Keramický mikroreaktor dokáže vyrábět vodík z uhlovodíků
Vědci z University of Illinois vyvinuli prototyp miniaturní keramického
reaktoru, který dokáže vyrábět čistý vodík z většiny běžných uhlovodíků. Může se
stát jedním z možných řešení problému obtížného skladování vodíku pro palivové
články a ekologické spalovací motory - tlakové nebo kryogenní nádoby jsou těžké
a drahé a ani ostatní způsoby (např. vázání vodíku v hydridech kovů) zatím
nemají ekonomicky přijatelné výsledky.
Vědci z University of Illinois vyvinuli prototyp miniaturní keramického reaktoru, který dokáže vyrábět čistý vodík z většiny běžných uhlovodíků. Může se stát jedním z možných řešení problému obtížného skladování vodíku pro palivové články a ekologické spalovací motory - tlakové nebo kryogenní nádoby jsou těžké a drahé a ani ostatní způsoby (např. vázání vodíku v hydridech kovů) zatím nemají ekonomicky přijatelné výsledky.
"Katalytická přeměna běžných uhlovodíkových paliv na plynný vodík je v porovnání se všemi dosud známými metodami skladování plynného nebo kapalného vodíku velmi bezpečná a levná," uvedl profesor Paul Kenis, jehož tým unikátní zařízení vyvinul. Vědci nejdříve vyzkoušeli metodu umožňující za pomoci katalyzátoru uvolňovat vodík z amoniaku při teplotách okolo 500 °C, a dalším zdokonalováním získali miniaturní článek z keramického materiálu, v němž se rozkládají uhlovodíky při teplotě přibližně 1000 stupňů. Vysoká teplota zabraňuje zanášení povrchu katalyzátoru produkty reakce, keramický materiál dovoluje její snadné udržení. Zatím se daří v mikroreaktoru získávat vodík z amoniaku a propanu, vědci se ale chtějí zaměřit hlavně na využití benzinu a nafty, vzhledem k tomu, že právě to jsou paliva s nejrozvinutější distribuční infrastrukturou. Reaktor velký jen pár centimetrů by mohl dodávat vodík pro kapesní palivové články, a z nich získaná elektřina pak buď přímo pohánět notebooky a další elektroniku (zejména pro armádu), nebo dobíjet jejich akumulátory. Obdobné řešení je prý ale podle výzkumníků možné použít třeba i pro elektromobily apod.
"Katalytická přeměna běžných uhlovodíkových paliv na plynný vodík je v porovnání se všemi dosud známými metodami skladování plynného nebo kapalného vodíku velmi bezpečná a levná," uvedl profesor Paul Kenis, jehož tým unikátní zařízení vyvinul. Vědci nejdříve vyzkoušeli metodu umožňující za pomoci katalyzátoru uvolňovat vodík z amoniaku při teplotách okolo 500 °C, a dalším zdokonalováním získali miniaturní článek z keramického materiálu, v němž se rozkládají uhlovodíky při teplotě přibližně 1000 stupňů. Vysoká teplota zabraňuje zanášení povrchu katalyzátoru produkty reakce, keramický materiál dovoluje její snadné udržení. Zatím se daří v mikroreaktoru získávat vodík z amoniaku a propanu, vědci se ale chtějí zaměřit hlavně na využití benzinu a nafty, vzhledem k tomu, že právě to jsou paliva s nejrozvinutější distribuční infrastrukturou. Reaktor velký jen pár centimetrů by mohl dodávat vodík pro kapesní palivové články, a z nich získaná elektřina pak buď přímo pohánět notebooky a další elektroniku (zejména pro armádu), nebo dobíjet jejich akumulátory. Obdobné řešení je prý ale podle výzkumníků možné použít třeba i pro elektromobily apod.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích