním malém motocyklu, ověšená cedulemi s nápisem "Ne!". Celé odpoledne bude takhle jezdit po Litvínově. Jde hlavně o to, aby vůbec lidé ke hlasování přišli. Když se podle zákona nezúčastní alespoň polovina obyvatel nad osmnáct let, referendum neplatí.
Výsledek bude přitom s napětím sledovat i Horní Jiřetín, i když jeho místostarosta a letitý bojovník proti zbourání Vladimír Buřt je trochu skeptický. "Myslím, že přijde méně než polovina lidí. U nás se hlasovalo o zániku města, který bezprostředně hrozí, kdežto v Litvínově jen o přiblížení dolu. A navíc až za 20 let, a tak daleko hodně lidí nedohlédne," vypráví Buřt.